Soubor těchto článků  jsem sestavil na základě zkušeností, protože identifikace důsledků vody a vlhkosti není vždy jasná a je potřeba sestavit přehled důsledků působení vody na stavební konstrukce. Náplň, resp. příklady, máme velmi hojné, takže tento text je prakticky nekonečný a lze jej prakticky donekonečna doplňovat, protože si nedělám iluze o eliminaci stavebních poruch.
Vady a poruchy staveb jsou nekonečné, v celé historii byla voda jedním z největších nebezpečí pro stavebnictví, a to nejen pro střechy a nejen v oblastech, kde se to dá očekávat.

Obr. č. 1 – rozmočená citadela v oáze Siwa – Egypt

Starověká pevnost Siwa, známá jako Shali Ghadi ( „Shali“ je název města, a „Ghadi“, což znamená vzdálený), byla postavena na přírodním skalnatém kopci z materiálu, který se nazývá kershif (bahno, ze kterého byly vyrobeny sušené cihly) a palmových listů. Poté, co byla poškozena v průběhu tří dnů těžkých dešťů v roce 1926, byla opuštěna a dodnes chátrá. Z toho je patrné, že i na poušti může pršet tak, že to místní stavby nevydrží. Tedy i na poušti je ochrana proti vodě důležitá. Sice jednou za několik století, ale přeci.

V našich klimatických podmínkách a za použití izolačních systémů takovéto katastrofy nepřipadají v úvahu, ale jakákoliv zatékání, jakákoliv kondenzace, jsou nepříjemnými poruchami, které je nutné řešit a eliminovat.

1. Úvod
V mnohých případech identifikovat, zda se jedná o kondenzaci nebo zatékání, nebo také souběh okolností není úplně jednoduché a je potřeba hlubších rozborů příčin vad a poruch. Stejně tak je nutné rozeznávat, co je jednorázové zatékání v důsledku nějaké havárie, nebo co je systémová porucha a dochází k opakované dotaci vody, která je pak příčinou vlhkostních poruch.
Velmi významným rozdílem mezi kondenzací a zatékáním je v tom, že místo kde dochází ke kondenzaci, je přímo spojené s místem poruchy, protože ke kondenzaci dochází na místě, které vykazuje nedostatečné tepelně technické vlastnosti a dochází přímo na něm ke kondenzaci v důsledku rozdílných teplot v kombinaci s parciálním tlakem vodních par. U zatékání místo identifikace může, ale ve většině případů nekoresponduje, s místem, kde do stavební konstrukce proniká voda. Zde může docházet k různým posunům vizuálně patrných stop podle toho, na jakou konstrukci voda hnaná gravitací narazí – po takovéto konstrukci se může rozlévat i do širokého dalekého okolí a někdy i vzlíná nebo se pohybuje proti spádu. To platí pro střešní konstrukce. U spodních staveb je to ještě složitější, tam dochází k tomu, že voda pronikající nefunkčním izolačním systémem vzlíná nebo je hnána vztlakem, který hledá slabá místa, kudy by voda, resp. vlhkost pronikla do stavebních konstrukcí a ta jsou prakticky vždy diferentní od míst, kde je hydroizolace porušena, nebo kde vniká do izolačního systému voda.
Pro základní identifikaci by měla sloužit následující práce a soubor dokumentace různých typů vad od vlhkosti, vody, resp. kondenzace. Jedná se o soubor fotografií, které jsou vybrané z naší dosavadní práce a příčiny vlhkostních poruch byly většinou prověřeny ještě dalšími zkouškami nebo zkoumáním tak, aby byl přesně identifikován základní zdroj těchto poruch.

Dominantní podklady jsou převzaty z naší znalecké a expertní práce, která je náplní naší činnosti ve firmě A.W.A.L. s.r.o. a kterou též pravidelně publikujeme v různých textech např. na www.izolace.cz, kde je velké množství příkladů vad a poruch z oblasti stavebních izolací.

