Zelené střešní pláště, ozelenění šikmých ploch

/autor: /


Modern green roof systems have been in place for aproximately thirty five years, and many reserchers expect these installations to last upwards of fifty years before they require significant repair or replacement. Optigreen (Optigrün international AG) was one of the first companies offering green roof systems to the market, giving Optigreen in excess of 30 years experience. Optigreen stands for quality, efficiency and service. We employ natural, environmentally friendly materials which conserve natural resources. Using locally available growth and drainage media enables us to create green roofs which are close to the nature as much as possible. More about our green roof systems and contacts on our homepage: www.optigreen.com (EN), www.optigruen.de (DE), www.optigreen.cz (CZ).

 


V návaznosti na tuto přednášku týkající se problematiky zelených střech bychom Vás rádi informovali o připravovaném odborném semináři „Dobrý projekt – záruka funkční zelené střechy“. Více informací o programu a termínech si přečtete zde (program a přihláška v PDF).


 

Přednosti a význam zelených střech

 

Ještě před několika lety se na zelené střechy pohlíželo s určitou skepsí, postupně však došlo v tomto pohledu k zásadnímu obratu a zelené střechy dnes nacházejí široké uplatnění. V roce 2003 bylo v Evropě ozeleněno přibližně 12 milionů čtverečních metrů střešních ploch a toto číslo dále roste. Vezměme v úvahu rozvoj sídel a to, že denně je např. v Německu zastavěno budovami a komunikacemi přibližně 120 hektarů zelených ploch. Plochy zeleně jsou v hustě obydlených městech vzácné a ceny pozemků dosahují závratné výše. Hluk, vedro, prach, pouliční provoz a pohled na šedivé stavby, to vše významnou měrou přispívá k pocitům stresu. Projektanti a investoři by tedy měli více využívat mnoha pozitivních a prokázaných účinků zelených střech, jako například:


  • Zvýšená ochrana před teplotními výkyvy v zimě a v létě
  • Prodloužení životnosti střešní izolace, která je chráněna vegetačním souvrstvím před extrémními teplotami a klimatickými vlivy
  • Minimalizace odtokových špiček při přívalových deštích a zadržování srážkové vody (podle regionu a typu dokáže zelená střecha zadržet 30-99% z celkového množství srážkové vody za rok). S tím souvisí možnost finančního zvýhodnění za nižší množství dešťové vody odváděné do kanalizace, které praktikují některá města a obce např. v Německu
  • Zlepšení prostředí pro práci a bydlení člověka, možnost využití ploch pro pobyt a odpočinek
  • Vytvoření ekologické vyrovnávací plochy podle zákona o ochraně přírody; život flóry a fauny
  • Vázání prachu a filtrace škodlivin z ovzduší, zlepšení (mikro)klimatu odpařováním
  • Lepší zvuková izolace, snížení odrazu zvuku, ochrana přes elektrosmogem
  • Velkoplošně využitelný estetický prvek v urbanismu a architektuře

 

Základní pojmy

 

Zelené střechy dělíme podle typu vegetace na extenzívní a intenzívní.

 

Extenzívní zeleň představuje přírodní formy nenáročné suchomilné vegetace, která se dobře přizpůsobuje extrémním podmínkám, dobře se vyvíjí a sama regeneruje. Tvoří ji převážně sukulenty (rozchodníky druhů Sedum), byliny, traviny a některé mechy. Celková výška souvrství je asi 8 – 15 cm. Extenzívní zeleň lze využít pro ploché i šikmé střechy. Údržba je minimální, běžně jednou až dvakrát do roka.

 

Intenzívní zeleň představuje trvalky, keře a rovněž trávníkové plochy a stromy. Možnosti architektonického ztvárnění a využití jsou podobné jako u exteriérových ploch na rostlém terénu. Rostlinné druhy jsou zde náročnější na výšku souvrství, pravidelné zavlažování a dodávku živin, vyžadují pravidelnou a soustavnou péči. Využití na plochých střechách, celková výška souvrství mezi 25 – 100 cm.

