Tento příspěvek navazuje na příspěvek předchozí konference a věnuje se
pohledu vyššího dodavatele na kvalitu hydroizolací a způsoby, jak ji
dosáhnout.
Cílem vyššího dodavatele je naplnění podmínek smlouvy s
objednatelem, tedy předání díla, a dodržení ekonomických předpokladů projektu i
během záruční doby.
Pro dosažení těchto cílů je nutné si uvědomit a překonat
řadu rozporných skutečností, se kterými se setkává při realizaci, např. rozporu
běžných záručních lhůt na části stavby s hydroizolačními prvky v trvání 5 – 10
let, a základních záruk na výrobky, tedy 24 měsíců.
Podobné rozpory musí
dodavatel, v jím ovlivnitelných částech projektu, vhodně eliminovat – přiměřeným
projekčním řešením, volbou adekvátních technologií (a výrobků pro ně),
dostatečnou ochranou díla, i jeho správným užíváním. Měl by volit jím prověřené,
vyzkoušené postupy pro dané podmínky. 
Součástí činnosti je mimo volby i
kontrola správnosti jednotlivých kroků, tedy hodnocení rizik jak v projektovaném
řešení, tak v realizaci a ochraně. Nadměrná rizika vedoucí k vadám, jsou důvodem
pro preventivní zásahy do připravovaného řešení, realizačních postupů, výběru
výrobků a zhotovitelů, i ochrany hotového díla.

Činnost vyššího dodavatele si
lze zaznamenat takto:

o1.png

Prevence vzniku vad musí probíhat během všech jeho činností, v přípravě,
realizaci i ochraně díla. Ani jednoznačné ekonomické důvody prevence ale nejsou
často dosti silné proti argumentu obchodníků ‚v soutěži se kvalitou při stavbě
nevyhraje‘.
Přípravné fázi začíná již účastí v soutěži (zpracování a podání
nabídky s prvním hodnocením rizik), pokračuje uzavřením smluvních vztahů s
objednatelem, výběrem subdodavatelů a uzavřením smluvních vztahů (další možná
rizika), zajištěním nezbytné (pro legislativu – např. dle zák.22/1997 Sb.)
dokumentace a podkladů pro vedení stavby (realizační dokumentace). Končí
zajištěním dokumentů pro kontrolu prací a kvality (TPo a KZP). 
Realizační
fáze dokumenty přípravy využívá k vedení a kontrole prací a dokladování kvality
(např. jako podmínky pro fakturaci prací). Současně souhrny dokladů jsou
podkladem pro přejímky, kolaudaci a následný průběh záruční doby.

o2.png

Obr. 1 Schéma průběhu projektu z pohledu zajištění kvality

Kvalita díla je definována projektovou dokumentací určující jak provedení,
tak užívání. Podíl 31% projektu na výslednou kvalitu přisuzují přípraváři a
realizační technici – zhruba třetina kvality je tedy v rukou projektanta a
riziko vzniku vady je vysoké téměř stejně jako v samotné realizaci (35%). Pokud
k projektu připočteme podíl správné přípravy (16%), zjišťujeme, že celkový podíl
přípravné fáze je celých 47%, téměř polovina výsledku. Míra spojeného rizika pak
musí být pádným důvodem dodavatele pro pečlivou kontrolu PD a případné zásahy,
pokud PD shledá vadnou, nevhodnou nebo jinak rizikovou. 
Komplexní kontrola
projektové dokumentace není jednoduchá, vyžaduje zkušené a vzdělané techniky se
znalostí soudobých technologií, jejich předností i slabin – rizik. Pro
racionální, rychlou a systematickou kontrolu PD se používají programy/systémy,
které kontrolu zrychlují, dokladují a mohou i poskytovat potřebné informace
on-line nebo zasláním dotazu specialistovi. Systematicky zpracovávaná data jsou
zdrojem informací o vývoji projektu i práci jednotlivých techniků v přípravě a v
delší časové řadě i dokumentací navrhovaných řešení a reakcí zhotovitele na
ně.

o3.png

Obr. 2 Příklad formuláře pro hodnocení střešního pláště

Systém analyzuje dokumentaci kteréhokoliv stupně z hlediska úplnosti
(kontroluje, zda obsah PD odpovídá relevantním požadavkům, např. podle vyhl.
499/1996 Sb. O dokumentaci staveb) a správnosti, tedy splnění požadavků
legislativních, technických a hygienických norem. Zpracované vyhodnocení PD je
výstupem použitelným pro další práci s PD, např. pro její projednání nebo
doplnění a je on-line dostupný pro oprávněné osoby, případně další osoby s
delegovaným přístupem. Systematické hodnocení PD přináší kvalifikované námitky
vůči vadné nebo neúplné dokumentaci 

a současně i statistický podklad pro
širší závěry.

