Hlavním důvodem pro navrhování kontrolních systémů z asfaltových pásů nebo syntetických folií je snaha zajistit co největší hydroizolační bezpečnost stavebních konstrukcí spodní stavby, které jsou v dalším průběhu výstavby překryty dalšími vrstvami stavebních konstrukcí a oprava případných vad a netěsností je finančně a technicky velmi náročná.


Dalším specifickým problémem při realizaci hydroizolačních povlaků spodní stavby je nutnost spolehlivé ochrany již provedených hydroizolačních povlaků v souvislosti se stavební činností a provozem, který často po již zhotoveném, zkontrolovaném a předaném hydroizolačním povlaku následně probíhá.


Z osobních zkušeností jistě každý z nás potvrdí, že největší riziko porušení vodotěsnosti izolací spodních staveb nepředstavuje materiálová vada nebo netěsnosti vzniklé nekvalitní aplikací , ale právě riziko perforace hydroizolací dalším stavebním provozem a zvláště neodborný a přezíravý přístup ze strany dalších stavebních profesí k ochraně provedených hydroizolačních povlaků.


Základním impulsem pro vytváření kontrolních hydroizolačních systémů je zajistit vyšší hydroizolační bezpečnost spodních staveb a možnost sanace vzniklých poruch(netěsností) po dobu plánované životnosti staveb. Navrhovaná opatření můžeme rozdělit dle jejich doby realizace na:


1) opatření ke kontrole vodotěsnosti v průběhu realizace hydroizolačního povlaku



  • kontrola vodotěsnost prováděných spojů jednotlivých pásů i vrstev;
  • kontrola vodotěsnosti jednotlivých sektorů;
  • provedení dodatečné opravy poruch vodotěsnosti před předáním hydroizolačního povlaku.

2) opatření ke kontrole vodotěsnosti po dobu další výstavby a předpokládané životnosti staveb



  • vytvoření jednotlivých uzavřených sektorů o velikost cca 100 m2, pokud dispozice stavby nevyžadují jiné řešení;
  • osazení kontrolních trubic napojených na jednotlivé sektory a jejich přístupnost a jednoznačná identifikace po dokončení stavby.

Požadovaným výsledkem realizace těchto opatření je předání zcela funkčního (vodotěsného) izolačního systému investorovi a zajištění možnosti sanace po dobu předpokládané životnosti stavby. 


Rozdělení kontrolních systémů



  1. dle materiálové báze na

    • systémy ze asfaltových pásů
    • systémy ze syntetických folií
       

  2. dle počtu hydroizolačních vrstev na:

    • jednovrstvé systémy
    • dvouvrstvé systémy
       

  3. dle možnosti kontroly vodotěsnosti v průběhu realizace hydroizolačních povlaků



    • pasivní – s omezenou možností kontroly po dobu realizace povlaku (kontrola je omezena většinou pouze na vizuální prohlídku a mechanickou kontrolu
    • aktivní – s  možností kontroly vodotěsnosti prováděných spojů a jednotlivých sektorů pomocí jednoznačně determinovaných technických postupů 

Stručný popis kontrolní systémů ze syntetických folií:


Kontrolní systémy ze syntetických folií jsou obvykle navrhovány jako dvouvrstvé aktivní systémy. Při návrhu tohoto řešení lze využít také výhod svařování tzv. dvoustopým svarem s následnou podtlakovou kontrolou povedených svarů. Systém je navrhován jako volně položený s oboustrannou ochranou proti mechanickému poškození, ke které se nejčastěji používají geotextílie. Separační vrstvu mezi hydroizolačními vrstva tvoří velmi porézní materiály umožňující snadné pronikaní injektážích hmot. Velikost jednotlivých kontrolních sektorů je zpravidla navrhována  velikosti cca 100 m2  a jednotlivé sektory jsou osazeny kontrolními trubicemi. Výhodou oproti pasivním kontrolním systémům z  asfaltových pásů je možnost  sdružování  několika  kontrolních(injektážích) trubic do  společné kontrolní šachty. 


