Ve dnech 28.-29. března uspořádal STAVOKONZULT v Praze za účasti 124 zástupců odborné veřejnosti již II. ročník celostátní odborné konference ZDĚNÉ OBJEKTY, stejně jako v loňském roce pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu.
Zástupci odborné veřejnosti byli předními českými odborníky seznámeni s novinkami ve vývoji stavebních materiálů a systémů pro zděné konstrukce, aktuálním stavem legislativy a možnostmi zlepšení vlastností zděných objektů. V průběhu konference probíhala diskuse k jednotlivým přednášeným tématům.
Odborný garant konference Ing. Petr Kučera CSc. s přípravným výborem konference sestavil zajímavý program, což dokládá nejen plný sál až do konce prvního jednacího dne, ale i překvapivě velká účast druhý jednací den.
Za spolupráci a podporu při přípravě konference děkujeme všem finančním a mediálním partnerům dále  ČKAIT, ČSSI, AEA i dalším spolupracujícím organizacím. Zvláštní poděkování patří Ing. Petru Kučerovi CSc. odbornému garantu konference a Ing. Václavu Knorovi z Ministerstva průmyslu a obchodu.
Nejzajímavější příspěvky z programu konference přinesou v průběhu roku mediální partneři konference.
V letošním roce uspořádá STAVOKONZULT ještě 2 celostátní odborné akce:


OTVOROVÉ VÝPLNĚ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
II. ročník semináře
16. – 17. říjen v  Hradci Králové


REGENERACE PANELOVÉ VÝSTAVBY
III. ročník konference
11.-12. prosinec v Hradci Králové


Informace o obou pořádaných akcích jsou uvedeny na stránkách www.stavokonzult.cz




Pilotní příspěvek odborné konference Zděné objekty


Zděné konstrukce – minulost, přítomnost a budoucnost z hlediska energetických požadavků
Ing. Petr Kučera,CSc


Cihelné zdivo je v české kotlině zcela výjimečný stavební prvek, ať ho posuzujeme z hlediska tradic, či plošného rozšíření. Vezmeme-li v úvahu počty budov, tak jak byly vystavěné v jednotlivých časových etapách, musíme konstatovat, že  jediným vážným konkurentem byla  panelová technologie pro výstavbu obytných panelových budov, která potlačila technologii zdění v rozmezí šedesátých až osmdesátých let minulého století. 
Cihelné zdivo sehrálo důležitou roli také jako hodnotící kritérium stavební tepelné techniky, neboť je známa tzv. „ekvivalentní tloušťka cihelného zdiva“. Prvním hodnotícím tepelně izolačním kritériem byla zeď z plných pálených cihel tl. 45cm. Vnější stěna obytných budov vystavěná z jiných materiálů, měla plnit stejnou tepelně izolační schopnost jako tato cihelná stěna.
Staré objekty, tak jak je známe z dřívějších dob, byly vyzděné buď z kamene, smíšeného zdiva či nepálených cihel. Nepálené cihly, tzv. vepřovice vykazovaly z hlediska požadavků na tepelnou ochranu budov relativně příznivé hodnoty tepelného odporu


R = 0,75 m2KW-1  v závislosti na tloušťce zdiva


Jejich nevýhodou však byla velká nasákavost a nedostatečná mrazuvzdornost. Klasické plné pálené cihly normalizovaného skladebného formátu 7,5x15x30cm ve vhodné vazbě umožňovaly zajistit výstavbu mnohapodlažních domů, neboť technologie výroby i zdění zajišťovaly v té době pravděpodobně největší spolehlivost s tepelným odporem


R = 0,52 m2KW-1 a výše.


Zvyšující se požadavky na tepelně technické vlastnosti obvodových plášťů přiměly cihláře k vývoji a výrobě dutých keramických tvarovek. Jejich izolační schopnosti byly odvislé od objemové hmotnosti cihelného střepu a tloušťce a počtu žeber. Za klasiku jsou dodnes považovány dutinové keramické tvarovky  CD-INA ; CD-IVA a CD-Týn, které navazovaly na keramické bloky CDK ze šedesátých let minulého století, s tepelným odporem kolem


R = 0,93 m2KW-1.


Světová energetická krize vyvolala nutnost šetření energií a tudíž i změnu v požadavcích na tepelně izolační vlastnosti obvodových plášťů. V této době byl vývoj cihelných tvarovek realizován v Projektovém a konstrukčním ústavu cihlářské výroby a keramické prefabrikace, který se zaměřil jednak na vývoj  dílců z keramických tvarovek i na samotné tvarovky. Jejich počáteční argumentace, že cihlářská výroba  dosažením tepelného odporu R= 0,95m2KW-1 je na samé hranici technologických možností se ukázala jako lichá, zvláště s ohledem na hodnoty jednovrstvého zdiva vyvinutého za tímto účelem v sousedních zemích Německu a Rakousku. Po skončení výzkumného programu, který analyzoval nejen složení vhodného střepu, optimalizoval tvar a počet dutin i způsob zdění a zdících malt, přišly na trh keramické tvarovky s výrazně vyššími tepelně izolačními schopnostmi, splňující požadavky tehdy platné ČSN 730540 – Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov.  Na počátku devadesátých let to byla hodnota tepelného odporu


R = 2,0 m2KW-1.


Za tento kvalitativní pokrok v tehdejších podmínkách patří celé cihlářské obci dík.
Zdražení cen energií však vyvolalo další tlak na úspory. Vývoj alternativních stavebních materiálů, které mohly cihelné zdivo na trhu nahradit vyvolal nutnost dalšího zdokonalení tvarovek i za cenu velkých investic do nového technologického vybavení. Cihlářský průmysl spolu se specialisty v oblasti stavební fyziky dokázal k dnešnímu dni připravit i jednovrstvé cihelné zdivo s tepelným odporem


R = 6,0 m2KW-1.


Výše uvedené faktory ukazují na obrovský potenciál možností, které tento tradiční materiál v sobě skrývá.
V současné době je patrné, že zděné konstrukce se ubírají dvěma směry a to buď dosažením příznivých hodnot pouze s využitím cihlářské hlíny, nebo částečným využitím tradičního materiálu v kombinaci s efektivními  tepelnými izolanty. V této variantě lze zajistit hodnoty tepelných odporů i zcela vyhovující pro nízkoenergetické stavění s využitím alternativních zdrojů energií.
Je potřeba si uvědomit, že zvětšování požadavků na izolační vlastnosti obvodových plášťů má své limity a další zefektivnění nákladů na vytápění řešit již  s optimalizací vlastností budov a jejich technologických zařízení. To je však již jiná kapitola.