Větrání šikmých střech – nezateplené půdní prostory

Větrání šikmých střech

Požadavek větrání šikmých střech má vážné opodstatnění. Větráním se odvádí případná vlhkost, která se může dostat pod krytinu z vnějšího prostředí a vlhkost, která proniká přes tepelnou izolaci z vnitřního prostředí. Nelze ani opomenout i zabudovanou vlhkost obsaženou v dřevěné konstrukci krovu. Větrání přispívá také ke zlepšení pohody bydlení v letních měsících, kdy odvádí teplo vzniklé absorbcí slunečního záření krytinou. Větrání šikmých střech zajišťují vzduchové vrstvy v konstrukci střechy.

1. Typy konstrukcí šikmých střech


Z hlediska skladby střešního pláště se rozlišuje střešní konstrukce na tříplášťové a dvouplášťové, viz obr.1 a obr.2.

o1.png
Obr.1 - Tříplášťová konstrukce
Obr.2 - Dvouplášťová konstrukce

Ve skladbě tříplášťové konstrukce střechy jsou vytvořeny dvě vzduchové vrstvy, které jsou na spodním a horním konci napojeny na vnější ovzduší.
Ve skladbě dvouplášťové konstrukce střechy je vytvořena pouze jedna vzduchová vrstva, pro kterou platí ty samé požadavky jako pro vzduchové vrstvy ve skladbě tříplášťové konstrukce střechy.

o2.png
Obr.3 - vzduchové vrstvy tříplášťové konstrukce  
Obr.4 - vzduchová vrstva dvouplášťové konstrukce

Na obr.3 a obr. 4 je znázorněno fungování jednotlivých vzduchových vrstev. Na obr. 3 jsou obě vzduchové vrstvy ve skladbě tříplášťové konstrukce střechy. Horní vrstvou se odvětrává vlhkost, která se pod krytinu dostala z vnějšího prostředí, např. voda ze zafoukaného tajícího sněhu. Spodní vrstvou se odvětrává vlhkost, která do ní pronikla z vnitřního prostředí a případně zabudovaná vlhkost v nosné konstrukci krovu. Obě vrstvy jsou od sebe odděleny doplňkovou hydroizolační vrstvou (DHV) – střešní fólií, která v tomto případě musí mít jedinou vlastnost, musí být dostatečně vodonepropustná.
Na obr. 4, ve skladbě dvouplášťové konstrukce střechy jsou sloučeny funkce obou vrstev do jediné, kterou se odvětrává jak případná vnější vlhkost, tak i proniknuvší vlhkost z interiéru. Na tepelné izolaci přímo leží doplňková hydroizolační vrstva (DHV) – střešní fólie, která musí být nejen vodonepropustná, ale navíc musí být dostatečně paropropustná – difúzně otevřená. Za difúzně otevřené materiály se považují stavební materiály, které mají ekvivalentní difuzní tloušťku sd ≤ 0,30 m [1].
Obecně se doporučuje, aby v rámci jednoho zastřešení nebyly navrhovány oba typy střešních konstrukcí, tj. buď jen dvouplášťová konstrukce se zateplením do plné výšky krokví a to po celé jejich délce nebo jen tříplášťová konstrukce se dvěma vzduchovými vrstvami spojitými po celé délce krokví. Spojitost vzduchových vrstev vyplývá z požadavku, že proudění vzduchu ve vrstvách nemají být kladeny žádné překážky.