Popis systémů z asfaltových pásů:


Za hlavní podněty, které vedou ke konstruování a vyvíjení  kontrolních systémů z asfaltových pásů považuji:



  • snahu využít pozitivních zkušeností z realizovaných kontrolních systémů ze syntetických folií;
  • zajištění požadované hydroizolační bezpečnost bez nutnosti  zvyšování počtu hydroizolačních vrstev,  kdy  dvouvrstvé   hydroizolační systémy z modifikovaných pásů začínají být  pro namáháním  tlakovou vodou považovány z hlediska hydroizolační bezpečnosti za minimální kvalitativní úroveň;
  • možnost lokalizace případné poruchy a její ekonomickou opravu;
  • v neposlední  řadě  využití  nepopiratelných výhod, které sebou materiálová báze asfaltových modifikovaných pásů přináší:


      • možnost plnoplošného natavení k podkladu;
      • výrazně robustnější konstrukce hydroizolačního povlaku;
      • vyšší odolnost proti mechanickému poškození;
      • výhody odlišné technologie spojování.

Podrobněji bych chtěl zdůraznit výhody plynoucí z odlišné technologie vytváření spojů:


pro realizaci spojů syntetických folií je nejčastěji používána technologie  horkého vzduchu o teplotě cca 600 – 700 °C. V technologických postupech většiny výrobců jsou uvedena následující omezení pro svařování syntetických folií:



  • zákaz svařování za mlhy, deště a sněžení;
  • zákaz svařování za silného větru;
  • aplikace foliových povlaků je přípustná do – 5°C.

pro realizaci spojů asfaltových systémů je využíván plamen o teplotách 1000-1600°C, při působení teploty dochází k výrazně   větší eliminaci  vzniku  netěsností a defektů  vlivem vzdušné vlhkosti nebo povrchového znečištění v místě spoje a vysoká teplota plamene je výhodnější i při nutnosti  aplikace za silného větru, pásy lze zpracovávat i za nižších teplot než je výše uvedené doporučení pro syntetické folie – z hlediska zachování hydroizolační spojitosti a celistvosti SBS modifikovaných pásů jsou přípustné teploty do -15 °C.


Principy pro návrh kontrolních systémů z asfaltových pásů


Komponenty pro vytváření jednovrstvých kontrolních systémů:



  • hydroizolační povlak – SBS modifikované asfaltové pásy, minimální doporučená šíře  přesahů je 100 mm.
  • tvarovky pro vytváření kontrolních sektorů – pásy waterstop
  • tvarovky s kontrolní trubicí a ochrannou tvarovkou pro zabudování
  • ochranné vrstvy – geotextilie, nebo PE folie

 


Obr.1:  Tvarovka Terastop


1. jednovrstvé pasivní kontrolní systémy:



  • na podkladní konstrukce je provedena pokládka hydroizolačního povlaku s následnou kontrolou kvality spojů (vizuální nebo podtlakovými zvony);
  • provede se osazení pásů waterstop, které umožní vytvoření jednotlivých sektorů pro lokalizaci netěsností, osazení pásů waterstop se provede natavením na podkladní  hydroizolační vrstvu.


Obr.2:  Skladba s tvarovkou Terastop


 


Obr.3:  Spojení tvarovek – vytvoření křížení pásů Terastop; zkosení pod 45°, styky se utěsňují tmelem Mastic P12


Pro zajištění zvýšené vodotěsnosti betonových vrstev nad hydroizolačním povlakem je nutné v okolí dělících pásů waterstop zamezit provedení vrstev s vyšší propustností vody např. ochranné cementové potěry atd.



