Fasády se dřevem

/autor: /

Úvod

Fasáda (z francouzského face tvář, líc) je konečná úprava vnějších stěn budovy.
Dřevěný obklad- vyskytuje se od historických dob zejména na nevytápěných, pomocných stavbách, asi od poloviny 20. století byly užívány ve větší míře jako pláště tzv. Finských domků, tyto stavby s návrhovou trvanlivostí 30 roků slouží i v současné době.

 

Funkce fasády – estetická a architektonická funkce 
• barva a struktura závisí na namáhání slunečním svitem a deštěm 
• dle potřeby vytváří členitost povrchu
Masivní dřevo = plášť – roubenky
Lehký předsazený plášť = obklad
Fasáda zajišťuje ochranu stavby proti klimatickým vlivům včetně slunečního záření.
Výhody dřeva

přírodní = obnovitelný materiál

Riziko poškození biotickými škůdci

Dřevokazné houby – vlhkost dřeva 18–20 % nebo vyšší (cca 85–90 % relativní vlhkosti) a teplota v rozmezí od 2 do 40 °C. V interiéru je těchto hodnot dosaženo např. při zatékání dešťové vody, při haváriích vodovodního nebo kanalizačního potrubí, nebo v prostředí s relativní vlhkostí vzduchu > 85 %; v exteriéru jsou tyto hodnoty v našich klimatických podmínkách dosaženy vždy. 
Dřevokazný hmyz – vlhkost dřeva 12 % nebo vyšší (cca 60 % relativní vlhkosti) a teplota nad 10 °C (v interiéru i v exteriéru jsou tyto hodnoty v našich klimatických podmínkách splněny téměř vždy). 
Dřevo s vlhkostí pod 12 % (pod cca 60 % relativní vlhkosti) je přirozeně odolné proti všem biotickým škůdcům. 

V závislosti na změnách vlhkosti dochází z nerovnoměrným deformacím dřeva, které je zobrazeno na schematickém obrázku.

o1.png


Poškozování dřeva klimatickými vlivy

Kombinovaným působením UV záření a kyslíku na nechráněné dřevo dochází k chemickým změnám v povrchové vrstvě, dřevo žloutne a hnědne. 
V exteriéru déšť ze dřeva extrahuje a vymývá hnědé produkty štěpení ligninu a dřevo šedne. Bylo zjištěno, že již po 4 týdnech vystavení dřeva povětrnostním vlivům se mění jeho povrch tak, že klesá adheze nátěru.
Dřevo vystavené intenzivnímu slunečnímu záření a vysokým teplotám vysychá, vznikají trhliny, narušuje se jeho struktura, snižuje se pevnost, dřevo křehne. 
Působením větru nebo proudící vody a písku dochází k abrazi dřeva, obrušuje se jeho povrch, ze dřeva vystupují tvrdší části. 


Zajištění trvanlivosti dřeva zejména v pláštích budov – podmínky konstrukční a fyzikální ochrany dřeva 

a) omezit namáhání dřevěného obkladu přímým namáháním vodou
vždy je vhodný dostatečný přesah střechy chránící fasádu
o2.png

b) Vhodné konstrukční uspořádání dřevěných prvků tak, aby voda dlouhodobě nenamáhala dřevo vhodným uspořádáním a provětráním rubu fasády
o3.png¨
c) volba dřeva z hlediska přirozené trvanlivosti 
volba dřeva – pouze jádrové dřevo, nikoliv bělové, které má nízkou trvanlivost
relativně trvanlivé jsou rostlé dřeviny: 
  • zerav řasnatý (cedr červený) 
  • akát bílý 
  • dub letní 
  • sibiřský smrk 
  • teak 
  • termowood – termicky upravené dřevo s dlouhodobou trvanlivostí 
méně trvanlivé rostlé dřeviny:
  • modřín
  • douglaska
  • borovice lesní
d) úpravy povrchu dřeva
  • přirozené stárnutí – vhodné pro trvanlivé dřeviny
  • tenkovrstvé lazury – častější údržba, jednoduchá
  • tlusté lazury – vyšší trvanlivost, velmi náročná údržba, nutno odstranit původní nános lazury obroušením 
Vliv kotevních prvků na vzhled fasády

V případě užití korodujících kotevních prvků (hřebíky, vruty či sponky) dochází ke znečištění dřeva světlých odstínů korozními produkty.


Možná konstrukční řešení obkladu stěn

o4.png

Příklady uspořádání obkladových prvků 
o5.png
o6.png
Finský domek vznik asi 50 léta 20 stol. Půvabné a různé zvětrávání dřeva v závislosti na jeho namáhání klimatickými vlivy.