Provádění hydroizolačních povlaků – kladení pásů (křížové spoje)

/autor: /, ,

Již rok platí nová ČSN 73 1901 – 1, 2 a 3 – Navrhování střech, která je rozdělená na navrhování střech se skládanou a povlakovou krytinou. Kromě významného pokroku v normalizaci navrhování střech, kdy tato norma kodifikovala nebo upřesnila významné parametry pro technické řešení střech, stále chybí odpovídající technologický podklad pro provádění střech, který by poskytoval podklady pro provádění. To znamená, že by kodifikoval provádění střešních plášťů, resp. jejich technologických postupů v ploše, resp. v detailech.

Například nikde není napsáno, že by hydroizolační materiály měly být opravovatelné po celou dobu životnosti předmětné střechy. To znamená, že všechny hydroizolace by měly být v průběhu své životnosti spolehlivě svařitelné. Je tedy nutné zajistit, aby po celou dobu životnosti bylo možné na střeše něco dodělat, předělat, udělat další prostup atd. Samozřejmě to platí i o opravách, když se náhodou něco poničí, aby to bylo opravitelné.

Stejnou variantou je problematika vlastních spojů. Nikde není napsáno, že každý spoj musí mít stejnou pevnost po celou dobu životnosti hydroizolačního materiálu.

Opravitelnost, resp. stabilní pevnost spojů (a možná i další parametry), by bylo vhodné požadovat po dodavatelích hydroizolačních materiálů (případně střech) již ve smluvních dokumentech, v projektech atd. Tak, aby se v průběhu životnosti nikdo nesetkal s větou: „No, co si myslíte, že Vám to vydrží navěky?“ To není nutné, stačí přes 20 let, ale v průběhu této životnosti to musí být opravitelné a spoje se nesmí rozevírat.

Uvedené parametry a mnoho dalších budou součástí nové publikace Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů, která se připravuje pro rok 2022. Kniha nahradí stávající publikaci, která vychází z předcházející normy ČSN 73 1901, jejíž platnost skončila v roce 2020.

Kromě spojů a přesahů izolačních materiálů budou kodifikovány i další parametry jejich spojování, a to jak materiálů hydroizolačních, tak i tepelně izolačních. Jedná se zejména o nešvar, kdy jsou izolační materiály spojovány na kříž a nejsou odskakovány. V tomto případě vznikají koncentrované tepelné mosty.

Obr. č. 1 – Křížové spoje u tepelných izolací vytváří tepelné mosty

Obr. č.  2 – Na tomto obrázku jsou patrné krásně vystřídané spoje tepelné izolace, kde jsou jen tzv. T spoje

Obr. č.  3 – Křížové spoje u fólií

Obr. č.  4 – Křížový spoj u asfaltů

V křížových spojích se potkávají 4 rohy tepelné izolace a vytváří tepelný most. Je tedy nutné provádět tepelné izolace tak, aby se 4 desky nikdy nepotkaly v jednom místě. Návaznost jednotlivých desek je potřeba provést tzv. T spojem, kdy se nepotkávají rohy tepelně izolačních desek.

To samotné platí i pro vodotěsné izolace, kdy spoj 4 pásů v jednom bodě způsobuje „hrb“ na tomto místě, který je velmi těžko dotěsnitelný. V případě spojů kontrola vodotěsnosti vždy začíná u T spojů, tedy spojů 3 fólií na sobě, kde je největší riziko nesvaření. V případě 4 fólií na sobě je toto riziko absolutní a vodotěsně provedený spoj v tomto místě je mimořádně problematický a spíš nemožný.

Obr. č.  5 – Příklad řádně „odskákaných“ spojů

Nejsou žádná přesná pravidla, která by kodifikovala odskákání jednotlivých spojů. Ale když si vezmeme standardní principy pro zesilovací pásy, kde se pracuje se šířkou 150 mm, tak odskakování spojů o 150 mm by mělo být spolehlivé a bezpečné. To platí jak pro asfaltové, tak i pro fóliové izolační systémy.

Platí základní zásada, že by se spoje neměly hromadit na jednom místě. Zajistit v takovém případě jejich vodotěsnost je velmi komplikované.

Obr. č.  6 – Řádně „odskákané“ spoje u fóliových hydroizolací

Zdroje:

Archiv autora, www.rockwool.cz. Pozitivní příklady, byly převzaty z realizací firmy BASE-IC a Izolex Moravia, kterým za poskytnuté podklady děkuji. Občas potřebuji i něco pozitivního, nejen samými poruchami živ jest člověk.