V současné době je v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednáván vládní návrh novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Hlavními důvody novelizace zákona jsou platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov a potřeba upřesnit některá ustanovení zákona. Návrh novely
vzhledem k ustanovením citované směrnice poměrně zásadním způsobem mění nazírání na energetickou náročnost budov. V dalším se omezím pouze na nejdůležitější změny.


Základní pojmy


Předně se mění a rozšiřuje pasáž Základní pojmy. Pro účely tohoto zákona se rozumí



  1. nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,
     
  2. obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu,
     
  3. druhotným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminózních hornin nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti,
     
  4. energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií,
     
  5. účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech,
     
  6. energetickou náročností budovy u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení,
     
  7. kombinovanou výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím procesu v jednom výrobním zařízení,
     
  8. klimatizačním systémem soubor všech zařízení a prvků na úpravu parametrů vnitřního prostředí spojené s ohřevem, chlazením, zvlhčováním a filtrací vzduchu, které jsou součástí stavby,
     
  9. vytápěním proces sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaných standardů vnitřního prostředí, který se člení na ústřední vytápění, bytové individuální vytápění a lokální vytápění,
     
  10. ústředním vytápěním vytápění, kde zdroj tepla je umístěn mimo vytápěné prostory a slouží pro vytápění více bytových či nebytových prostor,
     
  11. jmenovitým výkonem kotle množství tepelné energie udané výrobcem, které kotel předává trvale v teplonosné látce při stanovených podmínkách v ustáleném stavu,

  12. jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,
     
  13. průkazem energetické náročnosti budovy průkaz, který obsahuje informace o energetické náročnosti budovy, vypočtené podle metody stanovené prováděcím právním předpisem,
     
  14. energetickým auditem soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor,
     
  15. budovou zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; za budovu se může považovat budova jako celek nebo ty její části, které byly navrženy nebo upraveny pro samostatné užívání,
     
  16. celkovou podlahovou plochou podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor,
     
  17. větší změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové spotřeby energie.

Rozšíření základních pojmů vychází z naléhavé potřeby definovat pojmy, s nimiž se dále v zákoně pracuje.


Územní energetické koncepce


Další změnou jsou územní energetické koncepce. Územní energetickou koncepci pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty statutárních měst (dále jen „pořizovatel“) v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování. Obec má právo pro svůj územní obvod
nebo jeho část pořídit v přenesené působnosti územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování. Územní plánování je prováděno v rámci vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky
č.570/2002 Sb. Nové je určení, že ve všech případech je koncepce zpracovávána v přenesené působnosti a tím je možné zajistit návaznost koncepcí obcí na krajské a dále na státní.


Národní program


Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen „Program“) je dokument vyjadřující cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti a využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného
rozvoje. Program zpracovává na pětileté období ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a předkládá jej ke schválení vládě. K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na



  1. energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budov,
     
  2. rozvoj využívání kombinované výroby elektřiny a tepla a dále druhotných energetických zdrojů,
     
  3. modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,
     
  4. moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,
     
  5. rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
     
  6. rozvoj energetického využití komunálních odpadů,
     
  7. osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií,
     
  8. vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie,
     
  9. zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,
     
  10. zavádění průkazu energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů.

Kontrola kotlů


Původní §6 zákona o účinnosti užití energie se v návrhu novely dělí na § 6 se stejným názvem a vkládá se nový § 6a o energetické náročnosti budov.


V oblasti účinnosti užití energie se stanoví, že u provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu účinnosti. Četnost, rozsah a způsob provedení kontroly stanoví zvláštní právní předpis. (Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky spalování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací,
zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování).


U zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu je vlastník nebo provozovatel povinen zajistit jednorázovou kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona. Součástí této kontroly je posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování v poměru k požadavkům výlučně
na vytápění budovy. U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti podle prováděcího právního předpisu. (Vyhláška č.150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny
a tepelné energie). Kontrolu kotlů mohou provádět pouze osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu.(§ 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů).


Osoby provádějící kontrolu účinnosti kotlů od jmenovitého výkonu 200 kW musí být přezkoušené ministerstvem z problematiky účinností užití energie a návrhů opatření. Způsob provedení kontroly, vyhodnocení účinnosti a rozsah přezkoušení pro kotle od jmenovitého výkonu 200 kW stanoví prováděcí právní předpis. Povinnosti se nevztahují na vlastníky nebo provozovatele kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Vlastníkům kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci se pro kontrolu kotlů, jejich dimenzování a zařízení sloužících pro vytápění poskytuje poradenství. Účinnost tohoto ustanovení se navrhuje od 1.1.2007.


