Krása japonských střech – Himenji

/autor: /
Himedži (japonsky: 姫路城; Himedži-džó) je typický japonský hrad ve městě Himedži (姫路), prefektura Hjógo. Jedná se o jednu z nejstarších „pevnostních“ staveb z japonského pozdního středověku.

obr.1.jpg

Obr. č.  1 – Celkový pohled – v podobě kolem roku 1600

V roce 1993 byl Himedži zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Hrad je zároveň japonským Národním kulturním pokladem. Společně s hradem Macumoto a s hradem Kumamoto tvoří tzv. „Tři slavné hrady“. Je také nejvíce navštěvovaným hradem v Japonsku. Někdy je také nazýván Hakurodžó nebo Širasagidžó (白鷺城, „Hrad bílé volavky“), díky svému zářivě bílému exteriéru. Je to jeden z 12 hradů, které jsou považovány v Japonsku za zachovalé. 

Himedži představuje skvělý příklad japonského hradu – má mnoho z obranných a architektonických prvků spojovaných s představou japonského hradu. Vysoké kamenné zdi (kamenné prvky jsou kladeny na sucho), nabílené zdi a rozmístění budov uvnitř komplexu bylo charakteristické pro všechny japonské hrady. Rovněž rozmístění palebných postavení, otvorů pro vrhání kamenů ap. je ukázkou typického japonského pevnostního/hradního designu. Dnešní hradní věž (donjon) je z roku 1601.

Zde je nutná srovnávací část mezi evropským stavebnictvím a japonským, umístěná do času. V Evropě se čas schyloval k třicetileté válce, v Japonsku končilo období brutální občanské války vedené samurajskými klany a nastávalo období vlády šógunů z rodu Tokugawa, kteří zavedli velmi dobře organizovanou feudální správu téměř vylučující ozbrojené konflikty.

V Evropě časově odpovídají hrady nebo zámky např. Sully sur Loir nebo v Helfštýn na Moravě. Rozdíly jsou jasně patrné.

obr.2.jpg

Obr. č.  2 – Sully sur Loir – v podobě kolem roku 1600


obr.3-web.jpg

Obr. č.  3 – Helfštýn – s úpravami kolem roku 1600

V Evropě se stavěli sofistikované pevnosti odolné dělostřelecké palbě, v Japonsku se stavěli „hrady“ maximálně odolné ručním palným zbraním absolutně neodolné dělostřelecké technice v této době obvyklé v Evropě. 
Jedním z nejdůležitějších obranných prvků hradu Himedži, a asi i nejznámějším, je matoucí labyrint cest vedoucích k hlavní věži. Brány, nádvoří a vnější hradby jsou uspořádány tak, aby nutily útočníky postupovat k hradní věži po spirále kolem hradu. To je vystavovalo neustálé palbě obránců po celou dobu jejich cesty k hlavní věži. Navíc měla tato přístupová cesta mnoho slepých konců. Ovšem Himedži nikdy nebyl napaden takovýmto způsobem, a tak obranný systém zůstal nevyzkoušený.

Na místě staršího hradu v roce 1580, kdy získal vládu v Japonsku Tojotomi Hidejoši, převzal kontrolu nad hradem a Kuroda Jošitaka postavil třípatrovou věž, která svým charakterem připomíná donjon.

Po bitvě u Sekigahary v roce 1601 Tokugawa Iejasu svěřil hrad Himedži do rukou Ikedy Terumasy. Ikeda během osmi let přestavěl hrad do přibližně dnešní podoby. Poslední větší přístavba, Západní nádvoří, byla dokončena roku 1618.

Himedži byl jedním z posledních útočišť tozama daimjó na konci období Edo. Byl držen potomky Sakaie Tadasuma až do reforem Meidži. V roce 1868 nová japonská vláda poslala Okajamskou armádu, pod velením jednoho z potomků Ikedy Terumasy, aby hrad ostřelovala slepými náboji a vytlačila obránce pryč z hradu.

Když byl v roce 1871 zrušen systém han, hrad Himedži byl prodán v aukci. Konečná cena byla 23 jenů a 50 senů. Ovšem náklady na rozebrání hradu se ukázaly být příliš vysoké, a tak bylo tento záměr upuštěno. Naštěstí. 

V roce 1945, koncem druhé světové války, bylo město Himedži bombardováno. Ačkoli vedle stojící škola byla vypálena do základů, hrad přežil prakticky nepoškozen (až na několik drobných šrámů od výbuchů v sousedství), jako jeden z mála v Japonsku.

V posledních letech byl hrad nákladně rekonstruován, tj. vše předěláno tradičními technologiemi. V roce 2017 byl po této rekonstrukci poprvé otevřen.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrad_Himed%C5%BEi

obr.4.jpg

Obr. č.  4 Celkový pohled na donjon


obr.5.jpg

Obr. č.  5 – Půdorys areálu i s částí opevněného města okolo hradu


obr.6.jpg

Obr. č.  6 – Pohled na donjon


obr.7.jpg

Obr. č.  7 – Kompletně rekonstruované střechy hradu


obr.8.jpg

Obr. č.  8 – Kompletně rekonstruované střechy hradu


obr.9.jpg

Obr. č.  9 – Kompletně rekonstruované střechy hradu


obr.10.jpg

Obr. č.  10 – Kompletně rekonstruované střechy hradu


obr.11.jpg

Obr. č.  11 – Kompletně rekonstruované střechy hradu


obr.12.jpg

Obr. č.  12 – Kompletně rekonstruované střechy hradu


obr.13.jpg

Obr. č.  13 – Detaily střešního pláště


obr.14.jpg

Obr. č.  14 – Ozdobné prvky střechy
Na střechách jsou umístěny symbolické tvarovky ve tvarech bájných ryb „šači gabra“, které se tak trochu podobají delfínům. Tyto plastiky mají chránit objekt pod střechou před požáry. Vzhledem k tomu, že stavební konstrukce jsou obvykle dřevěné, tak takovéto symboly jsou velmi nutné.
obr.15.jpg

Obr. č.  15 – Krytina

Kromě konstatování, že krytiny šikmých střech v Japonsku jsou jednotvárné s neustále se opakujícím technickým řešením, je nutné říci, že jsou ve velmi dobrém technickém stavu a velmi dobře udržované. 
Funkčnost je výborná, a to jak z technického řešení, tak i z hlediska materiálů. Na rozdíl od ostatních zemí se v Japonsku stavební poruchy hledají velmi těžko.

fotografie: autor