Optimalizace návrhu hydroizolací spodní stavby z asfaltových izolačních pásů

V polovině loňského roku vstoupila v platnost nová česká norma, která stanovila požadavky na asfaltové izolační pásy (AIP), které se vyrábí dle norem ČSN EN 13707, ČSN EN 13969 [2] a ČSN EN 13970. Jedná se tedy o AIP, které se aplikují na střechy, do spodní stavby a jako parozábrany. Požadavky na AIP jsou tak jako v ČSN EN 13969 rozděleny v závislosti na tom zda je hydroizolace spodní stavby vystaveny podmínkám zemní vlhkosti (Typ A) nebo v podmínkách vody působící hydrostatickým tlakem (Typ T) viz. tab. č.1. 

* Pás typu T rovněž splňuje požadavky na pás typu A podle ČSN EN 13969. 

**Pásy typu T (proti tlakové vodě) nejsou pro zajištění funkce hydroizolace v samolepicím provedení uvažovány. 

***Pásy menší skutečné tloušťky (po odečtení tolerance) se nezapočítávají do tloušťky hydroizolačního souvrství. 

****V podmínkách ČR se preferují hydroizolační pásy s asfaltovou krycí vrstvou z modifikovaného asfaltu, především pak asfaltová krycí hmota modifikovaná elastomery (SBS). Oxidovaná krycí hmota se považuje za kvalitativně horší variantu. Asfaltové pásy s krycí hmotou z oxidovaného asfaltu se dovolují pouze jako podkladní popř. mezivrstva pro vícevrstvé systémy hydroizolací. 

Tab.č.1 – Pásy pro hydroizolaci spodní stavby podle ČSN EN 13969 [2]. Zdroj: [vlastní]. 

V příloze C, která je informativní, je pak v tab. C1 Doporučené množství asfaltové hmoty pro různé typy asfaltových pásů, viz. tab. č.2. 

Tab.č.2 – Doporučené množství asfaltové hmoty pro různé typy asfaltových pásů dle [1]. Zdroj: [vlastní]. 

Máme tedy normu a máme požadavky. Jsou závazné? Toto téma je velmi často diskutováno a je předmětem stále se opakujících dotazů. Na úvod si dovolím odcitovat z web. stránek jednoho prodejce norem v české republice: „Závaznost technických norem tak, jak byla dříve definována zákonem o technických normách, je nyní řešena v souladu se zvyklostmi evropské legislativy. Obecně lze říci, že technické normy jsou nezávazné. Nicméně je potřeba mít na zřeteli, že zákony, vyhlášky a nařízení vlády mohou některé technické normy vyhlásit jako závazné. Proto je potřeba se na otázku závaznosti technických norem dívat vždy v kontextu platných zákonů a vyhlášek. Zákony a vyhlášky jsou totiž ze své podstaty závazné a tudíž i v nich uvedené technické normy se stávají závaznými (viz například stavební zákon, zákon o podnikání v energetice, zákon o odpadech a další). Dalším způsobem, jak lze normu „zezávaznit“, je její uvedení ve smlouvě. Například při smlouvě o dílo na stavební práce se uvedením konkrétních čísel technických norem stávají tyto normy pro zhotovení daného díla.“ [3]. Podrobněji k výkladu např. [4]. 

Pokud se na problematiku podíváme z hlediska stavebnictví a stavebních výrobků, tak se dostáváme do následující situace: 

V zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, se v § 4 České technické normy odstavci 1, v poslední větě uvádí, že: „ Česká technická norma není obecně závazná“. [5]. Obecné tedy Česká technická norma (ČSN) není závazná. ČSN tedy není možné považovat za právní předpisy a není stanovena povinnost je dodržovat. Povinnost ČSN dodržovat může vyplývat z jiného právního aktu jako je např. právní předpis v podobě zákona, vyhlášky. 

