Toto poškození je typicky provozní a je způsobeno dvěma fenomény:



  • Velmi těžkým provozem, protože se jedná o velmi frekventované parkoviště nad podzemními garážemi.
  • Druhým problémem je odvodnění. V případě, že dochází k mrznutí vody v pojízdném souvrství, dochází k jeho vymývání a tedy k jeho nestabilitě. Při odtávání pak dojde ke stabilní destrukci.


Stejný problém je též vyvolán porušením podkladních vrstev, ať už vymýváním nebo destrukcí v důsledku úniku ropných produktů.



Obr. č. 5 – Povrch zámkové dlažby, kde došlo k úniku ropných produktů


 U pojízdných střešních plášťů je velmi důležité si uvědomit, že může dojít k úniku ropných produktů, které pak působí destruktivně na materiály a konstrukční prvky pojížděného střešního pláště.


 Jedním z velmi důležitých prvků těchto střešních plášťů je odvodnění. Toto odvodnění má určitá specifika, která je nutno evidovat a přizpůsobit jim užívání. Platí následující zásady:



  • Čím rychleji se voda z izolačního souvrství dostane tím lépe
  • Odvodňovací systém musí být kontrolovatelný a čistitelný a tento proces je potřeba provádět v pravidelných intervalech.
  • Vpusti musí mít koše na lapání splavenin a vyplavenin

V případě, že voda bude dlouhodobě stát v pojízdných vrstvách střešního pláště, může dojít k jejich vymývání, zanášení odvodňovacího systému. V případě možnosti vylouhování betonových vrstev může pak dojít k totálnímu zanesení odvodňovacího systému viz následující fotografie.



Obr. č. 6 – Ucpávání odvodňovacího systému splaveninami


Porušení hydroizolačního povlaku je patrné jen v případě stěrkových hydroizolací, které jsou přímo pojížděny. Tyto hydroizolace jsou samozřejmě namáhány obrusem a je nutné doplňovat hmotu v důsledku opotřebení pojezdem. Co je velmi záludné, je schopnost těchto povlaků překlenout trhliny. Ve většině případů jsou na to velmi citlivé a jakékoliv trhliny se prorýsovávají a způsobují netěsnost konstrukce. Kromě poruch vodotěsnosti jsou i příčinou koroze výztuže a tím mohou nastat statické problémy této stavební konstrukce.


Obr. č. 7 – Příklad trhliny u pojížděné hydroizolační stěrky


Pojížděné stěrky jako hydroizolace, kromě senzibility mají ještě další problémy, zejména stabilitu pod UV zářením. Toto způsobuje migraci plastifikátorů z izolační hmoty a tedy postupnou ztrátu vlastností, zejména elasticity.


Náprava u těchto poruch je relativně jednoduchá, ale samozřejmě finančně náročná. Jedná se nejen o přestrkování, ale je nezbytně nutné vyplnit trhliny. Vyplnění trhlin je v podstatě možné tlakovými injektážemi, které současně jednotlivé prasklé části betonu v podstatě slepí. Vrchní částí je možno přebandážovat výztužnou vložkou, skleněnou nebo polyesterovou, podle návrhu výrobce stěrky. V případě nezodpovědného znovunastěrkování je možno očekávat velmi rychlé potrestání tím, že se trhliny vykreslí znovu a lépe.


U klasických střešních plášťů jsou opravy relativně jednoduché, stejně tak jednoduché je provádění následných úprav a modifikací. Pravým opakem jsou střechy s provozními vrstvami, kde provádění oprav nebo následných úprav je velmi složité.


Velmi problematické je provádění následných prostupů, případně kotvení dalších konstrukcí do střešního pláště. Vždy je nutno postupovat velmi opatrně a s kvalifikovanou firmou, která je schopna odpovídající práce provést s minimálním rizikem. Velmi důležitý je dozor, který by tyto práce hodnotil a přejímal.



Zpracoval: Marek Novotný, fotografická dokumentace, Marek Novotný, Ivan Misar, Richard Rothbauer, schéma skladeb Karel Peterka