Tepelné izolace z odpadního pazdeří
Pazdeří vzniká jako odpad při získávání konopného vlákna. Svojí povahou je odpadní pazdeří velmi podobné dřevěným pilinám a hoblinám, proto je i využití pazdeří ve stavebnictví velmi podobné využití dřevěných pilin a hoblin. Částice odpadního pazdeří se pojí nejčastěji klasickými anorganickými pojivy – cementem a vápnem. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že pazdeří obsahuje vysoký podíl ligninu, který zpomaluje tvrdnutí cementu, využívají se často také alkalicky aktivovaná pojiva, jako je například vysokopecní struska aktivovaná vodním sklem. Samotné pazdeří se před použitím krátí na požadovanou délku a dále se čistí od velmi jemných podílů, prachových částic a různých dalších nečistot. Ze zavlhlé směsi se lisováním a vibrolisováním vyrábí izolační desky, případně tvarované výrobky (tepelněizolační tvarovky pro zdění).
Součinitel tepelné vodivosti desek z pazdeří se pohybuje v rozmezí hodnot 0,05–0,015 W.m–1.K–1 v závislosti na objemové hmotnosti, která se pohybuje v rozmezí 250–500 kg.m–3. V případě desek z pazdeří se tepelná vodivost materiálu spolu s objemovou hmotností zvyšuje.
Vzhledem k přídavku anorganického pojiva jsou desky z pazdeří odolné vůči biologickému napadení. Co se týče vlhkosti, lze desky z pazdeří označit jako citlivější na prostředí se zvýšenou relativní vlhkostí vzduchu. Jejich výhodu lze vidět především při použití v interiérech objektů, kde fungují jako vlhkostní zásobník v zimním období. V období, kdy je relativní vlhkost zvýšená, dokáží tyto materiály přebytečnou vlhkost absorbovat, a naopak v době, kdy je vnitřní relativní vlhkost nízká, dokáží absorbovanou vlhkost zpětně uvolnit, a relativní vlhkost prostředí tak zvýšit. Faktor difuzního odporu desek z pazdeří se pohybuje v rozmezí 3–8 v závislosti na objemové hmotnosti. Desky z pazdeří lze podobně jako desky z konopného vlákna použít pro vnější i vnitřní zateplení. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto desky vykazují oproti deskám z konopného vlákna lepší mechanické vlastnosti, dají se tyto výrobky velmi dobře použít při kontaktním zateplení.
Speciální skupinu tvoří tvarované výrobky – tvarovky pro zdění, kde konopná hmota plní funkci ztraceného bednění. Vzhledem ke skutečnosti, že konopná izolační hmota vykazuje až o 60 % lepší tepelněizolační vlastnosti oproti dřevocementu srovnatelných mechanických vlastností, dochází při použití konopí k eliminaci tepelných mostů ve zdivu, které tvoří žebra a stěny tvarovek.


Závěr
Technické konopí představuje velmi zajímavý surovinový zdroj, který je na území ČR relativně dostupný, snadno obnovitelný, finančně nenáročný a zajímavý z environmentálního hlediska.
Konopí se pěstuje bez použití herbicidů a pesticidů. A konopné vlákno se získává pouze mechanickým procesem bez použití chemických látek. Vzhledem k výše uvedeným možnostem využití odpadního pazdeří lze proces zpracování konopí považovat za bezodpadový a nezatěžující životní prostředí. Dále, vzhledem ke skutečnosti, že rostliny konopí během svého růstu spotřebovávají CO2 z ovzduší, lze vidět význam pěstování a zpracování konopí i v oblasti redukce CO2 a snižování globálního oteplování.


Tento příspěvek byl vytvořen za podpory výzkumného záměru MSM 0021630511 Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí.
JIŘÍ ZACH, IVANA SEDLÁŘOVÁ
foto archiv Jiří Zach (4–5)


Ing. Jiří Zach, Ph.D., (*1977)
působí na Ústavu stavebních hmot a dílců Fakulty stavební VUT v Brně, zabývá se problematikou stavební  fyziky a výzkumem využití druhotných surovin.


Ing. Ivana Sedlářová (*1982)
působí na Ústavu stavebních hmot a dílců Fakulty stavební VUT v Brně jako doktorand, zabývá se problematikou stavební fyziky a výzkumem využití druhotných surovin.


4) Tepelněizolační desky z konopných vláken
5) Tepelněizolační desky z odpadního pazdeří


Zdroj: Materiály pro stavbu 9/07