V zákoně č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), je v § 160 Provádění staveb v odstavci 2 uvedeno, že: „Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.“ [6] 

Obecné požadavky na výstavbu jsou uvedeny ve Vyhlášce č.268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Zde je v § 9 Mechanická odolnost a stabilita v odstavci 1 uvedeno, že: „ Stavba musí být navržena a provedena v souladu s normovými hodnotami tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby, b) nepřípustné přetvoření nebo kmitání konstrukce, které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a funkční způsobilost stavby nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby, …“ [7] V odstavci 1 uvedeno, že: „Stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy a provedeny v souladu s normovými hodnotami tak, aby po dobu plánované životnosti stavby vyhověly požadovanému účelu a odolaly všem účinkům zatížení a nepříznivým vlivům prostředí, a to i předvídatelným mimořádným zatížením, která se mohou běžně vyskytnout při provádění i užívání stavby [7]. 

Obecné lze tedy říci, že odkaz v právním předpisu na ČSN nezpůsobuje vždy právní povinnost se řídit všemi ustanoveními ČSN, na kterou je odkaz. Je nutné se v daném právním předpisu zaměřit na to, jaký význam má dané konkrétní ustanovení, v němž se odkaz na ČSN nachází. 

ČSN jsou tedy obecně nezávazné, ale doporučené. V případě, že požadavky ČSN nebudou splněny, je nutné si však uvědomit, že v případě vzniku problému bude nutné obhájit, proč jsme nepostupovali podle příslušné ČSN. 

Podíváme-li se na jednotlivé požadavky, zjistíme, že jsou stanoveny pouze na část vlastností AIP. Jedná se o tloušťku, vodotěsnost, vliv umělého stárnutí na vodotěsnost, odolnost při nízké teplotě, největší tahová síla, největší protažení a doporučené množství asfaltové hmoty. 

Jedná se o vlastnosti, které zajištují nebo se snaží postihnout vodotěsnost, mechanickou odolnost a kvalitu asfaltové hmoty.

Na příkladu vodotěsnosti je možné ukázat, jak nutná je součinnost mezi požadavky uvedené v ČSN 730605-1 a ČSN EN 13969. Dle normy ČSN 730605-1 musí být výrobek, který má být navržen proti spodní tlakové vodě, zatříděn z hlediska vodotěsnosti jako TYP T a odolat zatížení 60 kPa. Díky zkušebnímu postupu dle ČSN EN 1928:2001. [8] tento požadavek splní AIP nejen s nosnou vložkou ze skelné tkaniny, polyesteru, ale i skelného rouna, případně spřažené nosné vložky ze skelného rouna s nosnou vložkou s AL folií. Příkladem mohou být zkušební protokoly z akreditované laboratoře ITC Zlín. [9]. Pokud bychom tedy výrobek posuzovali pouze podle ČSN EN 13969, je možné tento výrobek použít v prostředí s tlakovou vodou. Pokud zohledníme i ČSN 730605-1, takovýto výrobek není možné použít, protože pro použití v podmínkách tlakové vody je nutné splnit i další podmínky a to především pevnost a tažnost. Parametry jsou zde stanoveny právě pro AIP s nosnou vložkou ze skelné tkaniny a polyesteru. Viz. tab. č.1. Závislost mezi zatížením a protažením je patrna z grafu č. 1. 

Jiná situace je v případě dalšího parametru, který je zde definován, a to ohebnost za nízkých teplot. Tento parametr, který je prověřován dle ČSN EN 1109:2000. [10]. Společně s množstvím asfaltové hmoty by ohebnost za nízkých teplot měla garantovat kvalitu AIP, která je spojena se zajištěním funkčnosti a životnosti AIP. Bohužel tomu tak, především u asfaltové hmoty, není, jak ukazuje řada studií, např. [11]. Požadované parametry ohebnosti za nízkých teplot viz. tab.č.1. Podívejme se např. na oxidované pásy a pásy modifikované SBS. V důsledku se dle ČSN 730605-1 mohu použít AIP z oxidovaného asfaltu, ale nesmí se použít AIP s hmotou modifikovanou SBS na -10°C. U modifikovaných AIP, které se používají do spodní stavby dle ČSN EN 13969 tak byla stanovena stejná hranice jako u podkladních AIP, které se používají do střech dle ČSN EN 13707. 