 

Pod pojmem vegetační souvrství se rozumí skladba vrstev zelené střechy nad hydroizolací (ta musí být odolná proti prorůstání kořenů. V případě, že hydroizolace není odolná proti kořenům, je nutná ještě dodatečná kořenovzdorná fólie.). Vegetační souvrství začíná dole zpravidla ochrannou a akumulační rohoží, na ní následuje vrstva drenážní, filtrační a vegetační. U jednoduchých typů extenzívních zelených střech může při odpovídajícím sklonu střechy všechny tyto tři funkce plnit jediná vrstva substrátu, ten však musí mít odpovídající vlastnosti, propustnost a frakci.


Základní typy zelených střech Optigreen





















































Typ

E = extenzívní

I = intenzívní

Plošná hmotnost

kg/m2

Výška vrstvy

mm

Druh vegetace

Retence vody

% srážek za rok

Náklady

Úsporná střecha (E)

80 – 110

70

sedum, byliny, trávy

50 – 60

+

Lehká střecha     (E)

40 – 50

50

mechy – sedum

40 – 50

+++

Přírodní střecha (E)

100 – 230

100 – 200

byliny, trávy, sedum

60 – 70

++

Šikmá střecha     (E)

100 – 180

80 – 150

byliny, trávy, sedum

50 – 70

+++

Střešní zahrada  (I)

320 – 570

260 – 450

keře-stromy, rostliny, trávník

70 – 95

++++

Provozní střecha  (I)

420 – 500

300 – 390

vegetační a dlážděné nebo zpevněné plochy


+++ až +++++



 

Na co je třeba dbát v projektu

 

To, že zelené střechy mimo jiné prodlužují životnost střešní hydroizolace, je všeobecně známo. Aby hydroizolace i vegetační souvrství zůstaly v bezvadném stavu po mnoho desetiletí, je nutné dodržet několik základních zásad.

Ochrana proti kořenům: Střešní hydroizolace, resp. kořenovzdorná fólie musí splňovat požadavky na odolnost proti prorůstání kořenů dle FLL“. Ústav FLL (Forschungsgesellschaft f. Landschafts-entwicklung u. Landschaftsbau = něm. výzkumný ústav pro rozvoj a tvorbu krajiny) vyvinul metodu ke zjištění odolnosti hydroizolace proti prorůstání kořenů, na základě které se vydává oficiální atest. Odolnost se přitom zjišťuje přesně definovaným zkušebním postupem, trvajícím dva nebo čtyři roky. Nesplňuje-li izolace požadavek na kořenovzdornost dle FLL, musí na ni být položena separační textilie a odolná fólie s příslušným atestem. Ochrana proti kořenům musí být podle sklonu střechy vyvedena na okraji do výšky 15 cm nad úroveň budoucího vegetačního souvrství a zafixována ke stěně, aby nedošlo k nežádoucímu vniknutí kořenů za hydroizolaci, a musí být v těchto místech chráněna proti mechanickému poškození a UV záření. Kořenovzdorná vrstva musí být i v oblastech bez přímé vegetace (např. pod štěrkovým okrajovým pásem nebo dlážděnou terasou apod.). Při špatné nebo nedostatečné údržbě se totiž mohou rostliny spontánně rozšířit i na plochy, kde se původně se zelení nepočítalo.

 

Požadavky na statiku objektu: Zatížení extenzívním vegetačním souvrstvím představuje zpravidla 80–170 kg/m2; u lehkých zelených střech (systémové řešení Optigreen „Lehká střecha) je to dokonce pouhých 40 kg/m2. U intenzívní zelené střechy je třeba počítat se zatížením od cca. 300 kg/m2 výše. Tyto údaje se vztahují na stav při nasycení vodou a včetně vegetace. Zatížení sněhem a provozní zatížení je třeba zakalkulovat zvlášť.

