Po počáteční nedůvěře a skepsi se zelené střechy v Česku dostávají do popředí zájmu jak architektů a investorů, tak i veřejné správy. Díky svému přínosu a vlastnostem, technické úrovni, odbornému provedení, zdařilým realizacím, neúnavné propagaci a osvětě si zelené střechy dobyly i v Česku své místo. Podobně jako v západní Evropě, tak i u nás se konečně staly součástí dlouhodobých strategií některých měst a jsou podporovány Ministerstvem životního prostředí.

Minulost zelených střech v ČR

Obor zelených nebo také vegetačních střech byl v Česku před rokem 2000 takříkajíc v plenkách. V dobách totality nebyl zájem ani informace, nebyly k dispozici kvalitní hydroizolační materiály ani kvalitně odvedená práce. Platilo pouze pravidlo, že všechny ploché střechy dříve nebo později tečou.

Po revoluci 1989 nastal příliv informací, nových materiálů a technologií a vzrůstal také zájem o řešení praktikovaná v západních zemích. Postupně přibývalo zkušeností i realizací, nepovedených i zdařilých. Mnoho pěkných projektů bylo díky přetrvávající neznalosti projektanta nebo nezkušenosti realizátora odsouzeno k nezdaru. Chyběla pravidla, jak pro správný návrh, tak pro realizaci, takže bylo pro investora velmi obtížné, ne-li nemožné, nepovedenou zelenou střechu reklamovat a dosáhnout nápravy. Speciální střešní substráty se u nás nevyráběly a málokdo věděl, že vůbec existují. Kvůli nedostatku financí měla přednost levná řešení, která představovala ve většině případů to, že na střechu byla navezena ornice. A bylo to. Jenže špatně.
Naštěstí se postupně začaly prosazovat kvalitní materiály, systémy a technologie, používané a osvědčené v zahraničí. Díky šíření informací a přibývajícím zdařilým realizacím začal růst i zájem veřejnosti o zelené střechy. Vzrostla i důvěra a přibylo firem, které se realizacemi zabývají.
V roce 2013 byla při Svazu zakládání a údržby zeleně založena odborná sekce Zelené střechy. Sdružuje firmy, podnikající v tomto oboru, podporuje ozeleňování střech i stěn budov jako součást udržitelné výstavby, ochrany životního prostředí a návratu zeleně do sídel, pořádá odborné kurzy, přednášky a semináře, dílny a exkurze, vydává odborné publikace k tématu zelených střech a pravidelně pořádá soutěž Zelená střecha roku. K dnešnímu dni má sekce 36 členů. Od svého vzniku je sekce Zelené střechy členem mezinárodní organizace EFB (Europäische Föderation für Bauwerksbegrünung).
V roce 2016 vydala sekce Zelené střechy dokument Standardy pro navrhování, provádění a údržbu – Vegetační souvrství zelených střech. Tento dokument, vypracovaný skupinou odborníků na základě tuzemských i zahraničních zkušeností a pramenů, má sloužit jako podklad pro práci projektantů i realizátorů a zamezit vzniku chyb. Má umožnit dosažení toho, aby výsledek odpovídal přání investora a návrhu architekta a aby zelené střechy spolehlivě plnily svoji funkci.
Tyto standardy se téměř okamžitě staly podkladem pro udělování dotací na zelené střechy, které od roku 2017 poskytuje Státní fond životního prostředí v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám.

Současnost
V současné době se zelené střechy v Česku dostávají do popředí zájmu i v dlouhodobých strategiích a plánech měst a obcí jako opatření zmírňující dopady klimatických změn. Počet projektů i realizací každoročně roste a dá se říct, že Česko přestalo přešlapovat a vyrazilo strmě vzhůru. V roce 2017 přibylo na území České republiky 195 000 m² zelených střech, což je ekvivalent plochy odpovídající 18 fotbalovým hřištím nebo 4,3násobku rozlohy Václavského náměstí. Oproti roku 2016, kdy přírůstek plochy zelených střech činil 130 000 m², se jedná o meziroční nárůst 50 %. V roce 2015 měření neproběhlo a historicky první měření v roce 2014 vyčíslilo meziroční přírůstek na 110 000 m² zelených střech za daný rok. Většina zelených střech (77 %, 150 000 m²) je zakládána jako extenzivní a menší část (23 %, 45 000 m²) jsou intenzivní zelené střechy [1].
Trend udržitelné výstavby a snižování uhlíkové stopy, jehož jsou zelené střechy součástí, do velké míry vychází z evropského politického diskurzu. Evropská komise dlouhodobě podporuje projekty pomáhající v adaptaci měst na změnu klimatu pomocí přírodě blízkých opatření a vkládá do tohoto odvětví velké naděje i prostředky. V rámci Evropské unie tak vznikají projekty, které mají za cíl propojovat zainteresované osoby, organizace i města a sdílet zkušenosti v této oblasti, stejně jako projekty (např. z programu LIFE) realizující konkrétní opatření. Jednou z organizací, která se dění na evropské úrovni aktivně účastní je EFB a jejím prostřednictvím i sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně.

Okénko do budoucnosti
V důsledku přibývajícího množství informací o rychlém postupu změny klimatu lze předpokládat, že trend přírodě blízkých opatření a energetických úspor ve výstavbě bude pokračovat nadále minimálně stejně rychlým tempem. Problémy jako rapidní úbytek biodiverzity, zvyšující se průměrná teplota povrchu i vzduchu, dlouhodobá sucha anebo naopak přívalové deště představují problémy, jimž je často snazší a levnější čelit přírodě blízkými opatřeními nežli těmi technologickými.
Zelené střechy jsou jakožto jedno z těchto opatření oblíbeným způsobem, jak vracet zeleň do měst, která jsou na změny klimatu vzhledem k velké koncentraci obyvatel obzvláště citlivá. Ve velkých evropských městech fungují programy podpory výstavby zelených střech ať už regulativního nebo motivačního charakteru a obdobné programy jsou postupně zaváděny i v českých městech. Ze zahraničí jsou známy i výsledky takových programů, kdy se z měst původně průmyslových jako Linz či Sheffield stala města kladoucí důraz na skloubení zeleně s budovami. Došlo tak ke zkvalitnění ovzduší, snížení teploty ve městě a vyřešení problému srážkové vody, která je ze zelených střech ve velké míře vracena zpět do ovzduší.
Česká republika stále ve svých zelených šlépějích není tak daleko jako jiné evropské země, nelze jí však upřít potenciál se jednou z takových zemí také stát. Zástupci soukromého i veřejného sektoru mají možnost cestovat na zahraniční konference a učit se od ostatních, srovnávat a vybírat si jinými již prověřená opatření, která lze adaptovat v českém prostředí. Test zubem času pak napovídá, že zelené střechy jsou jedním z těchto opatření.
Literatura

[1] Svaz zakládání a údržby zeleně, „Plocha střech pokrytých vegetací se v České republice rozrůstá,“ Svaz zakládání a údržby zeleně, Brno, 2018.

GreenVille service s.r.o., Jahodová 20, 620 00 Brno, greenville@greenville.cz
Odborná sekce Zelené střechy při SZÚZ, Údolní 33, 602 00 Brno, zelenestrechy@szuz.cz

Příspěvek je součástí sborníku konference Izolace 2019, na které autorka spolu se svým synem Ing. Pavlem Dostálem dne 7. 2. 2019 v Praze vystoupila. Jedná se již o 2. generaci zelených střech, tak je to pozitivní, dle slov odborného garanta konference Izolace 2019 Ing. Marka Novotného, Ph.D.