2. Obecně
Jedním ze základních principů, požadavků stavebnictví, je vytvořit prostory, které jsou dokonale chráněny před negativními vlivy vnějších klimatických, hydrogeologických a dalších podmínek. Tj. do interiéru by neměla pronikat voda, která tam pak způsobuje estetické a funkční škody. K tomu by nemělo docházet ani při extrémních klimatických podmínkách. Samozřejmě přírodní katastrofy, stavby neušetří, ale základní charakteristikou je, že stavba je nejdříve poškozena silovým působením této přírodní katastrofy a teprve následně dojde k jejímu protečení, které pak bývá naprosto masivní a není před ním ušetřeno prakticky nic.
Stejně tak by neměla voda, která je součástí TZB, unikat z předem připravených vedení a míst tam, kde nejsou provedena opatření, která by bránila jejímu šíření mimo určená místa a plochy. Při nejasných příčinách je nutné velmi intenzivně tyto skutečnosti prověřit, a to jak vodovody, tak odpady, kdy dešťové odpady jsou velmi často poruchové. Samostatnou kapitolou je topení. V případě, kdy se jedná o podlahové topení, tak každá jeho netěsnost způsobuje velmi významné těžkosti a jejich náprava se rovná rozbití podlahy v postiženém místě, což vždy komplikuje život a užívání.
Jedním, velmi často se opakujícím zdrojem zatékání, jsou dešťové svody, které se často ucpávají a je nutné je čistit.
Zatékání může být nejen v interiéru, ale i v exteriéru je jej možné identifikovat. Kromě toho, že se jedná o zatékání, jsou důsledky zesíleny i změnami teploty. Od záporných (odmrzání) až po kladné (boulení).
Voda ve všech svých formách je velmi destrukční na cokoliv, a to jak na stavební materiály, tak i na morálku a náladu těch, kteří takovéto stavební dílo užívají. Proto je velmi důležité již v projektu mít tuto problematiku dobře zvládnutou tak, aby vlhkost ani voda nemohla stavbě dlouhodobě škodit a znepříjemňovat život uživatelům.

Obr. č. 2 – zatékání do spodní stavby v kombinaci s mínusovými teplotami

 

Obr. č. 3 – zatékání lze velmi inteligentně využít ke kapkové zálivce

Ani kondenzace, ani zatékání nejsou pozitivní jevy, které by bylo možné tolerovat. Vždy je nutné odstraňovat příčinu a nikdy ne pouze důsledek. Různé sanační malty fungují pouze dočasně a po čase se porucha opět projeví.

Obr. č. 4 – charakteristické stopy po zatékání na podhledu

Kondenzace i zatékání jsou podmnožinou vlhkostních poruch, kdy do interiéru/konstrukcí proniká voda v různých formách.
V mnohých případech je potřeba různé vlhkostní poruchy pojmenovat správně, i když na první pohled nemusí být absolutně jasné, co je základní příčinou jejich vzniku. V mnohých případech se jedná o souběh skutečností, které pak vedou k vzniku stavební poruchy.

Obr. č. 5 – jedna z příčin zatékání

Jednou z příčin zatékání (naštěstí ne dominantní) jsou projekty. Zde jsem vybral něco, co se dá nazvat velmi hrubým porušením základních pravidel hry s vodou.
Jedná se o rekonstrukci starého objektu, kde byla přidaná vodotěsná izolace do podlahy původního objektu, která však nebyla propojena s vnější izolací, která vlastně ani provedena nebyla. Jen byl objekt zateplen i pod U.T. a byl proveden zásyp, tj. k objektu se stahovala veškerá voda, která pak pronikala do interiéru.
Ve směru šipky chybí vodotěsná izolace, resp. chybí propojení svislé izolace provedené z exteriéru a izolace provedené v podlaze objektu. Samozřejmě, že ve výkopu chybí drenáž, která by odvedla vodu od objektu. Takto je to nakreslené tak, že kolem objektu se nadrží voda v zásypu, který je vždy propustnější než okolní rostlá zemina.