 

Sklon střechy: Zelené střechy lze bez větších problémů provádět a udržovat při sklonech od 0° až do cca. 30°. Firma Optigreen a její partnerské realizační firmy provádějí ve speciálních případech i ozelenění střech se sklonem 45° a více (až 90°, např. u valených střech). U střech o sklonu větším než 15° je nutný podpůrný rošt, který zabraňuje sesouvání substrátu. U intenzivních zelených střech může být při perfektním provedení výhodou dokonce i nulový sklon, který umožňuje akumulaci vody pro potřeby rostlin v drenážní vrstvě. Pro extenzívní vegetaci jsou vhodnější střechy s mírným či větším spádem.


 

Sání větru / zajištění proti odvátí: U volně pokládaných hydroizolací je nutné dbát na zajištění proti nadzvednutí v důsledku sání větru. Obzvláště namáhané jsou oblasti rohů a okrajů střechy. V těchto oblastech je nutné přitížení štěrkovým pásem, při větších výškách budov a v exponovaných polohách se používá plná nebo vegetační dlažba, případně ještě doplněná okrajovým pásem vegetačních rohoží.

 

Požární bezpečnost: Podle směrnic pro zelené střechy se pohlíží na intenzívní zeleň stejně jako na „tvrdou krytinu“. Extenzívní zeleň má dostatečnou odolnost proti ohni za předpokladu, že tloušťka vrstvy činí alespoň 3 cm a substrát obsahuje max. 20% hm. organických látek. Je třeba dodržovat národní požární předpisy, především jde-li o velké plochy a také v sousedství jiných objektů. Před okenními nebo dveřními otvory a střešními průstupy je třeba počítat s pásem štěrku nebo dlažby.

 

Odvodnění: Odvodnění střechy se řeší stejně jako u střech bez zeleně a to buď do žlabu nebo do vpustí umístěných ve střešní ploše. Přibližně 300 m2 zelené střechy je možné za normálních podmínek svést do jednoho svodu o profilu DN 100. Plošné odvodnění je u zelené střechy zajištěno drenážní vrstvou, která může být tvořena minerálním násypem (např. Optigreen Perl), do kterého se u větších ploch vkládá síť trojúhelníkových drenážních profilů (Optigreen Triangel). Druhou variantou jsou drenážní nopové fólie (např. Optigreen FKD, výšky 25, 40 a 60 mm). Střešní vpusti musí být kdykoli volně přístupné a jsou proto chráněny uzavíratelnými kontrolními šachtami.

 

Skladba vegetačního souvrství podle požadavků na druh vegetace a způsob využití: Předtím, než stanovíme skladbu vegetačního souvrství, měl by být jasný způsob využití a účel, jaký má zeleň splňovat. Trvale využívaná intenzívní zeleň (např. střešní zahrada) vyžaduje přesné plánování už od ranných fází projektu, především v případě zakládání jezírek a trávníků. Už proto, že každý typ vegetace vyžaduje mj. jinou výšku souvrství (extenzívní max. do 20 cm / intenzívní od 25 cm výše) a má odlišné požadavky na vláhu a živiny, jsou tyto požadavky pro návrh rozhodující a zásadní.

 

Výběr rostlin, výsev / výsadba / vegetační rohože: Pro extenzívní zelené střechy se hodí pouze ty rostliny, které se dokáží přizpůsobit extrémním teplotám a dobře snášejí sucho. Vegetaci můžeme založit na střeše různým způsobem: výsev + řízky, výsadba nebo položení předpěstovaných vegetačních rohoží. Podle situace je třeba zvolit vhodnou možnost. U šikmých střech je například nutné použít předpěstované vegetační rohože na pevném nosiči.

 

U intenzívní zeleně je většinou rozhodující architektonické řešení a připadají zde v úvahu různé druhy trvalek, keřů, půdopokryvných rostlin, a také dřevin, které jsou obvyklé i v zahradách na rostlém terénu. S ohledem na podmínky stanoviště by však měly být použity především nevymrzající druhy.


