V další části článku si ukážeme na obrázcích kondenzaci na oknech.

5. Kondenzace na oknech (někdy dokonce i námraza)

Podle současné legislativy není kondenzace na oknech vyloučena. Tedy při nepříznivých klimatických podmínkách může na oknech kondenzovat voda.

Tento kondenzát buďto bez škody vyschne, při větším množství pak začne stékat na svislé konstrukce, resp. odkapávat na podlahu. Konstrukce, které jsou tímto zasaženy na sobě, pak mají stopy po vlhkosti.
Tvar stop na podlaze je nepravidelný. S tím, že v oblasti rámu okna, pantů (které jsou obvykle kovové),  tvoří tepelný most, jsou tyto stopy výraznější.

Obr. č. 16 – celkový pohled na nově osazené okno z vnějšku

 

Obr. č. 17 – celkový pohled vnitřní na nově osazené okno

 

Obr. č. 18 – nově provedené okno – jednoduché plastové, velmi dobře těsněné

Obr. č. 19 – stopy po stékajícím kondenzátu z okna

 

Obr. č. 20 – stopy po stékajícím kondenzátu z okna

I když se jedná o relativně malou kondenzaci, i tato při dlouhodobém působení na dřevěnou podlahu zajistí její poničení.

Obr. č. 21 – kondenzace v oblasti oken, v kombinaci všech tří důsledků – led, voda, plíseň

 

Obr. č. 22 – kondenzace na rámech oken, resp. na pantech, ale ne v úrovni kondenzace, ale v úrovni námrazy

Na Obr. č. 22 je extrémní případ kondenzace, kdy povrchová teplota stavebních konstrukcí je nejen pod teplotou rosného bodu, ale až v úrovni záporných teplot, kdy již nevzniká kondenzace, ale vzniká námraza, která je na tomto obrázku parná.


Obr. č. 23 – dlouhodobé zatékání do oken (včetně výluhů)

Předmětné okno je v prostorách, která nejsou trvale vytápěna, tedy zde nemůže docházet ke kondenzaci. Toto je tedy čistý příklad zatékání kolem okna.