Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka. Pro vytvoření spádů na střechách se nejčastěji používá pěnový polystyren (Expanded Polystyrene, dále jen EPS).

Spádové desky pro střechy z EPS se převážně vyrábějí v rozměru 1 x 1 m se spádem na jednu stranu a v praxi se někdy mylně označují jako klíny. Skutečné klíny mají v řezu tvar trojúhelníku a používají se v detailech (u atik, některých úžlabí, světlíků, nástaveb na střeše atd.), kde brání vzniku míst, ve kterých by se vytvářely kaluže.

Výhody spádování pomocí EPS převažují

Hlavní výhodou spádování střech pomocí EPS je montáž izolací střešního pláště suchým procesem, který je z hlediska výstavby méně náročný. Především nepotřebuje technologickou přestávku pro hydrataci, jako je tomu u budování spádové vrstvy z betonové mazaniny, lehčeného betonu apod.

Spádování střech pomocí EPS zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy. Klasická plochá střecha, spádovaná od svého obvodu směrem ke vpustem, umístěným uvnitř plochy, má zpravidla v okolí vpustí takovou tloušťku tepelné izolace, která zajistí splnění požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla podle normy ČSN 73 0540-2. Při spádování střech EPS pak u okraje střechy vycházejí poměrně velké tloušťky tepelné izolace, což v podstatě znamená vybudování střechy v úrovni pro nízkoenergetické budovy.

I střechy spádované EPS ze dvou stran do žlabu vycházejí z hlediska tepelné ochrany v úrovni pro nízkoenergetické budovy.

Spádování střechy ze dvou stran do žlabu, vyspádovaného do vpustí

Pro spád a zateplení střechy ve žlabu je potřeba určitá výška tepelné izolace. Když  potom na žlab navazují pultové střechy se spádem alespoň 3 %, pak u okraje vychází tepelná izolace o tloušťkách větších jak 500 mm.

Provádění spádové vrstvy v praxi

Montáž izolací u střech je závislá na klimatických podmínkách. Platí to i pro spádové vrstvy vytvářené mokrým procesem. Když se ale spádová vrstva z betonu neprovádí, tak výchozím podkladem pro vybudování střešního pláště je zpravidla vodorovná nosná konstrukce, ukončená parozábranou. Na jejím horním povrchu může za deštivého počasí zůstávat voda.

Voda na parozábraně, natavené na vodorovné železobetonové konstrukci

Během budování spádování střechy z EPS je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Výstavba střešního pláště se přitom musí provádět tak, aby nedošlo k zatékání vody z povrchu hydroizolací do skladby střechy. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách. Tzn., že se z hydroizolací vytvářejí etapové spoje. Modifikované asfaltové pásy, položené na horním povrchu tepelné izolace, se v oblastech etapových spojů vodotěsně napojí (nataví nebo nalepí) na vrstvu parozábrany.

Spádování střechy – chyby v projektech

V projektech obytných budov se poměrně často vyskytuje spádování střechy s různými spády v jednotlivých směrech. Objevují se také úžlabí, směřující od vpustí pod různými neobvyklými úhly, například do rohů střech. Přitom je v projektu zároveň navrženo spádování střech pomocí EPS.

Nevhodným způsobem navržené spádování střechy pro pěnový polystyren

Nevhodným způsobem navržené spádování střechy pro pěnový polystyren

Spádování střechy (viz. obr. nahoře) by bylo možno provést z betonové mazaniny nebo z lehčeného betonu. Není ale možné jej vyrobit a na střeše správným způsobem položit ze spádového EPS.

Chyby v návrhu spádování střech pomocí EPS, které se v některých projektech vyskytují, pramení:

  • z neznalosti reálných možností výroby spádových desek EPS,
  • z nerespektování technických podmínek a limitů montáže spádového pěnového polystyrenu a hydroizolací na stavbách.

Technické limity výroby EPS

Řezání polystyrenových bloků na jednotlivé desky (nejčastěji o půdorysných rozměrech 1 x 1 m) se ve výrobních závodech provádí pomocí odporových drátů. Přitom nastavení odporových drátů má své limity.

Na deskách EPS lze zpravidla vyrábět spád s krokem po 0,5 %. To v praxi znamená výrobu desek se spády 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %, 3 % atd. Spád desek EPS, vyprojektovaný s přesností dvou desetinných míst (například 7,53 %), je pro výrobu v rovině sci-fi.

Při výrobě spádových desek EPS je potřeba také přihlédnout k jejich následné dopravě a montáži na stavbě. Z tohoto důvodu se spádové desky vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešního pláště po tepelné izolaci chodí a přemísťují se po ní stavební materiály, je vhodné používat spádové desky EPS od tloušťky 20 mm, nebo ještě lépe od tloušťky 40 mm (jsou odolnější). Vrstva spádových desek se ve skladbách střech pochopitelně kombinuje s vrstvou rovných desek EPS.