Kontrola klimatizačních systémů


U klimatizačních systémů je vlastník nebo provozovatel zařízení se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW povinen zajistit pravidelnou kontrolu každé 4 roky. Způsob provedení kontroly a vyhodnocení výsledků stanoví prováděcí právní předpis. Kontrolu klimatizačních systémů mohou provádět pouze osoby podle § 10 nebo osoby autorizované
podle zvláštního právního předpisu.( § 5 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). Účinnost tohoto ustanovení se navrhuje od 1.1.2009.


Energetická náročnost budov


Energetická náročnost budov je nově definována v § 6a. Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis, a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými
normami. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a prvků budovy. Splnění požadavků
dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen „průkaz“), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu. Průkaz nesmí být starší 10 let a je součástí dokumentace podle prováděcího právního předpisu při



  1. výstavbě nových budov,
     
  2. při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost,
     
  3. při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí.
    Průkaz může být použit pro jednotlivé byty a nebytové prostory u budov s ústředním vytápěním, které je připojeno na zdroj či rozvod tepelné energie. Součástí průkazu nové budovy nad 1000 m2 celkové podlahové plochy musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou
     

    1. decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů,
    2. kombinovaná výroba elektřiny a tepla,
    3. dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení,
    4. tepelná čerpadla.

Obsah průkazu a způsob jeho zpracování, včetně využití již zpracovaných energetických auditů, stanoví prováděcí právní předpis.


Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové podlahové ploše nad 1 000 m2 jsou povinni umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově do 4 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Průkaz může vypracovávat pouze energetický auditor nebo osoba s osvědčením o autorizaci (autorizovaný inženýr) přezkoušená ministerstvem podle prováděcího právního předpisu z podrobností jeho vypracování.


Požadavky nemusí být splněny při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zákona o státní památkové péči. Požadavky nemusí být dále splněny u budov dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let a v řadě dalších definovaných případů. Účinnost tohoto ustanovení se navrhuje od 1.1.2009.


Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových budov nebo při užívání budov dokončených po jejich změně mající vliv na všechny tepelně technické vlastnosti budovy překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a chlazení a pro přípravu teplé vody stanovené prováděcím právním předpisem. Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.


Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a chlazení a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem. Pravidla se nevztahují na některé případy. V posledně jmenovaných případech platí vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele
spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.


Energetický audit


Energetický audit je obsažen v § 9, kde byly provedeny drobné upřesňující úpravy a převzata ustanovení vyhlášky č. 213/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 425/2004 Sb., že energetický audit se neprovádí u technologických zařízení na výrobu energie a u budov, které z hlediska účinnosti užití energie vyhovují prováděcím předpisům (vyhlášky č. 150, 151, 153 a 291/2001 Sb.)


Energetický auditor je řešen v § 10 a § 11a. V návrhu jsou definovány postupy složení zkoušky a zápisu do seznamu energetických auditorů, odborná způsobilost žadatelů, podjatost, pojištění, mlčenlivost a zavádí se povinnost vést seznam energetických auditů a hlášení ministerstvu. Vkládá se nový § 11a – Řízení o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů, který se ukazuje na základě zkušeností jako velmi potřebný.


Správní delikty


Správní delikty jsou nově definovány a rozděleny na přestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob. K přestupkům a správním deliktům jsou přiřazeny pokuty podle míry závažnosti provinění, dále jsou zařazena společná ustanovení ke správním deliktům.


Ochrana zvláštních zájmů


Ochrana zvláštních zájmů je definována samostatným paragrafem. Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých staveb tato ministerstva vykonávají působnost stavebních úřadů. Státní energetická
inspekce je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v předchozím odstavci. V těchto řízeních vydává závazná stanoviska, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.


Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace, pokud umisťují nebo mění zdroje energie, distribuční soustavy určené k distribuci elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení. V těchto případech vydává stanovisko v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro určení energetických zařízení, k nimž vydává stanovisko ministerstvo nebo Státní energetická inspekce.


Stav projednávání


K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů bylo přijato usnesení vlády ČR ze dne 17. srpna 2005 č. 995, kterým vláda schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a pověřuje předsedu vlády předložit vládní návrh zákona
předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k dalšímu projednání s upozorněním, že tento vládní návrh zákona se týká členství České republiky v Evropské unii. Účinnost celého zákona se navrhuje od 1.1.2006. Dne 25. října 2005 prošel návrh zákona prvním čtením v Poslanecké sněmovně.




Tento článek byl prezentován na konferenci „Regenerace panelových budov 2005,“ pořádané firmou Stavokonzult. Autor článku, Ing. František Plecháč je pracovníkem ústředního inspektorátu Státní energetické inspekce.