Degradace syntetických fólií (sprašování, resp. mikrofotgrafie)

/autor: /,

Syntetické fólie, stejně jako všechny ostatní materiály, degradují pod teplotou a UV zářením. To je normální proces, zejména, když se jedná o stárnutí/degradaci v horizontu 20–30 let. Nenormální to je, kdy se jedná o proces v řádu jednotek let.

Bohužel jsou i případy, kdy hydroizolační fólie nepřežijí byť jen pětiletou záruku.
Základní otázkou je, jakým způsobem se vyhnout nepříjemnému překvapení a výměně hydroizolačního povlaku každých 5 let. Řešení je překvapivě jednoduché. Vyhnout se levným materiálům a levným nekvalifikovaným firmám, které jsou schopny provést střechu z čehokoliv.

Obr. č. 1 – prvním signálem degradace fólie je sprašování

Na obr. č. 1 je patrná fólie, na které zůstávají stopy pohybu, protože se stírá zašpinění a uvolněné částí původní hydroizolace, což je ve většině případů mletý dolomitický vápenec, který je lehce zbarven do okrova. Když jsou patrné na botách stopy o zaprášení, znamená to, že hydroizolace sprašuje a vrchní vrstva již postrádá vlastní syntetickou hmotu PVC a na povrchu zbylo jen plnivo.
Dalším závažným znakem je změna tloušťky, kde z původní 1,5 mm, zbývá 1,2 mm, tedy dramatický pokles tloušťky pod vnějším klimatickým namáháním.

Obr. č. 2 – zdegradovaný povrch hydroizolační fólie

Z fotografie č. 2, resp. č. 3, je patrné, že povrch hydroizolační fólie není rovný, ale je velmi zvrásněn degradačním procesem. Je porušena hladká plocha exteriérové plochy fólie, která je přímo vystavena klimatickému namáhání, které způsobilo její degraci. Z těchto obrázků je jasně patrné, že tato fólie není vybavena ochranou proti UV záření a k degradaci došlo ještě v záruční době.

Obr. č. 3 – mikrofotografie zdegradované fólie – pouze vrchní část, která by měla být odolná proti UV záření

Hydroizolační materiály, včetně hydroizolačních fólií, musí být odolné vnějším klimatickým jevům, včetně UV atd. Toto zatížení postupně degraduje prakticky jakýkoliv materiál, fóliové hydroizolace nevyjímaje. Ale tato degradace by měla být nějak definovaná a měla by nastávat v době, kdy je očekávána a ne již v průběhu záruční doby, jako je tento uvedený příklad.