Jak už bylo řečeno, spádový EPS se vyrábí z bloků o průřezové ploše zhruba 1 x 1 m. Kvůli tomu je i maximální tloušťka spádových desek omezena. Mimo jiné tím, že se desky s větší tloušťkou ve spádu převážejí zabalené po dvou kusech, a také s ohledem na odpad, který by vznikal při výrobě desek EPS neobvyklých rozměrů.

Podmínky montáže spádových desek EPS

Sestavovat spádování z desek EPS na střechách s různými spády v různých směrech, znamená upravovat rozměry a tvary desek na stavbě (přiřezávat je pod různými úhly). To pro pracovníky realizačních firem představuje hodně velkou komplikaci.

V oblastech úžlabí by, při realizaci spádování střechy podle projektu uvedeného v tomto článku, vznikly velké nerovnosti (zuby, hrany). Bylo by nutné je zabrousit nebo zaříznout, v některých oblastech naopak doplnit dalšími přířezy z tepelné izolace. Mezery a nerovnosti by se musely vyplnit lepidlem na bázi polyuretanu.

U střech spádovaných pomocí EPS od atik směrem do středu, se toto provádí se stejným spádem ze všech stran ke vpustím nebo ze dvou stran ke žlabům. Do oblastí žlabů se mohu vkládat rozháněcí klíny nebo se spádují i oblasti žlabů.

Kladečský plán pro střechu spádovanou z pěnového polystyrenu do vpustí – ze čtyř stran je stejný spád

Střecha spádovaná z pěnového polystyrenu do vpustí – ze dvou stran a s rozháněcími klíny

Upravování rozměrů desek EPS je optimální provádět řezáním pilou nebo odpovídajícím zařízením s odporovým drátem, a to kolmo nebo rovnoběžně s okrajem desek, případně pod úhlem 45 stupňů. Pod jinými úhly se upravují tzv. rozháněcí klíny (na obr. nahoře označené K a L).

Střecha spádovaná ze dvou stran do žlabu, spádovaného do vpustí

Minimální spád povrchu plochých střech

Z požadavků novelizované normy ČSN 73 1901, vydané v říjnu 2020, vyplývá potřeba navrhovat a budovat střechy tak, aby se na povrchu střech na povlakové krytině netvořily kaluže vody.

ČSN 73 1901-1, článek 7.2.3.2.8: Zaatikové, mezistřešní a nadřímsové žlaby a úžlabí se navrhují přednostně s povlakovou hydroizolační vrstvou s doporučeným sklonem alespoň 2 %.

ČSN 73 1901-3, část 4.2.2 Tvar, sklon a odvodnění střech, článek 4.2.2.3: Střecha s povlakovou hydroizolací se navrhuje tak, aby na povrchu povlakové hydroizolace, která je střešní krytinou, nevznikaly kaluže.

POZNÁMKA: Kaluže se obvykle tvoří při návrhovém sklonu povrchu střechy do 3 %. Proto se tam, kde je potřeba vyloučit výskyt kaluží, doporučuje navrhovat sklon povrchu střechy větší než 3 %.

Z výše uvedených normových požadavků je zřejmé, že minimální spád plochých střech s povlakovými krytinami mimo žlaby a úžlabí je 3 %. Při opravách některých střech se zateplením se můžeme v praxi setkat s chybným řešením jejich spádování, zvláště v případech, kdy se odtoku vody ze střechy do cesty postaví třeba široký komín.

Pohled na chybně vyspádovanou střechu po její opravě včetně zateplení

Závěrečná doporučení k montáži a skladování EPS

Desky EPS je potřeba pokládat s vystřídáním spár (tzv. na vazbu), a to takovým způsobem, aby ve skladbách střech v tepelné izolaci pokud možno nevznikaly průběžné spáry v jednotlivých vrstvách , ani nad sebou.

Schéma rozmístění vrchní vrstvy desek pěnového polystyrenu ve spádu a spodní vrstvy desek bez spádu

Na obr. nahoře je schéma rozmístění jednotlivých desek EPS na části střechy v okolí vpusti. Vrstva desek se spádem je položená na vrstvě desek bez spádu.

EPS se nesmí skladovat ve vodě, tzn. nesmí se skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje voda. Dobu skladování, dobu působení slunečního záření a dobu působení dalších klimatických zatížení je vhodné s přihlédnutím k montáži tepelných izolací u jednotlivých střech zkrátit na nezbytné minimum.

Ing. Jaroslav Brychta, CSc.