Kde tedy stanovit hranici a proč byla vlastně stanovena právě takto? Proč není možné použít AIP s SBS modifikovanou hmotou na -10°C, ale klidně je možné použití AIP z oxidovaného asfaltu s ohebností 0°C. Dnes již jsou výrobci, kteří disponují dostatečně kvalitní technologií a kteří mohou vyrobit materiál s SBS modifikovanou hmotou na -10°C, který plně vyhovuje i ostatním požadovaným parametrům. A takovýto materiál paradoxně nemůže být použit, byť jeho celkové vlastnosti jistě nejsou horší, než u AIP z oxidovaného asfaltu.
Obecně by výrobek měl splňovat minimální požadované parametry a to bez rozdílu typu asfaltové hmoty. Kritériem by měl být „nejhorší“ nebo „nejměkčí“ parametr – v našem případě tedy 0°C. 

Jak již bylo uvedeno, na trhu existuje celá řada výrobků s nižším stupněm modifikace SBS, které sice požadavky normy v tomto bodě „nesplňují“, které jsou však prověřeny dlouholetou praxí a jsou dlouhodobě plně funkční. 

Bylo by tedy žádoucí, aby odborná veřejnost otevřela tuto otázku (ale i jiné, podobné) a napomohla tak vyjasnit tuto, ne zcela jasnou a logickou situaci.

Graf č.1 – Tržné zatížení a prodloužení nosných vložek AIP. Zdroj: [vlastní]. 

Při výběru materiálu z AIP by měl mít poslední slovo investor. Pomůckou pro výběr správné hydroizolace by mu měla být technická literatura v podobě norem, směrnic, dle kterých by se rozhodl, jak kvalitní hydroizolaci pro stavbu použije. Prakticky by se jednalo o obdobný dokument, který již existuje pro hydroizolační techniku a vydala do Česká hydroizolační společnost pod názvem Směrnice ČHIS 01: hydroizolační technika – Ochrana staveb a konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkosti [12]. 

[1] ČSN 730605-1:2014. Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace-Požadavky na použití asfaltových pásů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci,metrologii a zkušebnictví. 2014-06-01. Třídící znak 730605-1. 

[2] ČSN EN 13969:2005. Hydroizolační pásy a fólie – Asfaltové pásy do izolace proti vlhkosti a asfaltové pásy do izolace proti tlakové vodě – Definice a charakteristiky. Praha: Český normalizační institut. 2005-06-01. Třídící znak 727602. 

[3] http://www.normy.biz/faq [citace 2015-01-02]. 

[4] J. Jareš, M. Novák: Uplatňování českých technických norem, Sborníky technické normalizace, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Praha, 2004. 

[5] Zákon č.22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Dostupné z : http://www.unmz.cz/urad/pracovni-uplne-zneni-zakona-c-22-1997-sb-o-technickych-pozadavcich-na-vyrobky. [citace 2015-01-02]. 

[6] Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Dostupné z http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=183~2F2006&part=&name=&rpp=15#seznam [citace 2015-01-02]. 

[7] Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Dostupné z http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=268~2F2009&part=&name=&rpp=15#seznam [citace 2015-01-02]. 

[8] ČSN EN 1928:2001. Hydroizolační pásy a folie – Asfaltové, plastové a pryžové pásy a folie pro hydroizolaci střech – Stanovení vodotěsnosti. Praha: Český normalizační institut. 2001-04-01. Třídící znak 727643. 

[9] ITC Zlín, Zkušební protokol č.j.412502225,ITC Zlín, 2014. 

[10] ČSN EN 1109:2013. Hydroizolační pásy a folie – Asfaltové pásy pro hydroizolaci střech – Stanovení ohebnosti za nízkých teplot. Praha: Český normalizační institut. 2013-11-01. Třídící znak 727633. 

[11] J. Plachý, V. Petránek, Z. Caha. Bitumen Substance Analysis. In ICMSE 2013 : Advanced Materials Research ICMSE 2014. Switzerland: Trans Tech Publications, 2014. s. 103-106, 4 s. ISBN 978-3-03785-724-3. doi:10.4028/www.scientific.net/ AMR.897.103. 

[12] Směrnice ČHIS 01: Hydroizolační technika – Ochrana staveb a konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkost, ČHIS, Praha, 2014. Dostupné z :http://hydroizolacnispolecnost.cz/smernice-chis-01. [citace 2015-01-02].