Kroupy jsou na našem území relativně ojedinělým meteorologickým jevem, jehož frekvence pro dané území je podle dlouhodobých měření meteorologů nejvíce jedenkrát ročně nebo i výrazně menší. V horských podmínkách je krupobití častější a bývá průvodním jevem silných bouřek. Proto se prevenci a poznání procesů vedoucích ke krupobití věnují hlavně alpské státy, zejména Švýcarsko a Německo. Historicky se lidé vždy krupobití obávali a poškození majetku a úrody kroupami dávali od nepaměti do souvislosti s Božím trestem, krupobití bylo ve středověku impulzem pro hony na čarodějnice.

Kroupy vznikají vysoko v atmosféře v bouřkových mracích a vlivem mnoha faktorů, jako je teplota, čas a frekvence pohybu částí ledových krystalků v mracích dorůstají různé velikosti a hmotnosti a dříve či později vlivem zemské přitažlivosti padají z mraků k zemi. Vlivem větru a rychlosti pohybu mračen vypadávají kroupy v relativně úzkých a ohraničených pásech.

o1.jpg
Kroupy ničí technologie na šikmých střechách

Pokud kroupy vypadnou z oblak nad hustě obydleným územím, jako se to stalo v srpnu 2010 nad jižní částí Prahy, dochází k velkým škodám na stavbách a střechách domů. V minulé části článku jsem se věnoval popisu toho, jak kroupy poškodily jednotlivé hydroizolační vrstvy plochých střech. Bylo velmi zajímavé pozorovat, jak vlivem zmíněného pásového dopadu krup byly zasaženy střechy v jedné ulici, avšak v souběžné ulici vzdálené 200 m již střechy poškozené nebyly. Měl jsem možnost vidět i poškozené střechy rozsáhlého školního komplexu, kde na jednom pavilonu došlo ke zničení střešní fólie a na protilehlé budově tatáž fólie byla prakticky bez poškození.

o2.jpg
Provizorní oprava krupobitím poškozené fólie PVC-P pomocí lepicí pásky

Připomeňme si, že poškozeny byly střechy jak s povlakovou krytinou z PVC-P, tak i z jednovrstvého asfaltového pásu. Předmětem mnou posuzovaného poškození byla i střecha ze stříkaného polyuretanu. Bylo by však krátkozraké kategoricky usuzovat na náchylnost jednoho druhu povlakové izolace k poškození kroupami a odolnost jiného typu, více uvedu v dalším textu.

Klasifikace krupobití

Zajímavé a komplexní údaje o kroupách a krupobití lze nalézt na stránkách německého Informačního centra o kroupách. Tam lze mimo mnoho aktuálních informací nalézt i klasifikační tabulku, jejíž část s kategorizací krup HR 1 až 6 viz v tabulce č. 1. Tabulka dále pokračuje klasifikací HR 7 až HR 20, tedy zahrnuje kroupy od 70 mm až po obří kusy ledu velikosti 200 mm. V popisu se jedná o kategorie velmi velkých krup, které mají velikost 75 až 100 mm, způsobující fatální škody na autech, budovách a jsou velmi nebezpečné všemu živému.

o3.jpg
Kroupy versus sklo auta

Poslední kategorie zahrnuje kroupy o velikosti 105 až 200 mm. Takzvané obří kroupy způsobují jen omezené lokální škody, jejich dopad je však zničující. Jsou životu nebezpečné a ničí střechy i s krovy, proráží dřevěné stěny a dokážou perforovat i zdivo.

o4.jpg
Kroupami zcela zničené teplovodní kolektory

Největší kroupa velikosti volejbalového míče byla zdokumentována 23. července 2010 u Vivianu v Severní Dakotě, USA. Její velikost byla 20,3 cm, jedná se o oficiální světový rekord. V nám bližším Německu spadla a byla dokumentována kroupa o velikosti 14,1 cm a hmotnosti 360 g (6.8.2013, Undingen, Bavorsko) a pravděpodobně se jedná o největší v Evropě evidovanou kroupu.

t1.png
Tabulka 1 : část tabulky intenzity a klasifikace krup, převzato z www.hagelinformation.de

Měření odolnosti proti krupobití

Testováním materiálů vůči krupobití věnuje hlavně švýcarští, němečtí a američtí vědci. Konkrétně švýcarský zkušební institut EMPA v DÜBENDORFU je uznávanou autoritou v této problematice a ve zdejší zkušebně se vystřídaly stavební materiály předních výrobců, včetně povlakových izolací. Vývoji zkušební metodiky předcházelo poznání, že v letech 1961 až 1991 se pohybovaly škody na majetku způsobené ve Švýcarsku kroupami v rozmezí 20 až 60 milionů CHF ročně. Ovšem mezi lety 1992 až 2005 byl již tento roční průměr až osmkrát vyšší. Tyto obrovské škody vedly pojišťovny a úřady k spuštění projektu Základního registru pro zamezení škod způsobených krupobitím. Cílem registru je klasifikace stavebních materiálů z hlediska jejich odolnosti proti krupobití. Zkušebna EMPA disponuje vhodným zařízením pro provádění zkoušek, metodika odpovídá i požadavkům normy SIA V280 (1996) a SIA 281, standardy materiálů obsahují normy SIA 260 až 267. Podobnou cestou jdou i v Německu, kde jsou požadavky na odolnost stavebních materiálů proti kroupám zapracovány do norem DIN EN 13 583 a metodiku zkoušení obsahuje norma DIN 18 531-2 (odpovídá SIA 280).

Pokračování příště


Poškození plochých střech kroupami – část první