TOPSAFE – Bezpečná údržba provozních střech

/autor: /
Pod obchodní značkou TOPSAFE dodává společnost TOPWET s.r.o. veškeré systémy pro ochranu osob proti pádům z výšek. Jedná se zejména o záchytné a zadržovací systémy pro individuální ochranu osob, ale také různé prvky kolektivní ochrany – zábradlí a zábrany.
Příspěvek se bude zabývat vhodností jednotlivých systémů pro vybrané typy provozních střech. Zvláštní pozornost bude věnována provozním střechám s vegetačním souvrstvím, a to jak střechám s intenzivním, tak i s extenzivním ozeleněním.

Obecně

Téma provozních střech lze chápat z různých podhledů. Mezi provozní střechy se obvykle řadí zejména střechy pochůzné a pojížděné a všechny typy vegetačních střech a střešních zahrad. Všude tam, kam má přístup veřejnost, musí být zajištěn jak bezpečný přístup na střechu, tak i bezpečný pohyb po střeše neumožňující nikde pád z výšky.

V širším slova smyslu jsou ale střechy s provozem i takové střechy, kde jsou umístěna různá technologická zařízení. V takových případech je normou ČSN 73 1901 stanoveno, že střechy s provozem musí být osobám přístupné z výškové úrovně střechy alespoň průchozím otvorem o šířce větší než 600 mm a výšce větší než 1800 mm s tím, že některé druhy provozů vyžadují větší průchozí otvor.

Obecně platí, že provozní vrstva nebo souvrství na povrchu střechy umožňuje využití střechy jako pochůzných nebo pojízdných střech a teras nebo střešních zahrad, sportovních hřišť, bazénů, odpočinkových ploch apod. Taková vrstva nebo souvrství se lokálně navrhuje také u nepochůzných střech v místech sloužících ke kontrole a údržbě střechy a zařízení na střeše umístěných. Návrh způsobu ochrany proti pádu z výšky by měl být jednoznačně dán projektantem, který by měl vždy při projekčních pracích využít spolupráce s koordinátorem BOZP pro přípravu stavby.

Teorie
V této souvislosti je třeba upozornit na novelu zákona 309/2006 Sb. v podobě zákona 88/2016 Sb., který nově stanovuje povinnost zadavateli stavby písemně určit jednoho nebo více koordinátorů, budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele s tím, že koordinátor musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby. 
Zákon č. 88/2016 Sb. také stanovuje ostatní povinnosti koordinátorů a předpoklady odborné způsobilosti k činnostem koordinátora, a fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Tato novela zákona 309/2006 Sb. by měla přispět k tomu, aby projekční návrhy střech už neměly nedostatky z hlediska bezpečnosti, protože zákonnou povinností koordinátorů je spolupráce s projektanty už při zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení, a tím by měly být veškeré požadavky na bezpečnost do projektů promítnuty, i když třeba jen formou stanovení základních požadavků na technická opatření.

Praxe
V praxi se bohužel setkáváme se správným řešením ochrany proti pádu osob z výšek jen u střech, které jsou přístupné pro veřejnost. To se dá vysvětlit tím, že každý projektant je schopen navrhnout takové trvalé konstrukce, které pád z výšky vylučují. Jedná se nejčastěji o vysoké atiky, pevná zábradlí nebo různé typy masivních konstrukcí pro kontejnerovou zeleň apod.
Jinak tomu je ale u střech, na které přístup veřejnost nemá. U těch jsou většinou navrženy jen běžné nízké atiky a ochrana proti pádu z výšek na většině střech řešena není. Je to dáno zejména nezkušeností většiny projektantů a zejména absencí koordinátorů pro přípravu stavby, které by dle výše uvedeného zákona měl najímat zadavatel stavby. Tomu tak bohužel ve většině případů není. Vše pak zůstává na realizační fázi, kdy dodavatel, vycházejíc ze svých odborných zkušeností, hledá vhodná řešení a opatření, aby mohl předat dílo bez závad. To se pochopitelně setkává často s mnoha komplikacemi.

