3. Kondenzace versus zatékání

Kondenzace vzniká v důsledku tepelnětechnických problémů, jedná se vždy o kondenzaci vody na chladném povrchu, tedy problematiku, kdy je někde nedostatečné množství tepelné izolace a povrchová teplota je nižší než teplota rosného bodu. Další možností je pronikání teplého vzduchu s výrazným obsahem vlhkosti (relativní vlhkost vzduch) ke konstrukcím, které mají naakumulovaný chlad, tj. jejich povrchová teplota je pod teplotou rosného bodu. V tomto případě na povrchu, zejména nosných železobetonových konstrukcí kondenzuje voda.

První problematika je řešitelná množstvím tepelné izolace, jejím řešením, nebo implementací topných prvků, a to jak liniových, tak i plošných. Druhá oblast je řešitelná vzduchotechnikou, odvětráváním, které odvádí přebytečnou vlhkost a přispívá tak k eliminaci kondenzace, nebo k vysušování konstrukcí, které jsou postiženy kondenzací.

Identifikace příčin je možná pomocí termovize , která dává jasnou indikaci povrchový teplot, které jsou základní příčinou kondenzace. Kromě toho kondenzace vznikají zásadně v době takových klimatických podmínek, kdy dochází k vzniku rosného bodu na povrchu stavebních konstrukcí.
Kondenzace je tedy výrazně závislá na vnějších klimatických podmínkách, tedy čím tvrdší zimy, tím jsou kondenzační poruchy rozsáhlejší.

Samozřejmě podkladem pro kondenzaci je anomálie ve stavebních konstrukcích, kdy některá část lokálně nemá dostatečné tepelnětechnické parametry tak, aby v určitých místech nebyla podkročena teplota rosného bodu.
Kondenzace je základní živnou půdou pro různé plísně, které se pak na stavebních konstrukcích na povrchu, ale záludně i v konstrukcích vytvářejí. Ta záludnost je velmi významná u dřevěných nosných konstrukcí, kdy dochází v důsledku kondenzace k růstu různých dřevokazných hub, které pak mají výrazně destrukční vliv na veškeré stavební konstrukce. Fatální je to u krovů, kdy tak může být nastartována statická destrukce celého krovu nebo jiných konstrukcí, kde je dřevo základním nosným prvkem.

Kondenzace se vyskytuje dominantně na:
– stavebních konstrukcích a konstrukčních detailech, s nedostatečným množstvím tepelné izolace v ploše nebo konstrukčních detailech;
– kondenzace na specifických konstrukčních detailech – oknech a jejich příslušenství;
– kondenzace ve vzduchové mezeře v důsledku nedostatečného větrání;
– kondenzace na chladném povrchu ve spodních stavbách, resp. v místech možnosti akumulace chladu do stavebních konstrukcí, zejména nosných.
Příčina zatékání je jednoduchá (relativně) – nefunkčnost hydroizolačního systému staveb, a to ve všech místech, kde se vodotěsné izolace vyskytují. V případě vady nebo poruchy hydroizolačního systému v ploše nebo v detailech je zatékání do interiéru.
Oba typy poruch mají jeden důsledek degradaci stavebních materiálů, které jsou vystaveny působení vody, resp. zhoršení uživatelských vlastností stavebních objektů a následné škody na vnitřním zařízení těchto objektů.
Zatékání se vyskytuje dominantě u všech konstrukcí, které obsahují vodotěsné izolace:

1 V některých případech může pomoci termovize i v identifikaci zatékání do stavebních konstrukcí, a to zejména, kdy pronikající vlhkost znamená změnu tepelných charakteristiky postižených stavebních materiálů.
2 Ovšem hledání a eliminace zatékání je mimořádně složitá, protože najít díru v hydroizolaci, když je izolační systém nepřístupný (pod zemí), je prakticky nemožné. Identifikace nefunkčního TZB a děravé hydroizolace, také není mnohdy jednoduchá a jednoznačná.

– ploché a šikmé střechy v ploše a konstrukčních detailech;
– spodní stavby;
– interiérové izolace – koupelny, sprchy, vlhké provozy (bazénové haly atd.);
– inženýrské stavby – mosty, tunely, nádrže, jímky atd.;
– vedení tekutin – vodovody, kanalizace, topení, klimatizace atd.

V některých případech se může zatékání kombinovat se zatékání a identifikace takovýchto problémů je nejkomplikovanější.
Nejfatálnější škodou je pak poškození statické funkce stavebních konstrukcí, jejich koroze a ve svém důsledku dlouhodobé zatékání vede ke kolapsu stavebních konstrukcí, a to zejména v místech, kde je pronikání vody spojené se zmrazovacími cykly. V těchto případech je destrukce velmi rychlá, a to v řádu jednotek let.