Když jsem si na portálu přečetl poslední články Co dokáže vítr IIKotvení střechy proč a jak?, tak jsem se rozhodl podělit o pár základních poznatků z praxe. Jde především o varování těch, kteří za vidinou zisku se rozhodnou k realizaci kotvení hydroizolace aniž by jim byla známá problematika kotvení a neuvědomují si, že jimi odvedená práce z důvodu neodbornosti a základních znalostí může mít v důsledku nedozírné následky jak pro investora, tak pro realizátora. 
Za svoji 21letou praxi v oblasti kotvení izolací plochých střech jsem se setkal s mnoha erudovanými odborníky, velice dobrými realizačními firmami, bohužel ale i s odborností, která nedosahuje ani ty základní znalosti k tomu, aby mohly realizovat kotvení hydroizolace.
Na rozdíl od zahraničí mi zde chybí i pravidelná a toliko potřebná atestace odborné způsobilosti, kde izolatér se vzdělává a prokazuje opravdu odbornou způsobilost.

Přestože v posledních letech se velice zlepšila a zkvalitnila osvěta formou odborných článků, různých školení a seminářů, tak jsou zde stále nepoučitelné firmy, které nedodržují základní zásady a „své dílo“ zatím předávají jen díky tomu, že na stavbě není stavební dozor, nebo tento je neodborný.
Další kapitolou je neuvěřitelná liknavost kontrolních orgánů a hlavně nepochopitelný nezájem a špatná činnost pojišťoven což kromě jiného velice erudovaně popisuje Ing.A.Oškera na www.izolace .cz v článku ze dne 13.5.2015.

V poslední době není neobvyklým jevem, že stavební dozor registruje závažné chyby a vyčkává až do předání díla, kdy v lepším případě žádá odstranění vad, či prodloužení záruky a v tom horším, pak střešní plášt´ nepřevezme a toto může být pro firmu i likvidační.
Realizační firmy si neuvědomují, že je zde platná záruční doba a šikovní investoři si nechají před jejím uplynutím provést sondy do střešní skladby, kde hrozí odhalení vad materiálu, či chybně provedení vlastní realizace.

Každý, kdo provádí realizaci kotvení střešní hydroizolace, by si měl před započetím díla uvědomit, že je potřeba mít alespoň ty základní znalosti, které jsou například:

  • Znát skladbu střešního pláště
    • Provádět sondy (měl by být proveden jejich záznam)
  •  Provádět výtažné zkoušky (měl by být proveden jejich záznam)
    • Používat zásadně certifikované materiály, nejlépe kompletní skladby
  • Vyžadovat potřebné certifikáty a prohlášení o vlastnostech výrobku
  • Používat zásadně certifikované kotevní prvky
  • Vyžadovat kotevní plány
    • Dbát na korozní odolnost
  • Dodržovat technologické předpisy výrobců
  • Kvalitu pracovníků a vlastní práce

Pokud tyto základní zásady jsou dodrženy, pak je předpoklad úspěšného díla a není třeba se obávat případných následků.


Příklady špatné realizace

Používání fasádních hmoždinek
Tyto hmoždinky nejsou konstruovány pro dynamické namáhání větrem na ploché střeše a jsou tak příčinou havárií mnohých střech. Do střešního pláště zásadně nepatří.
Fasádní hmoždinky jsou zkoušeny dle směrnice EU ETAG 004 a kotevní prvky zabudované do střešního pláště podléhají zkouškám dle směrnice EU ETAG 006, kde jsou požadovány jiné typy zkoušek a jiné vlastnosti.

o1.png
Obrázek převzat z článku “ Co dokáže vítr II“


o2.png

Kotevní prvky s nízkou korozní odolností
Doporučuji vyžadovat min.korozní odolnost 15Kesternich cyklů.

o3.png
U celokovových kotevních prvků hrozí uvolnění se dříku
a penetrace folie

Chybné ukotvení folie PVC

o4.png
Není ponechána min mezera 1,5 cm ke kraji fólie

o5.png
Není ponechána min mezera 1,5 cm ke kraji fólie, kotveno mimo vlnu
trapézového plechu, přetažené kotevní prvky

Laik se diví, co odborník dokáže

o6.png
Není nad dobrou organizací práce

o7.png
My certifikaci anebo systém nepotřebujeme protože naše firma
je v EU a tak proto šrouby z Nizozemí (Eurofast), teleskopy bílé z ČR (Helena Hanzlová),
zelené z Finska(Croco)a šedé z Polska (Wkret-Met)

o8.png
To by bylo, abych to neukotvil