  • Hydroosev: Tento postup se používá především na velkých, extenzívních střešních plochách. Řízky rozchodníků (Sedum) se rozmístí po ploše ručně a následně se plocha pokropí tekutou směsí osiva Optigreen, adhezívního lepidla a substrátu Optigreen. Výhody: nízké náklady, vhodné prostředí pro růst osiva a řízků, rovnoměrné rozmístění osiva v ploše, dobrá počáteční ochrana proti erozi.
  • Suchý výsev: Používá se většinou u menších extenzívních zelených střech. Osivo a řízky rozchodníků se rozmístí ručně a dobře se zavlaží. Výhody: nízké náklady
  • Výsadba: Předpěstované rostliny v malých balech se vysazují do substrátu. Možno použít pro extenzívní i intenzívní zelené střechy. Výhody: rozmístění rostlinných druhů podle návrhu architekta, rychlejší vývoj vegetace. Nevýhody: vyšší náklady než hydroosev nebo výsev.
  • Vegetační rohože: Předpěstované extenzívní vegetační rohože se položí na substrát a dostatečně se zavlaží. Používají se pro extenzívní zelené střechy, zvláště chceme-li zabránit vyfoukávání osiva větrem v počáteční fázi, dále pro šikmé střechy s větším sklonem (> 15°) a pro souvislé pokrytí ploch zelení s okamžitým efektem. Vegetační rohože Optigreen jsou předpěstovány na různých nosičích: na vytlívající nosné tkanině pro ploché a šikmé střechy s menším sklonem (do 15°); na netlejícím nosiči pro šikmé střechy nad 15°. Výhody: ochrana proti erozi, okamžitý efekt. Nevýhody: vyšší náklady.


 

Zavlažování: Také extenzívní zeleň potřebuje v počáteční fázi vzrůstu po výsevu/výsadbě vodu. Proto je třeba v projektu počítat s dostatečně dimenzovanými vodovodními přípojkami na střeše nebo v její blízkosti. Pro intenzívní zelené střechy a střešní zahrady se nabízí možnost zadržování vody v drenážní vrstvě, v ideálním případě spolu s automatickým spodním zavlažováním. Tím se výrazně sníží náklady na zavlažování, neboť se akumuluje a spotřebovává v prvé řadě zadržená dešťová voda. 

 

Bezpečnost osob: Už od samého začátku by měl projekt počítat se systémem zajištění osob proti pádu z výšky. Záchytné body nebo konstrukce jsou nutné jak při provádění, tak při údržbě. U intenzivních zelených střech doporučujeme zábradlí, u extenzívních zelených střech postačí zařízení pro připnutí jistícího lana. K tomuto účelu existuje pro ploché střechy do sklonu 5° systém OPTISAFE (patentovaný systém firmy Optigreen), u kterého jsou jistící body vytvořeny tak, že nenarušují hydroizolaci střechy. Systém jisticích bodů se pokládá na střešní plochu volně a jeho stabilita je zajištěna plošným zatížením, kterým působí vegetační souvrství. Stejně důležitý je i bezproblémový přístup na střešní plochu.

 

Údržba

 

Aby byla zajištěna správná funkce zelené střechy, nelze opomenout pravidelnou a odbornou údržbu. Ta závisí na druhu vegetace a zahrnuje především kontrolu okrajů střechy, průstupů a vpustí z hlediska případného vnikání kořenů, kontrolu zavlažovacích a odvodňovacích zařízení, prořez a sečení, odstraňování nežádoucích porostů a případně zalévání a hnojení. Údržba extenzívních zelených střech se provádí zpravidla jednou až dvakrát ročně, u intenzivních zelených střech je nutná řádná a pravidelná údržba.

 

Závěr

 

Zelené střechy jsou trendem současnosti a jsou-li správně a odborně provedeny, poskytují dlouhodobý užitek a mnoho výhod.