2.1   Pojistné systémy v pozemním stavitelství
V oblasti pozemního stavitelství se nejčastěji používají dva typy pojistných systémů. U staveb, kde je hydroizolační vrstva tvořena povlakovými izolacemi, se jako pojistný systém používají tzv. sektory. Principielně se jedná o to, že hydroizolační vrstva není tvořena jedinou souvislou plochou, ale je rozdělena na části – sektory. Vlastní sektory vypadají jako kapsy, které jsou vytvořeny dvěma vrstvami fólie, po obvodu sektoru svařenými. Sousední sektory jsou tak jeden od druhého odděleny. Smyslem tohoto řešení je rozdělení velkého celku spodní stavby, u kterého jsou místa poruch jen velmi těžko dohledatelná, na menší části pravidelných tvarů, které se velmi snadno kontrolují a následně i opravují. Z každého sektoru jsou vyvedeny zpravidla čtyři hadice, pomocí kterých je možno provést tlakovou zkoušku a zjistit tak, jestli je sektor neporušený. Pokud sektor není těsný nebo se v něm nachází voda, signalizuje to nějakou poruchu. V takovém případě se po vyhodnocení příčin netěsností provede pomocí uvedených hadic zaplnění defektního sektoru injekční hmotou, čímž se dosáhne jeho utěsnění.Trochu jiný princip se používá u podzemních částí budov, které jsou budovány jako tzv. „bílá vana“. U takového typu konstrukce se nevyskytuje klasická hydroizolační vrstva z fólie nebo asfaltových pásů, ale funkci hydroizolace plní samotný beton. Důležité konstrukční detaily jako jsou pracovní a dilatační spáry jsou řešeny instalací speciálních pásů, plechů, bentonitových pásků a dalších speciálních profilů. Aby tento systém fungoval, je nutno již ve fázi projektu s tímto počítat a konstrukci odpovídajícím způsobem navrhnout a samozřejmě následně i provést. Avšak i v tomto případě je vhodné aplikovat pojistný systém, i když to ještě není zcela samozřejmým jevem. Takovým pojistným systémem jsou rozvody injekčních hadic, které jsou instalovány do problematických partií a je možné je použít, pokud některý z těsnicích prvků neplní zcela svou funkci. Je potřeba si uvědomit, že funkce těchto prvků není založena na vodotěsném spoji s betonem, ale veškeré detaily fungují tak, že pronikající voda musí překonávat velmi dlouhou a členitou trasu (labyrintový princip). Tím pádem se její schopnost pronikat minimalizuje nebo zcela eliminuje. Funkčnost tohoto principu je přímou úměrou závislá na kvalitě uložení a zhutnění betonové směsi a následném ošetřování betonu. V případě nedostatečně zhutněné betonové směsi dochází k výskytu dutin a kaveren, špatné ošetřování vede ke vzniku trhlin, které funkci těsnicích prvků mohou negativně ovlivnit. V takovém případě nezbývá než prostřednictvím injekčních hadic provést zaplnění dutin a trhlin injekční hmotou a zajistit tak těsnost konstrukce. Pokud však dojde k nekontrolovatelnému vzniku trhlin mimo předpokládaná místa, která jsou osazena těsnicími profily nebo pojistným systémem, nezbývá než provést sanaci průsaků starým a osvědčeným způsobem – injektáží přes pakry, osazované do vývrtů.


Popis k fotografiím:
Obr. 1   Pojistný systém sektorového typu – návrh rozdělení půdorysu na jednotlivé sektory, rozmístění sběrných krabic a vedení plnicích a odvzdušňovacích hadic


Obr. 2, 3   Instalace injekční hadice v pracovní spáře betonové konstrukce. Jádrový vývrt ze zkoušek účinnosti injektáže pracovní spáry polyuretanovou pryskyřicí přes injekční hadici.