Village des Bories je skanzen kamenných domů z nasucho kladených plochých kamenů asi 2 km západně od jihofrancouzského města Gordes v Provence v departementu Vaucluse.

Obr. č. 1 – celkový pohled na skanzen

Obr. č. 2 – celkový pohled na skanzen

I když tento typ stavění je známý již z hlubokého středověku, většina zachovalých objektů, resp. rekonstruovaných, je z 18. – 19. století a vyskytují se prakticky po celé Evropě (ale nejen). V této oblasti byly domy pocházející právě z minulých století rekonstruovány do současné podoby tak, aby bylo zachováno toto stavební dědictví, které do této oblasti patří. Obdobné konstrukce lze najít prakticky po celé Evropě.

Obr. č. 3 – celkový pohled na usedlost s hospodářskými a obytnými částmi

Obr. č. 4 – celkový pohled na ohrazenou usedlost skládající se z obytné a hospodářské části

Obr. č. 5 – Pohled na stavební soubor, kde je již také pultová střecha s prejzovou krytinou, která jinak v oblasti Provence převládá.

Obr. č. 6 – usedlost rozdělená na jednotlivé provozní části nicméně vypadající jako hromada kamení

Obr. č. 7 – pohled na obytně-hospodářský soubor

Obr. č. 8 – pohled na obytně-hospodářský soubor

Technické řešení těchto objektů je velmi jednoduché, ale také velmi „křehké“. Protože jsou kameny kladeny nasucho, jediné, co je drží pohromadě, je správné poskládání a gravitace. Jakékoliv silové namáhání tyto konstrukce moc nepřenesou, a proto nemají dlouhou životnost.
Objekty tohoto typu se vyskytují v řadě oblastí Evropy, ale i ostatních kontinentů, jsou většinou v oblastech, které jsou teplé a horké a bez mrazů a samozřejmě bez dramatických dešťů. Srážky, resp. mráz, by takovéto konstrukce zničily velmi brzy, proto tento typ staveb se u nás nikdy moc neuplatnil. Samozřejmě v teplých krajích to má výhodu ve velké akumulaci a minimálním pronikání tepla do interiéru, takže i ve velmi horkých dnech jsou tyto objekty „obyvatelné“, samozřejmě, že ne z pohledu našeho životního komfortu.
V obecné rovině, která platí i pro nás, tyto objekty brání vstupu tepla do interiéru přes okna, tj. okna a ostatní prosvětlovací otvory jsou výrazným zdrojem tepla v interiérech objektů a jsou i příčinou jejich přehřívání, proto je vhodné i v našich klimatických podmínkách používat systémy zastiňování, které omezí pronikání tepla do interiéru.

Obr. č. 9 – prostory a vstupy nejsou uzpůsobeny pro naše velkosti

Obr. č. 10 – Obvyklé zakrytí jednotlivých objektů pomocí placáků, stejným způsobem jsou řešeny i ostatní konstrukční detaily.

Obr. č. 11 – vstup a okno s kamenným překladem

Obr. č. 12 – detail odvodnění meziobjektového žlabu

Obr. č. 13 – detail nasucho kladených konstrukcí stěnových a střešních

Každá konstrukce, zejména historická, je zajímavá a ukazuje možnosti, ke kterým dospěli naši nebo jiní předkové. Tyto poznatky mnohdy byly empirické, ale o to jsou cennější, protože historické konstrukce mají v sobě velmi významné technické poznatky, které bychom měli znát a případně i používat.