Nároky na požární bezpečnost staveb podobně jako u jiných odvětví průmyslu stále stoupají. Lehké požárně odolné střechy na trapézovém plechu, které jsou základním řešením moderních halových objektů, se dnes téměř standardně navrhují s požární odolností. Firem, které mají k dispozici skladby s nějakou požární odolností je k dispozici celá řada. Výsledky těchto požárních zkoušek a navazujících klasifikací se však zásadním způsobem liší. Některé firmy ve snaze uplatnit své skladby pro více střech zatajují některé důležité skutečnosti a mohou v tomto důsledku způsobit návrh tzv. nebezpečné konstrukce.   

 

obrazek1.jpg

 

Obr. 1  Moderní halové novostavby se standardně navrhují s lehkou požárně odolnou střechou na trapézovém plechu.

Lehké střešní pláště na trapézovém plechu – požární odolnost REI 15 – REI 90 DP1 – DP3

Požární odolnost lehkých střech na TR plechu se v ČR začíná zkoušet od roku 2002. Zajímavostí je, že první dvě zkoušky byly zcela nezávisle na sobě připraveny jak s minerální tepelnou izolací, tak ve verzi s kombinovanou izolací EPS+MW. V roce 2002 se také podařilo obě uvedené varianty úspěšně odzkoušet na tehdy vynikající výsledek REI 15. V následných letech byla provedena celá řada požárních zkoušek uvedených střech a nejvyspělejší společnosti, jako je Saint-Gobain Isover, mají k dispozici klasifikované skladby s požární odolností od REI 15 do REI 90 DP1 – DP3 dle konkrétní skladby. Uvedené lehké požárně odolné střešní pláště byly testovány a jsou klasifikovány s tepelnými izolacemi MW, EPS a PIR.

Požární klasifikace lehké střechy – přímá vazba na její statiku.

Požární odolnost uvedených střech se zkouší dle

  • • ČSN EN 1365-2: 2017 Zkoušení požární odolnosti nosných prvků – Část 2: Stropy a střechy
  • • ČSN EN 1363-1: 2011 Zkoušení požární odolnosti – Část 1: Základní požadavky

Při vlastní zkoušce se sleduje celá řada parametrů tj. skladby, zatížení, detaily ukotvení, rychlost a velikost průhybu, teploty na neohřívaném povrchu apod. Vlastní skladbu, rozpon, zkoušený TR plech, jeho tloušťku, způsob jeho přikotvení, skladbu tepelné izolace a druh hydroizolace atd. si volí zadavatel samostatně. Zatížení TR plechu při zkoušce je tak limitní hodnotou, na kterou je v případě úspěšné zkoušky také vázána požární klasifikace. Pokud to tedy zjednodušíme, zadavatel se snaží zatížit střešní konstrukci u požární zkoušky tak akorát, aby dobré statické parametry využití trapézového plechu měl i v navazující požární klasifikaci, ale na druhou stranu hodně zatížená konstrukce nebude za požáru dlouho fungovat. Tak se provádějí další a další zkoušky, s různým zatížením, s různými variantami tepelných izolací atd., aby se výsledky a rozsah požární klasifikace mohly postupně vylepšovat. Firmy, které mají nazkoušeno hodně zkoušek, mají na základě výsledků těchto zkoušek zpravidla lepší a širší výsledné požární klasifikace než firmy, které zkouší jednu nebo dvě zkoušky a na široký rozsah požární klasifikace tak nemohou pomýšlet.

obrazek2.jpg

obrazek3.jpg

 

Obr. 2,3 Průmyslová hala v areálu Havraň u Mostu po ničivém požáru. Lehká požárně odolná střecha musí zajistit dostatečný čas k evakuaci osob. Chybný návrh je nepřípustný.   

obrazek4.jpg

 

obrazek5.jpg

Obr. 4,5 Příklad kvalitní široké požární klasifikace pro lehkou požárně odolnou plochou střechu na trapézovém plechu. Požární zkouška nejvýkonnější lehké požárně odolné střechy na trapézovém plechu na českém trhu s deskami ISOVER FireProtect s požární odolností REI 90.