Bezpečná údržba v projektech
S ochranou proti pádu z výšek pak přímo souvisí také bezpečná údržba střech. Je tedy zřejmé, že na střechách s přístupem veřejnosti nebývá problém ani s jejich údržbou. Výjimku mohou tvořit plochy na okrajích střech, které se vyskytují mimo prostor určený pro veřejnost.
Jinak je tomu u většiny ostatních střech, kde je nutné také bezpečnou údržbu zajistit jinými opatřeními. Pro správný projekční návrh takových opatření je vždy rozhodující jak způsob předpokládaného provozu resp. využití střechy, tak i způsob údržby střechy a zařízení na ní umístěných. U střech bez provozu, které plní jen základní funkci střechy, je možné uvažovat jen s pohybem poučených osob, které zajišťují kontrolu a údržbu samotné střechy a jejích doplňkových konstrukcí.
Nejrozšířenějším typem střech jsou ale střechy s provozem, které musí plnit i další funkce. Neveřejný provoz je na vegetačních střechách, střechách s technologickými zařízeními, konstrukcemi vyžadujícími pravidelnou kontrolu a údržbu nebo s požární únikovou cestou. Neveřejným provozem se přitom rozumí pohyb poučených osob řízený vlastníkem objektu.
Projektant by měl vždy navrhnout konkrétní řešení bezpečnostních opatření. V případě, že toho není sám schopen a ani nemá k dispozici koordinátora BOZP pro přípravu, může využít nabídky společnosti TOPWET s.r.o. na bezplatné zpracování projektu pro zajištění ochrany osob proti pádu z výšky, a to buď přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany, tzn. s využitím zábradlí a zábran, nebo pomocí prostředků osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu z výšky (dále jen OOPP). Tyto prostředky je možné použít v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné, nebo s ohledem na bezpečnost zaměstnance dostatečné.
Takový systém je nejčastěji využíván právě pro střechy s neveřejným provozem, protože je tento systém většinou z ekonomického hlediska výhodnější. Zvolená forma ochrany by měla být vždy určena už projektem pro stavební řízení. Aby bylo možné využít OOPP jako ochranu proti pádu z výšky na všech nebezpečných okrajích střech, je nutné navrhnout pro každou střechu konkrétní záchytný systém.

Nejčastěji používaným systémem v České republice je jednoznačně systém TOPSAFE. Jedná se o zcela ucelený systém kotvicích bodů a zařízení určených pro veškeré možné střešní nosné konstrukce, které se v našem stavebnictví používají. Za deset let používání kotvicích bodů na stavbách po celé ČR i v zahraničí získala společnost Topwet obrovské zkušenosti, které uplatňuje nejen při návrzích záchytných systémů pro nové stavby, ale čím dál častěji také při rekonstrukcích střech, i když bývá při těchto návrzích často mnoho neznámých. Nadstandardní skladové zásoby u společnosti Topwet umožňují také operativní dodávky i v případě nutných záměn v závislosti na konkrétních podmínkách jednotlivých projektů.
Pod obchodní značkou TOPSAFE se dodávají na náš trh nejen jednotlivé prvky záchytných systémů od různých výrobců, ale také ostatní konstrukce pro kolektivní ochranu proti pádu osob z výšek. Jedná se o několik druhů ochranných zábradlí, tzn. pevných konstrukcí, které musí bezpečně odolávat zatížením působícím ve směru vodorovném i svislém, nebo o zábrany, které by měly zabraňovat pohybu osob nežádoucím směrem, přičemž zábrany nemusí splňovat požadavky na zatížení jako zábradlí.

Bezpečná údržba v praxi
Ekonomická situace v naší republice nepřeje prvkům kolektivní ochrany, i když jejich využití je třeba v sousedním Německu zcela běžnou záležitostí. Tam se stačí rozhlédnout z ulice a je možné vidět často zábradlí podél atik i na průmyslových a jiných objektech. U nás se mimo střech určených pro veřejnost zábradlí vyskytují jen výjimečně, a když už, tak v omezeném rozsahu. Příkladem může být zábradlí využívající zátěžové prvky na objektu COOPER STANDARD ve Žďáru nad Sázavou, kde bylo zábradlí situováno okolo světlíku, viz obrázek níže:

obr.1.jpg

Zajištění ostatních ploch a světlíků je řešeno systémem s nerezovým lanem. Jeden úsek takového systému je viditelný v rohu střechy vlevo vedle světlíku se zábradlím na dalším obrázku, kde nerezové lano umožňuje bezpečný přístup ke světlíku, který není zajištěn proti propadnutí jiným způsobem (vložením mříží apod.):

obr.2.jpg

V tomto případě byl použit systém SYS III neumožňující přejíždění přes jednotlivé sloupky. Vhodnější je ale využití systému SYS IV který přejíždění umožňuje. Takové systémy je vhodné používat zejména na střechách s vegetací, protože na takové střechy je nutný pravidelný přístup. To se týká nejen střech s extenzívním ozeleněním, ale zejména s vegetací intenzivní. V takovém případě je nutné zajistit plynulý pohyb podél záchytného systému bez nutnosti přepínání mezi jednotlivými poli záchytného systému. Ukázka možnosti plynulého pohybu podél takového systému je na níže uvedeném obrázku:

obr.3.jpg

Literatura
[1] ČSN 73 1901 „Navrhování střech – Základní ustanovení“
[2] Zákon 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o
zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
[3] Zákon č. 88/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují
další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích
a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo
pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci)
[4] Nařízení vlády č. 362/2015 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu
zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.