2. Konstrukce šikmých střech s ukončením tepelné izolace v úrovni kleštin


Nejčastější střešní konstrukce rodinných domů jsou navrhovány sice se zateplením do plné výšky krokví jako dvouplášťové, avšak tepelná izolace z mezikrokevního prostoru pokračuje nikoli do vrcholu vazby, jak by měla pokračovat ve dvouplášťové skladbě, ale do mezikleštinové roviny. Nad kleštinami vzniká různě vysoký nezateplený půdní prostor, který musí být odvětrán podle zásad pro tříplášťové střechy. Pokud takový půdní prostor zůstane bez větrání, následky se projeví záhy nežádoucí kondenzací vodní páry na rubu doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV) a to bez ohledu na to, že se bude jednat o DHV difúzně otevřenou s hodnotou sd výrazně nižší než 0,3 m.

o3.png
Obr.5 – Kondenzace na rubu DHV
Obr.6 – Kondenzace na rubu DHV, mokrá krokev patrné kapky stékajícího kondenzátu

o4.png
Obr.7 – Námraza na rubu DHV
Obr.8 – Masivní kondenzace na rubu DHV s hodnotou sd 0,02 m z titulu betonování podlah v přízemí

3. Odvětrání nezatepleného půdního prostoru

K zamezení nežádoucí kondenzace se provede odvětrání nezatepleného půdního prostoru. Co nejblíže u kleštin se rozevřou dva pásy DHV pro přívod vzduchu z horní vzduchové vrstvy, např. vložením větracích vsuvek do každého mezikrokevního pole (obr. 10). Dále se pak přerušením DHV v oblasti hřebene se zajistí odvod vzduchu do vnějšího prostředí (obr. 11).

o5.png
Obr.9 – Přívod a odvod vzduchu do vnějšího prostředí

o6.png
Obr.10 – Přerušení DHV pomocí   
Obr.11 – Přerušení DHV v oblasti hřebene větrací vsuvky

Přerušením DHV se však zvyšuje riziko průniku sněhu do půdního prostoru. Zejména v oblasti hřebene, kde jsou do druhé řady od hřebene osazovány odvětrávací tašky. Riziko průniku sněhu je větší hlavně u objektů nacházejících se v otevřeném terénu, vystaveným vyšším účinkům větru nebo v polohách s vyšším výskytem sněhu. Riziko lze snížit jednak volbou vhodného detailu pro provedení hřebene (např. pomocí rozříznuté kontralatě snížit výšku větrací mezery, apod.) nebo použitím vhodných střešních doplňků, jako jsou např. odvětrávací tašky s větrací mřížkou, kterou tvoří nejen vodorovné, ale i svislé lamely, či použitím větracích tašek s předsazeným krytem. Nicméně i přes výše uvedená opatření nelze průnik sněhu zcela vyloučit.

4. Zamezení průniku sněhu


Nejúčinnějším opatřením pro zamezení průniku sněhu je provedení DHV v ploše střechy bez přerušení. To lze provést v případě dvouplášťových střech se zateplením až do hřebene (obr.12) nebo v případě střech s nadkrokevní tepelnou izolací končící v hřebeni (obr.13).

o7.png
Obr. 12
Obr. 13

Další možností (v praxi často opomíjenou) je provedení DHV bez přerušení s tím, že odvětrání nezatepleného půdního prostoru je zajištěno přes štítové (obr. 14) či obvodové zdivo (obr.15).

o8.png
Obr. 14
Obr. 15

5. Zohlednění návrhu šikmé střechy


Při návrhu šikmé střechy je nutné zvážit nejen architektonické požadavky, ale mimo jiné i místní a klimatické podmínky, kterým bude hotová střecha vystavena. Na základě toho pak zvolit vhodný tvar střechy a navrhnout typ střešní konstrukce tak, aby byla zajištěna nejen dostatečná vodonepropustnost střechy, ale aby bylo zajištěno i její účinné větrání.

o9.png
Obr.16 Pultová střecha v horské oblasti
Obr.17 Zástavba navazující na otevřený terén

Literatura:
[1] Kolektiv autorů: Základní pravidla pro pokrývání střech, provádění hydroizolací a obkládání venkovních stěn, Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, 2000


Článek má souvislost s akcí Izolace 2014 (23.01.2014).
Článek má souvislost s firmou BRAMAC střešní systémy spol.s r.o..