Sanace vlhkého pórobetonového zdiva při výstavbě RD, část I.

/autor: /

V rámci svého doktorského studia provádím společně se svým školitelem sledování a kontroly kvality výstavby větších stavebních celků rodinných domů v různých lokalitách v okolí Brna. V letošním roce byly především sledovány dvě lokality výstavby, na kterých byla vždy hlavním dodavatelem jedna a tatáž firma. Jednalo se v obou případech o více než 20 nepodsklepených dvoupodlažních rodinných domů (dále jen RD) s garáží, zhotovených klasickým způsobem ze zdících prvků včetně stropních konstrukcí z příslušného systému s obytným podkrovím.


Při výstavbě RD na první z lokalit bylo použito klasické keramické zdivo z tvárnic systému Porotherm. Na druhé lokalitě byly naopak použity zdící prvky z pórobetonu systému Ytong, a to včetně stropů. Na obou lokalitách pak došlo k problémům se stavebním dozorem prací a následně k chybám v postupu prací. Následkem těchto pochybení bylo, že do obvodových a nosných konstrukcí RD došlo k zatékání vody z dešťových srážek, a tudíž k drastickému nárůstu vlhkosti konstrukcí. V následujících řádcích se budeme věnovat především stavbám zhotoveným z pórobetonu, na který má vlhkost větší vliv než na konstrukce keramické.
Příčina problému
Při provádění stavebních prací na objektech RD bylo ve většině případů postupováno v souladu s projektovou dokumentací a některé nedostatky, které byly zjištěny v průběhu prací stavebním dozorem, byly po domluvě a na popud stavbyvedoucího odstraněny (např. prohloubení základů, vložení vrcholové vaznice do systému krovu, jiné provedení ležaté kanalizace). Objekty měly být dokončeny do konce roku 2007, ale vzhledem k nedostatku tvárnic a stropních panelů pro výstavbu hrubé stavby a kvůli nedostatečnému zajištění subdodávek materiálů  pro provedení krovů a střešního pláště, byl termín dokončení posunut na jarní období dalšího roku. Toto oddálení termínu a zpomalení prací však přišlo v nejméně vhodnou dobu. Díky letošnímu velmi proměnlivému zimnímu počasí došlo k provlhnutí pórobetonového zdiva.
Obecně můžeme říct, že vlhkost se do stavebních konstrukcí dostává buď v kapalném skupenství (voda, tající sníh) nebo plynném skupenství (vodní pára) mnoha různými cestami.
Tyto cesty můžeme rozdělit takto (obr. 1):
A – voda srážková (A1 – voda dešťová ve formě kapek, A2 – voda srážková hnaná deštěm, A3 – voda srážková odstřikující, A4 – srážková voda pronikající komínovými, větracími a jinými průduchy, A5 – srážková voda povrchová v úrovni terénu)
B – voda vzlínající (kapilární)
C – voda kondenzovaná (transport difúzí vodní páry)
D – voda působící hydrostatickým tlakem
E – ostatní průniky vlhkosti (díky nevhodným stavebním úpravám, voda z porušených instalací a podobně)
V mnou posuzovaném referenčním objektu (u kterého se závada projevila v nejvyšší míře) došlo k provlhnutí zdiva vlivem srážkových vod A1, A2, A4 a částečně vlivem kondenzace vlhkosti (tj. možnost C). Hlavním problémem však byla srážková voda, která se do konstrukcí stěn dostala přes špatně provedené konstrukce střešního pláště a střechy jako takové. V první fázi byla jen provedena konstrukce krovu a špatně položena pojistná hydroizolace – voda mohla pronikat do zdiva podél celé štítové zdi (provedení je patrné z obr. 2). Tato chyba při realizaci byla největším zdrojem vlhkosti v konstrukci, přičemž ostatní obvodové konstrukce byly promočeny ještě před provedením krovu. Dalším faktorem, který přispěl ke vzniku problému s vlhkostí stěny, bylo její uzavření omítkovou stěrkou – tato práce byla provedená mimo plán výstavby, stavbyvedoucí nařídil tyto práce v důsledku opoždění jiné fáze výstavby (způsob zvaný „aby dělníci měli co dělat“). Tato vlhkost však provedené stěrky výrazně ovlivnila a „propsala“ spáry tvárnic zdiva na vnější líc povrchu. Toto bylo impulzem pro provedení kontroly vlhkosti zdiva – při měření přístrojem Doser DM4A (měření v hloubce přibližně 3 cm) byla zjištěna vlhkost přes 35 % (hmotnostních). Tato hodnota je pro pórobetonové zdivo pro omítání nepřípustná – uvádí to jak výrobce, tak také národní normy.
Můj školitel, Mgr. Lízal, se obrátil na výrobce s dotazem ohledně vlhkosti materiálu při výrobě a transportu, skladování a pro omítání – zde cituji odpověď: „Expediční vlhkost pórobetonových tvárnic Ytong se pohybuje okolo cca 30 % hmotnostních. Tvárnice jsou baleny do fólií, aby při transportu, skladování a před zabudováním byly chráněny před povětrnostními vlivy, především před dalším zvlhnutím. Při zpracování na stavbě za normálních podmínek materiál vysychá a jeho vlhkost samozřejmě klesá. Za normální podmínky považujeme stav, kdy je zdivo chráněno před deštěm, sněhem a hlavně totálním promočením. Vlhkost zdiva z pórobetonu Ytong, vhodného pro omítání, pokud není uvedena přímo v technických podkladech příslušné omítkové směsi, nemá být vyšší než 8 %. To je hodnota ověřená praxí, uvedená rovněž v dřívější ČSN 73 2310 – Provádění zděných konstrukcí. Takto také informujeme a školíme stavební firmy a projektanty.“ Zde je vidět, že stavbyvedoucí nedbal pokynů výrobce a nechal dělníky omítnout vlhkou stěnu, čímž vlastně přispěl ke zhoršení problémů s již tak dosti provlhlými stěnami.
Dalším problémem, který se u takto vlhkého zdiva může vyskytnout, je smršťování – u pórobetonu dochází při rychlém vysychání u vlhkosti nad 15 % ke smrštění až 0,2 mm na 1 m zdiva. Také díky tomuto problému se spáry zdiva propsaly na líc zdiva, jak již bylo zmíněno. Stav zdiva na konci roku dokumentují obr. 3 a 4.
Stavbyvedoucí po zjištění škod začal přemýšlet, jakým způsobem vzniklou situaci napravit. Zde tedy vyvstává otázka „Jak lze sanovat toto vlhké pórobetonové zdivo co nejrychleji, nejefektivněji a za optimálních cenových podmínek?“ Prvním krokem na cestě ke zdárnému vyřešení tohoto problému bylo odstranění problému s vnikáním vlhkosti a vody do objektu. Byly tedy opraveny střešní konstrukce, zamezeno vnikání vody do štítové zdi a obvodového zdiva a proveden a dokončen celý plášť střechy. Následujícím krokem má být sanace zdiva a odstranění vlhkosti – jsme nuceni zvolit vhodnou metodu.


Autor: Ing. Michal Novotný, VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb


Zdroj: časopis Střechy, fasády, izolace 12/2008