Kondenzace kontra zatékání, část IX.

/autor: /,

V deváté části článku o zatékání se budeme věnovat vlivu zatékání na stav nosných konstrukcí.

13. Zatékání – vliv zatékání na stav nosných konstrukcí

V případě zatékání do stavebních konstrukcí dochází k poškození – korozi i u nosných konstrukcí, což je to nejnebezpečnější. V důsledku zkorodování nosných konstrukcí, tj. ztráty jejich únosnosti, může dojít až ke kolapsu této konstrukce, a to už je problém stabilitní – statický, který je daleko vážnější než vlastní zatékání nebo kondenzace. Tam to již může někomu spadnout na hlavu, a to jsou důsledky, které jsou ty nejvážnější.
Jedná se o všechny typy konstrukcí, kde největším problémem je kombinace zatékání ještě s dalšími problémy – zejména mínusovými teplotami, tj. když dojde k situaci, kdy zatečená voda v konstrukci zmrzne a roztrhá ji.
U nosných dřevěných konstrukcí, např. krovových, dochází v důsledku zatékání k biologické korozi, která umí dřevěný konstrukční prvek velmi rychle zničit. Stejné nebezpečí pak je i u trámových stropů, do kterých dlouhodobě zatéká.

Obr. č. 45 – podepřená, prasklá úžlabní krokev

Obr. č. 46 – pohled na řešení zatékání do krovu

Obr. č. 47 – Dlouhodobé zatékání v kombinaci s mrazem dokáže zničit prakticky každou konstrukci, samozřejmě včetně železobetonové.

Obr. č. 48 – nosná konstrukce z kovových prvků se stopami dlouhodobého zatékání

Obr. č. 49 – záchytný systém na kapající vodu typu Mattoni

Obr. č. 50 – Při větších objemech je nutné použít na zachytávání vody kyblík.

Obr. č. 51 – profesionální kyblík zavěšený pod nefunkční vpustí

Obr. č. 52 – odpařovací nádoba zavěšená pod tekoucí vpustí (dokonce i s odvodem do kanalizace)

Obr. č. 53 – záchytný kyblík

Obr. č. 54 – Sofistikované svádění zatékající vody do kyblíku i s náhradním, který je připraven.

Obr. č. 55 – záchytný kyblík

Obr. č. 56 – Záchytný bazének, když již kyblíky nestačí.

Obr. č. 57 – drobné zátoky stropních konstrukcí a jejich řešení

Na výše uvedeném obrázku je využití podhledu pro umístění tzv. řízeného svodu, který odvede vodu, která pronikne skrz izolační systém do interiéru řízeně do kanalizace, tj. vlastní interiér není tímto zatékáním zatížen. Toto je dokonce i řešení, které má i jistou trvanlivost. V případě, že místo plastu budou použity kovy, tj. kovové svody, žlaby atd., velmi brzy zkorodují, protože pronikající voda je plná výluhů, které na sebe naváže při prostupu, v tomto případě, železobetonovou konstrukcí.

Obr. č. 58 – další varianta řízeného svodu
V tomto případě je proveden řízený svod z kovových prvků, které jsou, jak je již patrné, patřičně zkorodované.

Obr. č. 59 – sofistikované odvedení zatékající vody do odvodňovacího kanálku a následně od kanalizace

Obr. č. 60 – ..a vypustit spodní vodu také lze

Obr. č. 61 – velmi nesofistikovaný řízený odpad vody ve spodní stavbě

Obr. č. 62 – zatékání do podzemních garáží tentokrát v zahraničí – voda si nevybírá (u zhlaví sloupu je vidět žlab)

Obr. č. 63 – Pohled na celý řízený svod, a to od žlábku až po svislé svodní potrubí a žlábek v podlaze

Obr. č. 64 – lokální zatékání při bodové imperfekci izolačního systému v kombinaci s dírou v betonu (zatékání nezainjektovanou dírou po spojovací tyči bednění)