Vlnění asfaltových hydroizolací u plochých střech

/autor: /

Vlnění ve stavebnictví není moc zdravá věc a to zejména u hydroizolací.

U asfaltových hydroizolací (ale i u fóliových) je vlnění vždy signálem, že je něco špatně. To znamená, že hydroizolační povlak v sobě má pohyby, které se projevují vlněním. U nepravidelných vln to je dominantně technologická nekázeň a nedostatečné provaření hydroizolačních pasů v ploše. U přesahů to má fatální důsledek. Na Obr. č.  3 a 4 je patrné rozvolnění spoje asfaltové hydroizolace.

Velmi důležité je plnoplošené svařování asfaltových hydroizolací a to plnoplošné. V tomto případě se nedokonalé svařování projevilo rozvolňováním spojů. Je nutné si uvědomit, že na hydroizolačním povlaku v rámci letního období se vyskytují teploty kolem 80 °C a ve špičkách, nebo v místech, kde může být odraz od svislé konstrukce, ještě více i přes 90 °C. To je také příčinou, že spoje asfaltových hydroizolací moc velkou pevnost nemají a proto, když vykazují imperfekce v rámci svařování, může u nich dojít i k lokálnímu rozvolňování spojů, tak jako je ukázáno na vložených obrázcích.

 

Obr. č.  1 – celkový pohled na zvlněnou plochu hydroizolace

 

Obr. č.  2 – celkový pohled na zvlněnou plochu hydroizolace

 

Obr. č.  3 – detail konce vlny

 

Obr. č.  4 – detail konce vlny

Díky tomu, že asfaltový hydroizolační povlak není dokonale provařen, dokonale pospojován v celé ploše, dochází k pohybům včetně dilatačních ve vlastní hydroizolaci. Tyto pohyby dominantně způsobené teplotními změnami, zůstávají stálé – tedy zůstane v nich zbytkové protažení, které se projevuje tímto typem vln.

Základní rozdíl u vlnění pravidelného a nepravidelného je v kvalitě podkladu, resp. v kvalitě navařování a svařování. Podklad pro hydroizolace je ve většině případů pravidelný – obvykle to bývá deskový materiál – např. typu pěnový polystyrén, kdy pak na povrchu vznikne pravidelné vlnění od objemových změn podkladních vrstev. Tj. jakmile je něco pravidelného, jedná se ve většině případů o systémovou chybu, kdy toto vlnění způsobuje pohyb nebo objemové změny podkladních vrstev. V případě nepravidelného vlnění, bývá příčinou lidský faktor, tedy provádění. V mnohých případech, viz výše uvedené obrázky, se jedná o lokální nedostatečné svařování asfaltových hydroizolačních materiálů. Nepravidelnost je dominantně lidským faktorem.

Takže u asfaltových vícevrstvých hydroizolačních materiálů je nutné dbát na řádné svařování a to plnoplošné. Čím je hydroizolační povlak lépe svařen, tím je lépe zaručena homogenita celého vícevrstevného hydroizolačního povlaku, který pak nemá tendence se vlnit a silově namáhat spoje, které se pak rozvolňují.

Takže toto nejsou chyby jen při svařování spojů, resp. přesahů, jedná se o systémovou chybu při svařování hydroizolačních vrstev dohromady.