Každý konstrukční detal má své zásady, které by se daly shrnou do několika následujících bodů:

  • Čím méně detalů, nebo prostupů skr hydroizolaci tím lépe (výhodnější je provést kotvení zábradlí z čela.

Obr. č.  1  – Kotvení zábradlí z čela zabraňuje penetraci stojky zábradlí izolačním systémem, tj. velmi to zjednodušuje kotvení zábradlí a eliminuje problémy s vadným provedením

  • Hydroizolační povlak musí být proveden na stabilní podklad, kde nebude nebezpečí vzájemných pohybů různých typů podkladu. To znamená, že hydroizolační povlak musí být proveden na homogenní stabilní materiál, který nebude mít tendenci se vzájemné pohybovat. Číslem (1) na Obr. č. 2 je označeno místo, linie, kde se stýkají dva rozdílné materiály. Tato spára bude namáhat hydroizolační materiál, který v tomto místě může praskat.
  • Modrou šipkou je označen směr, kterým je možné, aby se stojka zábradlí hýbala, a to při namáhání provozem.
  • Díky změně spádu (2) podkladu se krajní podložka a tím i dlažba bude pohybovat („kinklat“)
  • Není technicky vyřešeno napojení stojky zábradlí na izolaci (3). Heslo dotěsnit EPDM páska, TPO manžeta a pod. je velmi alibistické a samozřejmě to takto není možné vyřešit, tak aby tento detail dlouhodobě a spolehlivě fungoval.
  • Nakreslená deska (4) není popsána a není ani naznačeno, jak bude kotvena k podkladu a k čemu. Domnívám se, že je to dřevotřísková deska (?). Tento materiál není tuhý, takže se bude prohýbat a bude namáhat hydroizolaci ve spáře (1) pohybem, který hydroizolace v tomto stavu není schopna přenést a v kombinaci s klempířským prvkem dojde k přeříznutí hydroizolace (bude to zatíženo dilatačními a dalšími pohyby což toto řešení nemá šanci vydržet).
  • Deska musí být položena na něčem co je stabilní a zamezí to jakémukoliv průhybu není to možné vycpat minerální vatou (5), protože tato je stlačitelná a není schopna splnit požadavek na stabilní podklad.
  • (6) Tato věta je velmi smutným důkazem, jak projektant nevěděl, jak tento detail navrhnout. Proto navrhl něco co je naprosto nerealizovatelné, ale vypadá to odborně (bohužel pouze vypadá).
  • (7) Někde by měl být specifikovaná tato okapnic, její spojování a její kotvení. Dobrý zvykem bývá též rozvinutá šířka a přesná specifikace materiálu.

 

Obr. č.  2 – Velmi důležitý detail prokotvení zábradlí skrz hydroizolační povlak

Obr. č.  3 – Opracování stojek zábradlí, kdy je hydroizolace pouze dotažena ke kruhové stojce a to na tupo

 

Toto je opravdu velmi nepříjemný detail, který se může velmi a velmi vymstít. Provedení vodotěsné izolace tak, jako je to na tomto obrázku je mimořádně rizikové, protože hydroizolace není pevně, tedy vodotěsně spojena s tímto konstrukčním detailem. Doražení izolace na sraz, resp. její pouhé otmelení nezaručuje dlouhodobou funkčnost tohoto technického řešení.

Zažil jsem nedávnou větu, která obhajovala tmelení, jakékoliv – „Protmelíme se zárukou.“ Tedy z tohoto místa prohlašuji, že protmelit se zárukou lze, ale je to to nejhorší co může být, protože náprava pak dopadne přímo uživatele, nebo přímé najitele.

Konstrukční detaily tohoto typu určují, zda celý systém bude vodotěsný nebo ne. Tmely není možné považovat dlouhodobé technické řešení, které by zajistilo hydroizolační vodotěsnost tohoto detailu.

V tomto případě je nutné postupovat podle klasického technického řešení, vytáhnout hydroizolaci na tento detail (obvykle je to 150 mm, ale když to bude kvalitně provedených 100 mm, bude vše v pořádku). Samozřejmě je možné použít i stěrkové, vyztužené hydroizolace na bázi PMMA. Provedení je stejné jako u asfaltů, jen je potřeba k tomu mít i šikovné izolatéry, aby to vypadalo k světu.

Obr. č.  4 – Druhá vrstva asfaltové hydroizolace a pouze lehce zvednutá okapnice kolem stojky zábradlí

 

Takto, jak je to v současné době provedené, to není možné akceptovat. Použití tmelu v místech, která jsou velmi důležitá a přes které voda vždy poteče, je naprosto nedostatečné a je nutné opracovat tento detail a to buď asfaltovými pasy nebo vyztuženou stěrkou.

Z tohoto příběhu také vyplývá, jak je důležité mít kvalitní technickou dokumentaci, která je jednoznačná, proveditelná a když se detail podle ní řádně provede, tak spolehlivě a dlouhodobě funguje.

Na následujícím obrázku je technické řešení pomocí stěrkové izolace PMMA. Tato stěrka je slučitelná s asfaltovými pasy a může být použita samostatně jen na řešení tohoto konstrukčního detailu a může být vodotěsně napojena na asfaltovou hydroizolaci.

Obr. č.  5 – Příklad jednoduchého technického řešení od vysoce kvalifikované firmy  (pan Jiří Doležal, firma IzoDol, s.r.o., www.izodol.cz)