Kondenzace kontra zatékání, část VIII.

/autor: /

V osmém díle článku si přečtete o zatékání do spodní stavby u historických objektů a ukážeme vám pár fotografií ze zatékání do spodní stavby jako takové.

11. Zatékání do spodní stavby u historických objektů, resp. objektů s cihelnými základy:

Obr. č. 37 – Vlhkostní poruchy v okolí vstupních dveří historického domu v centru Prahy (dům byl postaven v době Rakousko-Uherska, tedy bez vodotěsných izolací).

       

Obr. č. 38 – kolaps uliční fronty činžovního domu

Historické domy nejsou vybaveny vodotěsnými izolacemi spodní stavby, ve většině případů byly obsypány jílem, který bránil přístupu vody do sklepů. V případě instalačních výkopů vedených vedle takovýchto domů dochází k porušení jílového zásypu a následnému dramatickému zhoršení vlhkostních poruch spodní staveb takovýchto domů.

12. Zatékání do spodní stavby

Obr. č. 39 – Masivní dlouhodobé zatékání do střešní konstrukce, a to i s výluhy armatury, která v konstrukci koroduje

Obr. č. 40 – dlouhodobé zatékání železobetonovým stropem

Obr. č. 41 – zatékání panelovým stropem ve spárách panelů

U montovaných konstrukcí je velmi oblíbeným místem zatékání spára mezi panely. Panely ve většině případů vykazují výrazně větší vodotěsnost než spáry mezi jednotlivými panely.

Obr. č. 42 – zatékání do spodní stavby trhlinami v nosné konstrukci (železobeton není možné provést bez trhlin)
V rámci tohoto typu zatékání jsou velmi jasně identifikovatelné výluhy z betonu, případně z dalších materiálů, který voda projde. Stopy se pak koncentrují kolem trhlin spojů panelů a hlavně kolem vpustí.

Obr. č. 43 – opakované zatékání kolem vpusti

Obr. č. 44 – A když tam teče dlouhodobě, tak vzniknou krápníky, které jsou v tomto případě zbarveny do rezava, protože rez si berou s sebou