V oblasti hydroizolací kontrola PD umožňuje kontrolovat celý
rozsah možností a řešení, jinak obtížně postižitelný, např. variantu bílé vany
nebo její kombinace s povlakovými izolacemi. 
Systematické hodnocení umožňuje
i nalezení zjevně nestandardních požadavků na určitá řešení za daných podmínek
stavby. Pokud návrh vyhodnotíme jako nevhodný z jasně definovaných důvodů (např.
vysoké nároky na vnitřní prostředí v prostoru trvale pod hladinou podzemní vody)
a přesto investor trvá na jeho použití přes popsané riziko, lze usuzovat na jeho
zvláštní zájem a uvažovat o motivech takových rozhodnutí. Analyzujeme tedy záměr
investora -účel, tvar, provozní požadavky, vnitřní prostředí v určitém místě
(podmínky)a postup, jak ho chce naplnit. Nalézáme obtížně řešitelná zadání,
resp. vady těžko a nákladně opravitelné, již obvyklé je umístění prostor s
požadovanou vysokou kvalitou vnitřního prostředí (obytné a kancelářské místnosti
nebo m. s vysokými požadavky /místnosti pro servery, medicínská zařízení,
archivy/ aj.) pod hladinu podzemní vody – požadavky, které lze jen obtížně
trvale splnit. Výstupy hodnocení PD jsou podkladem pro oponenturu projektovaného
řešení a hledání vhodnějších řešení.
V realizační fázi je pak základním
podkladem pro stavbu Technologický předpis (TPř), obecný popis realizačních
postupů, technologických pravidel, připraveností staveniště a ochrany hotového
díla. Jeho místně a časově dopracovaná podoba je Technologický postup (TPo)
vztahující se jen na uvedený projekt v definovaném časovém (klimatickém) období.
Vedení stavby TPo schvaluje a podle něj připravuje, vede a kontroluje realizaci.
Oba předpisy mají oporu zpravidla ve vnitropodnikových směrnicích (řídící
dokumentaci) a bývají při kontrole kvality vyžadovány i investorem, resp.
technickým dozorem stavby. Obsahují přesné specifikace výrobků, materiálů a
podmínek realizace. Jejich zpracování bývá ale vyžadováno jen na určité
(rizikové) činnosti, které zpravidla zahrnují i izolace proti vodě.
Povinným
dokumentem stavby pro kontrolu kvality je Kontrolní a zkušební plán (KZP),
dokument, který závazně určuje co, kdy, kde, jak, jak často, s jakým potřebným
výsledkem bude kontrolováno před, při a po dokončení určité pracovní činnosti.
Soubor dokumentů KZP pak tvoří Knihu kvality stavby. Formuláře bývají předem
připraveny pro snadnou orientaci a jsou připraveny jako obecný podklad, pro KZP
místně a časově určené pak v návaznosti na TPo. Jejich údaje opět dávají
potřebné podklady pro změny v používaných řešeních – prevenci vzniku vad.

o4.png

Obr. 3 Příklad formuláře KZP

KZP a jejich soubor, Kniha kvality, shrnují údaje o kontrolách a jsou
podkladem pro přejímky díla, jak od subdodavatelů, tak mezi objednatelem a
dodavatelem stavby. Vady realizace jsou v nich pak snadno definovatelné a
prokazatelné.
K přejímce díla objednateli by měl zhotovitel předávat i
dokument Manuál uživatele stavby (návod na užívání) popisující pravidla
správného užívání a údržby stavby pro případné uplatňování záruk. Že je takto
podmíněna platnost záruk při prodeji automobilu desetiletí nikoho nepřekvapuje,
u staveb tomu tak je zatím málokdy.

o5.png

Obr. 4 Příklad manuálu pro uživatele

Teprve po přejímce začíná běžet záruční doba a případné uplatňování
reklamací. Výsledky dokončeného projektu, tedy po záruce, změny během stavby a
výsledky hodnocení PD tvoří podklady pro závěry obecně platné – pro prevenci
vzniku vad. Vyhodnocování vzniku poruch a vad v záruce i během stavby jsou
podklady pro statistiky, jejichž výsledky byly prezentovány na minulé
konferenci.

Klíčová slova:
Kvalita hydroizolací, riziko, hodnocení rizika, hodnocení
projektové dokumentace, příprava stavby, realizace, technologický předpis,
technologický postup, kontrola kvality.