Dokladování požární odolnosti pro projektanty, investory, státní dozor a kolaudaci.


  Informace ohledně požární odolnosti plochých střech předávané projektantů, investorům i státnímu dozoru mají velmi rozdílnou kvalitu. Poměrně častým případem je sdělení firmy v prospektu „Máme v sortimentu požárně klasifikovanou střechu na RE 30.“ V tom samém prospektu se již ale nedočteme, co vše je třeba splnit, aby podmínky požární klasifikace byly naplněny. Zejména jsou často zatajovány statické omezující podmínky, které jsou v požární klasifikaci uvedeny a bez jejichž splnění střešní plášť žádnou požární odolnost nemá. Tím jsou projektanti, investoři i státní dozor velmi často uváděni v omyl. Na základě tohoto zatajování zcela zásadních informací zejména v oblasti statiky pak může lehce v projektu docházet k návrhu nebezpečných konstrukcí, které zcela neodpovídají vydané požární klasifikaci a za mimořádných podmínek požáru mohou logicky být velmi nebezpečné.

   Dokládání požární odolnosti střech ke kolaudaci také není zcela jednoduchou záležitostí. Na tyto konstrukce je obvykle provedeno několik požárních zkoušek, expertiz a požárních klasifikací a tyto není možno v kopii přikládat ke každé střeše. Například společnost Isover pro každou jednotlivou střechu vystavuje tzv. Ujištění o požární odolnosti. V tomto Ujištění je potvrzeno použití materiálů schválených v systému a je také základní součástí dokumentace ke kolaudaci. Je zde uvedena řada důležitých náležitostí zejména:

  • Identifikace stavby.
  • Konkrétní skladba střechy.
  • Dosažená požární odolnost.
  • Čísla protokolů požárních zkoušek a rozhodující požární klasifikace.
  • Veškeré omezující podmínky pro návrh zejména statické.
  • Další zásadní informace pro návrh konstrukce.
  • Podpis a razítko odpovědné firmy a osoby.

Předmětné Ujištění o požární odolnosti je prioritně určeno pro doložení požární odolnosti v procesu kolaudace stavby. Vystavuje se ale také tzv. pracovní verze s vodotiskem a bez podpisů pro účely komunikace mezi projektantem, investorem a realizační firmou popř. zástupcem státního dozoru. Tato pracovní verze se může v průběhu projektu i několikrát měnit a všichni zúčastnění tak mají k dispozici pracovní dokument dokládající, že v uvedeném provedení střecha odpovídá vydané požární klasifikaci a požární odolnost bude formou orazítkovaného a podepsaného Ujištění o požární odolnosti doložena také ke kolaudaci. Originály protokolů o zkouškách a jednotlivé expertizy a požární klasifikace, na jejichž základě bylo Ujištění o požární odolnosti vystaveno, jsou k nahlédnutí ve společnosti Isover.

obrazek6.jpg

obrazek7.jpg

Obr. 6,7 Příklad pracovního Ujištění o požární odolnosti určeného pro komunikaci v době zpracování projektu a finálního Ujištění o požární odolnosti určené pro kolaudaci stavby.

Příklad závadného dokladování požární odolnosti

Pro jednoduché pochopení výše uvedeného považujeme za nejlepší si uvést konkrétní příklad závadného dokladování požární odolnosti ploché střechy jednou nejmenovanou firmou. Tato firma také začala pro ploché střechy vydávat tzv. Ujištění o požární odolnosti. V konkrétní požární klasifikaci, na kterou se vydané závadné Ujištění o požární odolnosti odkazuje, jsou uvedeny zcela konkrétní statické podmínky platnosti této klasifikace, zejména:

  • Nesmí být překročen maximální ohybový moment nad podporou (daný požární zkouškou).
  • Nesmí být překročený maximální ohybový moment mezi podporami (daný požární zkouškou).
  • Nesmí být překročena max. posouvající síla T (daná požární zkouškou).
  • Pro REI 30 je stanoveno max. zatížení 0,54 KN/m2
  • Pro REI 15 je stanoveno max. zatížení 1,8 kN/m2
  • Je stanoven maximální rozpon 6000 mm.

obrazek8.jpg

Obr. 8  Statická část požární klasifikace, na kterou je navázáno závadné Ujištění o požární odolnosti. 

