Termodiagnostika ve stavebnictví

/autor: /

Pro nedestruktivní vyhledávání tepelně-technických závad v obvodových pláštích budov či kontrolu jakosti provedení tepelných izolací je často a s úspěchem používána termovizní kamera. Metodu lze použít také pro určení polohy průniků vzduchu obvodovým pláštěm budovy, lokalizaci vlhkého zdiva, zjištění rozmístění zabudovaného podlahového vytápění, odhalení poruch v topném obvodu v konstrukci dle unikajícího média apod.


Podstatou stavební termografie – metody pro určení tepelných nepravidelností v pláštích budov – je stanovení a znázornění rozložení teplot na části povrchu pláště budovy pomocí snímacího zařízení infračerveného záření, které poskytuje zobrazení na základě zdánlivé sálavé teploty měřené plochy. Hustota infračerveného záření měřené plochy se převádí snímacím zařízením na tepelný obraz, který znázorňuje relativní intenzitu tepelného sálání z různých částí povrchu.
V termogramu (grafický záznam rozložení teplot na povrchu snímaného objektu) je každé hodnotě teploty přiřazen určitý barevný odstín nebo odstín šedi.


Protože termovizní kamery teplotu povrchu snímaného objektu neměří, ale vypočítávají na základě nekontaktního měření a zadaných hodnot vyjadřujících vliv vnějších faktorů, je výsledná přesnost závislá zejména na jejich správném určení a interpretaci dosažených výsledků. Důležitými parametry jsou zejména:



  • tepelná vodivost a objemová hmotnost materiálů a jejich geometrie;

  • vzduchotěsnost obalových konstrukcí;

  • vlastnosti snímaného povrchu (zejména koeficient emisivity);

  • teplota, relativní vlhkost a rychlost proudění vzduchu a mezi snímaným objektem a termokamerou;

  • vzdálenost mezi snímaným objektem a termokamerou a úhel, pod kterým je obraz snímán;

  • IR záření okolí objektu (okolní objekty, slunce, jasná obloha).

Pro zjištění přesných hodnot povrchových teplot je proto potřeba provést kontrolní stanovení teplot v referenčních bodech snímaného objektu kontaktním měřením. Např., je-li při snímání obvodových plášťů budov v zorném poli objektivu termovizní kamery více druhů materiálů, emisivita v jednom záběru není konstantní, a měření musí být provedeno s několika hodnotami pro jeden záběr.


Naopak pro nalezení tepelných mostů, kontrolu dodržování kvality při výstavbě, apod. přesnou hodnotu povrchové teploty znát nepotřebujeme, termogramy a jejich lokalizace na plášti objektu jsou dostatečným vodítkem pro návrh dalšího postupu – doplňková šetření, sondy, měření či výpočty.


Nejdůležitější fází měření je stanovení příčin poruch; to vyžaduje vysokou odbornou způsobilost pro vyhodnocování měření. Základním předpokladem je specializace na stavební tepelnou techniku a dlouhodobá praxe.