Obr. 4:  Detail jednovrstvého pasivního kontrolního systému s pásem Terastop



Obr. 5:  Kontrola vodotěsnosti sektorů je realizována osazením kontrolních trubic


2. dvouvrstvé kontrolní pasivní systémy


Princip jejich konstrukce je stejný jako jednovrstvých systémů, včetně charakteristických detailů uvedených výše. Splňují  požadavek zajištění vyšší hydroizolační bezpečnosti a odolnosti proti mechanickému poškození.


Tyto systémy jsou obvykle navrhovány při použití technologie natavení k podkladním konstrukcím, kdy podkladní pás plní ve velké míře funkci ochranné a vyrovnávací vrstvy, která eliminuje nerovnosti podkladních konstrukcí. Aplikací dvou hydroizolačních vrstev je také výrazně sníženo riziko vzniku netěsností v důsledku selhání lidského faktoru.



Obr.6: Schema skladby


3. dvouvrstvé kontrolní aktivní systémy z asfaltových pásů


Konstrukce těchto systémů je velmi podobná dvouvrstvým systémů ze syntetických folii



Obr.7: Skladba dvouvrstvého kontrolního aktivního systému


Společnost Siplast-Icopal doporučuje pro vytváření dvouvrstvých aktivních systémů pás TERANAP 431 TP, který díky své vysoké odolnosti proti mechanickému poškození  a především pak šíři role 2,10 m a délce nábalu 10,0 m (20,0m) zvyšuje efektivitu pokládky a celkovou hydroizolační bezpečnost systému. Doporučená šíře přesahu je min. 150 mm.



Obr.8: Detail provedení spoje



Obr.9: Detail osazení trubice


K zajištění nejlepší podmínek pro možnost spolehlivé lokalizace poruchy vodotěsnosti hydroizolačního povlaku (přesněji kontrolního sektoru) doporučujeme ze zkušeností z již realizovaných zakázek dodržovat a spolehlivě evidovat tento harmonogram provádění prohlídek všech osazených kontrolních trubic:



  • po předání hydroizolačního povlaku a dokončení ochranných konstrukcí (betonové podlahy, přizdívky, atd.) kontroly trubic minimálně každé 2 dny (doporučujeme každý den);
  • po dokončení hrubé stavby, kontroly každé 2 dny;
  • v průběhu další výstavby až do kolaudace a předání investorovi – kontroly po 14 dnech;
  • v průběhu dalšího užívání stavby kontroly po 6 měsících.

Závěrečné porovnání kontrolních systémů


1. kontrolní systémy z asfaltových pásů


výhody:



  • větší tloušťka jednotlivých hydroizolačních vrstev a tím i větší odolnost proti mechanickému poškození, obvyklá hmotnost jedné vrstvy 4,0 kg/m2
  • použití materiálů s výztužnou vložkou;
  • možnost provádění izolačních povlaků i za ztížených klimatických podmínek;
  • stabilizace hydroizolačního povlaku k podkladní konstrukcím pomocí natavení;
  • elastické deformace;

2. kontrolní systémy ze syntetických folií


výhody:



  • větší zkušenosti z již realizovaných objektů;
  • lepší ohebnost folie při řešení detailů;
  • jednodušší a průkazná kontrola kvality provedených svarů v případě použití svařovacích automatů s Twin tryskou pro vytvoření dvoustopého svaru.







































 Sledovaný parametr   Asfaltové systémy    Foliové systémy  
 Typ deformací povlaku   elastické deformace   plastické deformace 
 Minimální teplota zpracování    do – 15 °C  do – 5 °C  
 Technologie pokládky  natavované k podkladu 
 volně pokládané
 volně pokládané
 Výztužná vložka v povlaku   ano   ne 
 CBR test   ano (Teranap 431 TP)  ne (Monarplan B), jedná se většinou o homogenní folie 
 Obvyklá tloušťka jedné vrstvy   min. 4,0 mm  1,0 – 2,0 mm
 Plošná hmotnost  min. 4,0 kg/m2   cca 2,0 až 2,8 kg/m2 
 Možnosti podtlakové kontroly svarů   nelze   ano – pomocí dvoustopého svaru