V konkrétním Ujištění o požární odolnosti této nejmenované firmy se však v části statických podmínek píše:

Pro zajištění požadované požární odolnosti námi dodávaného střešního pláště je zapotřebí, aby návrh střešních trapézových plechů ze statického hlediska splňoval hodnotu na maximální stupeň využití mí nula v čase T nula za požárně návrhové situace: 0,377. Tímto parametrem jsou zohledněny všechny důležité faktory a ze statického hlediska není zapotřebí žádných dalších omezení. 

 

obrazek9.jpg

Obr. 9 Statická část závadného Ujištění o požární odolnosti.

To jsou však zcela jiné statické informace než obsahuje požární klasifikace. Firma tak projektanta, investora ani pracovníka státního dozoru vůbec neinformovala, že musí pro splnění požární odolnosti REI 30 dodržet zatížení max. 0,54 kN/m2, maximální rozpon 6 m, maximální ohybové momenty a posouvající síly atd. Projektant je tak uveden v omyl a na základě předané informace může navrhnout střechu, které je v rozporu s vydanou požární klasifikací a na kterou žádné odpovídající požární zkoušky provedeny nebyly. V důsledku tak žádnou doloženou požární odolnost nemá a může být za požáru i velmi nebezpečná.

Dokladování požární odolnosti lehkých střech na trapézovém plechu – shrnutí:

  • Na trhu se v oblasti lehkých požárně odolných střeh vyskytuje několik firem, které zatajují důležité informace pro jejich navrhování a kontrolu. V tomto důsledku může docházet k navrhování nebezpečných konstrukcí.
  • Doložení požární odolnosti ploché střechy například formou Ujištění o požární odolnosti je možné. Toto Ujištění o požární odolnosti musí obsahovat všechny důležité informace tj. zejména veškeré statické i jiné omezující podmínky dané příslušnou požární klasifikací.    
  • Podezřelé konstrukce se obvykle vyznačují nejnižší nabídkovou cenou.
  • Veškeré dokladování požární odolnosti je kontrolovatelné i zpětně tj. po kolaudaci stavby. 
  • Odborně způsobilé osoby v procesu návrhu a realizace mají za povinnost podezřelé střechy přiměřeně ověřit. Jednoduchým řešením je např. porovnání s platnou požární klasifikací. Dokládané informace musí být zcela shodné.
  • Úmyslné zatajování informací v oblasti požární odolnosti plochých střech halových staveb může být v krajním případě považováno za nedbalostní obecné ohrožení. V případě mimořádné situace požáru mohou být ohroženy lidské životy.

obrazek10.jpg

obrazek11.jpg

obrazek12.jpg

 

Obr. 10,11,12  Podrobné projektové podklady pro navrhování: Lehké požárně odolné střechy PROTECTROOF , Isover pro systémy plochých střech a metodický list Dokladování požární odolnosti.

Uvedené katalogy jsou ke stažení na 

https://www.izolace.cz/wp-content/uploads/2018/06/ploche_strechy_11-2017.pdf

https://www.izolace.cz/wp-content/uploads/2018/06/protect-roof_11-2017.pdf

https://www.isover.cz/aktuality/dokladovani-pozarni-odolnosti-lehkych-plochych-strech-na-trapezovem-plechu

Literatura

[1] ČSN EN 1365-2:2017  Zkoušení požární odolnosti nosných prvků – Část 2: Stropy a střechy

[2] ČSN EN 1363-1:2011  Zkoušení požární odolnosti – Část 1: Základní požadavky

[3] ČSN 73 0810:2016  Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení