Kontaktní zateplovací systémy a jejich poruchy, část II.

Vady a poruchy ETICS obecně
Vlastnosti zateplovacího systému, jeho návrh a aplikace by měly zaručovat odolnost vůči výše uvedeným zatížením při běžné údržbě po dobu ekonomicky přiměřené životnosti za předpokladu působení běžně předvídatelných vlivů. Cca patnáctileté zkušenosti s aplikací ETICS v ČR však naznačují, že mnohé realizace se ani zdaleka nepřibližují životnosti standardně uvažované v evropských zemích (dle ETAG 004 [2] je tato životnost min. 25 let).
Příčiny defektů těchto systémů je možno rozdělit do následujících skupin:
• chyby v projektovém řešení;
• materiálové;
• realizační;
• ostatní.

Chyby v projektovém řešení
Projektová dokumentace může zásadním způsobem ovlivnit výslednou kvalitu realizovaného díla. Je nutno ovšem bohužel konstatovat, že tuto skutečnost si mnozí (investoři, realizační firmy, uživatelé a další) neuvědomují. Proto se lze velmi často setkat s realizacemi, na které byla zpracována projektová dokumentace pouze velmi povrchně či vůbec. Rozhodně žádnou výjimkou nebývají lakonická konstatování v technické zprávě typu „…Obvodové stěny budou zatepleny kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací z pěnového polystyrenu v tloušťce…“. Zvláště v případech aplikace dodatečného zateplení bytových panelových domů se ukazuje, že specializovaná projektová dokumentace je prakticky nezbytnou podmínkou úspěšné realizace.
Mezi nedostatky projektového řešení uveďme:
• nevhodné řešení detailů (ukončení zateplovacího systému u oplechování, ostění a parapetů atd.), které mohou způsobovat zatékání systému
• chybná řešení z hlediska tepelné techniky – týká se zejména důsledné eliminace tepelných mostů (okolo výplní otvorů, přesazích lodžiových stěn atd.)
• nedodržení požadavků z hlediska požární bezpečnosti
• nevhodná řešení v soklové oblasti, kde dochází k odstřiku vody a/nebo působení zemní vlhkosti
• chybějící opatření v místech, kde lze předpokládat zvýšené namáhání nárazy tvrdých předmětů resp. vandalismu
• volba příliš tmavých barevných odstínů na osluněných fasádách, která výrazně přispívá ke zvýšenému teplotnímu namáhání vnějšího souvrství i celého systému;
• nevhodné řešení uzavření dilatační spáry či dokonce nerespektování dilatačních spár v podkladu.
Specifickým problémem, se kterým se lze setkat zejména u starších realizací je řešení návazností zateplených konstrukcí na nezateplené. Dříve často užívané řešení s přetažením výztužné vrstvy a omítky na nezateplovanou konstrukci se ukazuje jako problematické, neboť se v těchto místech objevují trhliny (viz obrázek 1). Důvodem je pevné napojení zateplovacího systému k nezateplené stěně bez možnosti dilatace. Ta je nutná z důvodu rozdílných objemových změn povrchového souvrství na tepelné izolaci a nezateplené konstrukci vyvolaných zejména působením teploty. Možným řešením je přiznání styku (s umožněním dilatace) uzavřením komprimační páskou a přetmelením pružným tmelem. Za výhodnější však lze označit provedení tepelné izolace v minimální tloušťce i u těch konstrukcí, které není primárně nutno zateplovat (z důvodu tepelně technických). Důvodem není pouze eliminace vzniku trhlin v těchto místech, ale rovněž ochrana podkladní konstrukce, což (jak již bylo uvedeno) přispívá ke se zvýšení její životnosti. 
    
Materiálové poruchy
Některé ze zateplovacích systémů nemají deklarovanou životnost a již po relativně krátké době dochází k tvorbě trhlin v ploše konstrukce, způsobené cyklickým opakováním výše uvedených zatížení. Působení teploty, zvláště teplotní šoky, v kombinaci s  vlhkostí přispívá k rozrušování povrchové úpravy. Dochází ke vzniku mikrotrhlin, kterými proniká vlhkost na úroveň výztužné vrstvy, a následně dochází k rozrušení celé povrchové úpravy a tím ke ztrátě funkčnosti celého systému.
Vedle toho zmiňme ještě další materiálové problémy ETICS mezi něž patří:
• aplikaci síťoviny bez dostatečné apretace proti zásadám, což zásadně přispívá ke ztrátě požadovaných mechanických vlastností při uložení do stěrky na minerální bázi;
• použití tepelných izolantů s výraznými geometrickými nepřesnostmi
• používání nesystémových řešení, která nejsou schválena výrobcem či dodavatelem

Poruchy způsobené realizací
Závady zateplovacích systémů způsobené realizací jsou z celkového počtu nejčastější a ve většině případů se týkají nedodržení technologických postupů a doporučení. Pro každou fázi montáže lze definovat určité zásady, jejichž nedodržení negativně ovlivňuje výslednou kvalitu provedení zateplovacího systému a v konečném důsledku jeho funkčnost a trvanlivost.
Pokud se zaměříme na jednotlivé technologické etapy, tak se jedná se o:
• nedodržení předepsaných klimatických podmínek při realizaci
• nedostatečná či chybná příprava podkladu – ponechání nepřídržných vrstev, aplikace systému na nezpevněný podklad, nedostatečné zajištění rovinnosti podkladu, aplikace na nevhodné (např. vlhké podklady) atd.
• založení obkladu – chybné napojování zakládacích lišt, nedodržení vodorovnosti zakládací lišty atd.
• lepení izolantu – nedodržení správné vazby (zejména okolo výplní otvorů), nedodržení minimálního množství a způsobu nanášení lepící hmoty atd.
• mechanické kotvení – aplikace nevhodných hmoždinek na určité typy podkladů, nedostatečný počet hmoždinek, nedostatečná hloubka zakotvení do podkladu atd.
• výztužná vrstva – nesprávná poloha výztužné sítě vrstvy (cca v 1/3 od vnějšího povrchu), nedostatečné překrytí jednotlivých pásů výztužné sítě, absence zesilujících výztužných prvků v místech se zvýšeným namáháním (nároží, ostění výplní otvorů apod.), lokální nerovnosti výztužné vrstvy, provedení výztužné vrstvy v příliš malé nebo naopak velké tloušťce atd.
• povrchová úprava – chybějící či nevhodná aplikace mezinátěrů (v případech, kdy je to systémově vyžadováno) ovlivňujících přídržnost k podkladu, nedodržení technologických přestávek mezi prováděním výztužné vrstvy a povrchové úpravy, chybné zpracování omítkové směsi atd.
• navazující konstrukce – chybné provedení ochranných konstrukcí (oplechování parapetů, klempířské konstrukce atd.) bez respektování různých dilatačních pohybů zateplovacího systému a ostatních konstrukcí, neošetření detailů u prostupujících prvků způsobující zatékání atd.
Příklady některých realizačních vad jsou uvedeny na obrázcích 2 – 7.

Obrázek 1 – Příklady trhlin v místě přechodu zateplené na nezateplenou konstrukci 
  
Obrázek 2 – Trhlina způsobená malou vzdáleností styků dvou soklových lišt a dvou desek tepelného izolantu 

Obrázek 3 – Trhlina způsobená nedostatečným překrytím výztužné sítě
  
Obrázek 4 – Výztužná síť není uložena do výztužné hmoty, ale přímo na tepelný izolant – vedle skutečnosti, že nelze dodržet požadavek na uložení sítě v 1/3 od vnějšího povrchu, existuje výrazné riziko, že nedojde k plnoplošnému přilnutí výztužné hmoty k tepelnému izolantu  

Obrázek 5 – Odlupování omítkové vrstvy od výztužné vrstvy z důvodu neprovedení penetračního mezinátěru
  
Obrázek 6 – Trhlina v místě chybného napojení zateplovacího systému na výplň otvoru bez řešení vnějšího uzávěru 

Obrázek 7 – Příklad prostupujícího kotevního prvku hromosvodu bez vodotěsného uzavření, kudy může docházet k zatékání

Obrázek 8 – Poškození zateplovacích systémů ptáky s patrnými důsledky – zatékání do systému, zašpinění fasády vytékajícími exkrementy apod.  

Obrázek 9 – Výskyt řas na povrchu ETICS

Ostatní poruchy
Mezi ostatními poruchami zateplovacích systémů, které ovšem nemají přímou souvislost s výše uvedenými nedostatky, zmiňme biodegradaci, tedy poškození systému způsobené živými organismy.
V prvním případě se jedná o napadení ptáky (viz obrázek 8). Ze současných poznatků se doposud nepodařilo definovat jednoznačná pravidla, která by umožnila tento jev předpovědět – výskyt je naprosto nepravidelný. Zároveň žádné z aplikovaných řešení bohužel doposud nepřispělo ke koncepčnímu odstranění těchto problémů. Je nutno upozornit, že v případě tohoto poškození je nezbytné okamžitě tyto poruchy odstranit, aby nepřispívaly k dalšímu prohloubení degradace systému (např. zatékáním).
Druhým příkladem je výskyt řas na vnějším povrchu zateplených fasád (viz. obrázek 9), který je ovlivňován celou řadou faktorů – stavebně fyzikálními, klimatickými a ekologickými. Rozhodující pro růst řas na površích konstrukcí je dostatečná dotace vlhkosti, proto jsou nejvíce exponovány neosluněné a návětrné fasády vystavené zvýšenému zatížení dešťovými srážkami. I přes to, že je možno souhlasit s rozšířeným názorem, že se do značné míry jedná pouze o vzhledovou vadu, lze zároveň výskyt řas chápat jako indikační prostředek, který poukazuje na zvýšené vlhkostní zatížení, mající následně vliv na celkovou funkčnost a životnost zateplovacího systému.
    
Závěr
Cílem tohoto příspěvku bylo na praktických případech ukázat typické poruchy zateplovacích systémů s analýzou příčin jejich vzniku, s nimiž je možno se setkat ve stavební praxi. Rozhodně se nejedná výčet konečný a všeobsahující, spíše jde o souhrn nejčastěji se vyskytujících nešvarů a problémů.
Předcházet těmto nedostatkům je nutno ve všech etapách aplikace systému – od návrhu a až po realizaci, za účasti všech složek procesu výstavby – tedy investora, projektanta, výrobce (dodavatele) systému a zhotovitele.

Literatura
[1] Machatka M., Šála J., Cech zateplování budov ČR, Technická pravidla, Kritéria a Směrnice CZB 2001, srpen 2001, Praha
[2] ETAG 004, Pokyny pro udělování Evropského technického schválení (ETA) pro vnější kontaktní izolační systémy s povrchovou úpravou, březen 2000, Brusel
[3] ČSN EN 13499 Tepelně izolační výrobky pro použití ve stavebnictví – Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) z pěnového polystyrenu – Specifikace, ČNI, červenec 2004, Praha
[4] ČSN EN 13500 Tepelně izolační výrobky pro použití ve stavebnictví – Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) z minerální vlny – Specifikace, ČNI, červenec 2004, Praha
[5] ČSN 73 2901 Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS), ČNI, duben 2005, Praha
[6] Šternová Z. a kol., Zatepľovacie systémy obvodových plášťov budov. Tepelná ochrana., Jaga group, 1999, Bratislava
[7] Machatka M., Šála J.; Zateplování v praxi, Grada, 2002, Praha