Zámek v Litenčicích má novou střechu

/autor: /

Tvrz v Litenčicích u Kroměříže existovala již ve druhé polovině 14. století. Na barokní zámek byla přebudována v roce 1667. V druhé polovině 18. století odkázal poslední potomek rodu Thonsernů František Josef celé panství Františku Maxmilánu Podstatskému. Podstatští-Thonsernové drželi Litenčice do roku 1948. Zámek s přilehlými budovami potom přešel do rukou státu, který v něm zřídil učiliště. Na další devastaci se podílelo Technické muzeum Brno, které nerealizovalo plánovanou expozici zemědělských strojů.
O historii a zejména současné rekonstrukci zámku jsme hovořili s jejím zatím posledním majitelem Ing. Richardem Podstatzkým, který může užívat i šlechtický titul baron. Jako správný hospodář začal s rekonstrukcí objektů od střech. Nad složitým krovem pozdně barokní konstrukce hlavní budovy, tzv. velkého zámku, byla v havarijním stavu pálená krytina bobrovka, stejně jako na střechách severního křídla, tzv. malého zámku a jižního křídla, zámecké knihovny a věže se zámeckou kaplí. V severním křídle byl krov vaznicový a sedlová střecha. V jižním křídle byl krov starší hambálkové soustavy, věž měla střechu valbovou.
Po restituci v roce 1993 začala baronka Marie Podstatzká, maminka Richarda, s podnikáním v oboru lesní a rostlinné zemědělské výroby. O rok později začaly zmíněné postupné rekonstrukce střech, bez státní dotace. K tomu Ing. Podstatzký dodává: „Na historických střechách v předzámčí a statku byla původní pálená kritina nahrazena betonovu taškou Bramac Alpská cihlově červená. V roce 2003 se uskutečnila rekonstrukce střechy čtyřkřídlé budovy velkého zámku, kde byla položena bobrovka Bramac cihlově červená. Nutno připomenout, že stát se podílel dotacemi z Havarijního programu ministerstva kultury a Zlínský kraj svým Fondem kultury. V konečném součtu to bylo pokrytí poloviny nákladů, druhou polovinu hradila naše rodina. Rád bych zdůraznil, že krov je původní z roku 1667, jen některé trámy musely být vyměněny a některé prvky chemicky ošetřeny proti dřevomorce a dřevokaznému hmyzu. Na řadu přijde oprava levého křídla včetně výměny oken a zhotovení nových dříve původních venkovních vápenných štukových omítek. V nedaleké budoucnosti zprovozníme penzion pro loveckou turistiku ve zdejší honitbě.“
K úplné informaci chybí údaje z realizační firmy, která na rekonstrukci střech má lví podíl. Hned to napravíme – pokrývačské a klempířské práce se značkou nejvyšší kvality udělala firma Pokrývačství Pavla Lakomého z Olomouce. Že jde o vskutku povedené dílo svědčí i první místo v 15. ročníku celostátního Pokrývačského mistrovství Bramacu, v kategorii Historické objekty. Od tohoto faktu už byl jen krůček k popovídání si o průběhu pokrývačských a klempířských pracích na střechách litenčického zámku.
„Volba krytiny Bramac vyřešila kromě jiného i problém místních povětrnostních podmínek,“ řekl úvodem dvojnásobný vítěz Pokrývačského mistrovství Pavel Lakomý a pokračoval pro pořádek nejdříve několika větami o své firmě: „Začínali jsme tři společníci v roce 1990 ve stavební firmě. Osamostatnil jsem se o dva roky později s náplní práce dodávky a montáže střešních plášťů. Klempířské práce přibyly od roku 1997. Nyní firma čítá tři až pět zaměstanců. Disponujeme kompletním vybavením včetně výtahů na střechy a klempířskou dílnou s příslušnými stroji a nástroji. V současnosti se specializujeme na památkové objekty, kde nejsou potřebné jen montážní práce, ale i výroba replik, kotlíků, chrličů a jiných náročnějších klempířských prvků.“
Když jste se zmínil o památkových objektech, které další jsou renovovány vaší firmou?
„Je to zámek v Bludově u Šumperka, kde měníme starou eternitovou krytinu za novou přírodní břidlicovou. Nyní je položeno dva tisíce pět set metrů čtverečných na křídle od parku, což je jedna třetina celkové plochy střech. V přípravě máme střechy zámku ve Zdounkách na Kroměřížsku. Dáme tam bobrovku, ale ještě není vyřešeno, zda pálenou nebo betonovou.“
Je nejvyšší čas se vrátit do Litenčic a odborně pohovořit o průběhu zmíněné rekonstrukce.
„Nejdříve se začalo s opravou přilehlých hospodářských budov, aby tam bylo možné začít podnikat. Co se týká střech, tak byla nutná kompletní oprava všech střešních plášťů, která se děla postupně a loni byla dokončena. V konečném součtu i s hlavním zámkem, je to 6 284 m2 zastřešené plochy. Postup prací byl následovný: demontovali jsme starou krytinu, vyspravili poškozené vyhnilé části vazby, srovnání, pokud to šlo, proběhlo přímo na vazbě na stolici. Potom jsme dělali laťování dílem na kontralatě, kde byly půdní prostory následně využívány a dílem volně na krokve. Podle potřeby jsme položili difúzní fólii nebo lepenku. Při pokládání tašek jsme zvažovali vyskládat úžlabí, ale nakonec jsme použili plech. Podle velikosti sklonu jsme bobrovku upevňovali na sponky nebo přibíjeli. K tomu připočtěme veškeré klempířské prvky na hlavním zámku z mědi, jinde z pozinkovaného plechu. Všechny záludnosti a náročné postupy jsme zvládli k plné spokojenosti majitelů zámku i odborné poroty výše uvedené soutěže.“
(svo)


Vyobrazení:
Pohledy na některé části zámku před, v průběhu a po skončení prací.
Foto: archiv firmy Pokrývačství Pavel Lakomý