Využívání bezpilotních létajících prostředků (UAV) pro kontrolu šikmých střech

/autor: /
Copter – překladem do češtiny je vrtulník nebo helikoptéra.
Drone – překladem do češtiny je trubec, ale také letadlo bez pilota, bezpilotní letoun, dále pak bzukot, bzučení atd.

Bezpilotní létající prostředek (UAV) je stroj, dopravní prostředek, který nemá na palubě lidskou posádku, pilot řídí tento prostředek vzdáleně a manuálně nebo je automaticky řízen ve svém pohybu.
Podle úřadu pro civilní letectví (ÚCL) je bezpilotní letadlo definováno jako „Letadlo určené pro provoz bez pilota na palubě“.  Bezpilotní systém je definován jako „Systém skládající se z bezpilotního letadla, řídící stanice a jakéhokoliv dalšího prvku nezbytného k umožnění letu, jako například datového spoje pro řízení a kontrolu letu a prvků pro vypuštění a návrat.“

obr.1.jpg
Obr. č.  1 – Celkový pohled na kontrolovaný střešní plášť

Bezpilotní prostředky v sobě zahrnují mnoho typů létajících strojů. Kromě klasických letadel a vrtulníků to jsou i balóny, vzducholodě atd. To, co je nejvíce rozšířené, jsou vícerotorové (vícemotorové) vrtulníky, tzv. multikoptéry. To, co používáme, se také nazývá quadroptéra. 
Podle ÚCL se za bezpilotní letadlo považuje jakýkoliv létající prostředek, který přesáhne hmotností 20 kg nebo pokud má nižší hmotnost než 20 kg je používán k jiným než rekreačním a sportovním účelům – tedy zejména ke komerčním.
Výše uvedené definice a informace v obecné rovině ukazují oč se jedná, ale v praktické rovině je to kombinace schopností létat a schopností interpretace výsledků dokumentů získaných za letu. Tedy kombinace šikovnosti a znalostí kam se podívat a co hledat. Výsledky pak jsou velmi zajímavé a umožňují identifikovat věci, které by jiným způsobem nebyly vůbec zjistitelné. 
Ovládání a nasměrování „coptru“ je docela sportovním výkonem, protože je nutné získat odpovídající praxi tak, aby létání bylo bezpečné a neohrožovalo nikoho, nic a „copter“ (pilot)  je mohl trvale používat. 

obr.2.jpg

Obr. č.  2 – Celkový pohled na kontrolovaný střešní plášť
Jeden z příkladů použití je následující dokumentace z kontroly provádění šikmého střešního pláště činžovního domu, kde jsou také patrné nedodělky, které je nutné před dokončením celého díla dokončit tak, aby celé dílo mohlo spolehlivě a bezporuchově fungovat. Samozřejmě, že i při této kontrole bylo identifikováno místo, které je nutné ještě dodělat, ale tato část je při pohledu ze střechy velmi problematicky kontrolovatelná, takže použití „coptru“ nám umožnilo eliminovat nebezpečí vad a nedodělků v místech, která jsou obtížně přístupná.
Na následující fotografii je patrná část střešního pláště, kde u klempířských prvků není dosud provedeno jejich dokončení oplechování štítu předmětného střešního pláště, je patrný nedokončený konstrukční prvek, který by klempířsky vykryl část svislých stavebních konstrukcí, které jsou v současné době odkryté.
obr.3.jpg

Obr. č.  3 – Detail střešního pláště s nedokončeným konstrukčním detailem

Protože nás kontrola pomocí „coptru“ upozornila na riziková, nepřístupná místa rekonstruovaného střešního pláště, můžeme se při dalších kontrolách zaměřit na eliminaci tohoto, byť umístění je takové, že běžná vizuální kontrola by nemusela tento problém identifikovat, a tím pádem ani vyžadovat jeho odstranění, dodělání atd.