Každý rok je každé téma v oblasti stavebnictví důležité, a to zejména téma „izolace“. Když vám teče na hlavu, tak je to opravdu, ale opravdu nepříjemné.

Při řešení pak vzniká mnoho problémů, které je nutné nějak systémově řešit. Říká se tomu rizikové inženýrství, ale jeho použití nezačíná v době reklamace, ale již dříve, a to v oblastech volby rizik, do kterých je vhodné nebo nutné vstoupit. Jedná se o kvalifikované zhodnocení, co očekávám od stavebního díla, jakou životnost, jakou spolehlivost a jaké technické vlastnosti.
Buď od něho očekávám přežití záruky (bohužel velmi častý fenomén našeho stavebnictví) a pak mohu volit ta nejlevnější technická řešení, která však s sebou nesou riziko krátké životnosti a reklamací.

Příklad:

Jedním z nejrizikovějších příkladů je následující skladba, resp. systém:

– tenká fólie mPVC – no name (nebo od špatného výrobce) tl. 1,2 mm
– tenká separační vrstva pod 300 g/m2
– EPS (měkký, jednovrstvený)
– Pe parotěsná zábrana
– profilovaný plech (ale i beton)

Toto je skladba, která obvykle vydrží do prvních krup.
V kombinaci s podtlakovými odvodněním a mechanickým kotvením s minimálními cykly Kesternicha – je to v podstatě sebevražda, kterou nelze provést dobře a ještě navíc materiály a skladby opravdu poskytují komfort trabanta.
V kombinaci s „no name“ izolatérskými firmami, tj. těmi, které si moc starostí s technikou a materiály nedělají nebo jsou to reinkarnované firmy, protože nepovedené stavby řeší likvidací s.r.o. a založením nového.
V kombinaci s absencí projektu a technického dozoru, který by pravidelně kontroloval provádění.
To se rovná nepříjemnostem, jejichž řešení je mockrát dražší než eliminace rizikových kroků.

Opačná situace:
Je zpracován (kvalifikovaně) projekt izolačního systému (střešního pláště), se vším všudy, zejména s konstrukčními detaily a materiály, které nejsou no name, je zvolena renomovaná (?) firma a provádění je řádně oddozorováno, dokumentováno a přezkoušeno.
Jednoduché, ale drahé.
Ještě k tomu je řada různých otázek, na které se složitě odpovídá.
Jednou z nich je, která firma je kvalitní a která ne. To je vždy otázka velmi složitá, ale v České republice (občas se setkávám se situací, že všichni umějí vše, ale broukpytlíkovský syndrom je velmi nebezpečný).
U izolatérských firem je jedním z kritérií velikost kombinovaná s datem vzniku. V současné době se připravují též mistrovské zkoušky, které by též měly dát určitou informaci o kvalitě firmy a jejích schopnostech. Ovšem objektivní a stoprocentně zaručená garance kvalitní firmy zatím neexistuje.
Co se týče kvality izolačních materiálů, je řešení jednoduché. Lokální pobočka musí být vybavena dostatečnými pravomocemi a schopnostmi v oblasti techniky, resp. v oblasti záruk. Vždy by měla být přímá záruka výrobce (byť zahraničního) tak, aby byly záruky vymahatelné.
Poslední oblast je technické řešení, projektování, resp. technické dozory. Vždy je vhodné/nutné mít zpracovaný projekt. U rekonstrukcí bych dokonce slovo „vhodné“ vynechal a považoval bych za velmi důležité slovo nutné. Protože u rekonstrukcí je možné potkat takové složitosti, o kterých se ani moc nezdá. Stejně tak, jako projekt, je důležitý dozor, který kontroluje nejen dodržování projektu, ale i kvalitu izolatérských prací. Velkou výhodou je, když projekt a dozor izolačních systémů realizují subjekty, které s tím mají zkušenosti nebo které vědí, kde se zeptat. Každá specializace vyžaduje specifické znalosti a zkušenosti.

Tak a na konec to nejdůležitější.
Právo. Řešení celého procesu je kryté právními předpisy od zákonných, vyhláškových podkladů až po normy, obecné předpisy, např. ČHIS nebo i firemní dokumenty, technologické předpisy atd. Nicméně je nutné je řádně a včas aplikovat. Tj. u všech stavebních děl by měla být smlouva (písemná), která by řešila parametry, termíny a další nutnosti dodávky, jen tak je při jejím porušení možná vymahatelnost na základě něčeho.
Poznámka: Mnoho firem má mnohastránkové smlouvy, které jsou pro normálního člověka nečitelné a nepochopitelné. K tomu je nutné, podle mých zkušeností, přistoupit tak, že smlouva má být jednoduchá a jasná, tedy bez románů Aloise Jiráska v přílohách. Tj. nabídnutou smlouvu je možné odmítnout a nahradit ji jinou s pochopitelnějšími parametry a bez mnohých výluk a výjimek.
Kvalitní izolatérské firmy jsou v současné době velmi vytížené, tedy není nutné se obávat nedostatku práce.
Právo je však oblast, která vyžaduje vysvětlování pravidel hry těmi, kteří mají pro toto řádnou kvalifikaci, tedy právníky. Proto plánovaná konference bude plná právníků (ne tak docela), kteří budou mít přednášky na téma, jak řešit reklamace, spory v rámci klasických, ale i rozhodčích soudů, tedy oblasti, kterých se jako technici rádi vyhneme, ale život nás tam namanipuluje, aniž bychom chtěli.
Jedná se o velmi důležité téma/témata, která mohou leccos zachránit.
Právo je nutné respektovat, je to rozhodující fenomén při řešení sporů. Soudní znalci, kteří budou se svými příspěvky, též součástí konference, jsou důležitou součástí daného systému, ale ne vždy rozhodující.
Další příspěvky, opět na téma reklamací a jejich řešení, budou mít zástupci rozličných firem od generálních dodavatelů až po výrobní firmy tak, abychom pokryli celou škálu zvolené problematiky.

Za organizační výbor konference Izolace 2020 se těší dne 6. 2. 2020 na Výstavišti v Letňanech Marek Novotný, Kateřina Zelená a celý A.W.A.L. s.r.o.