Mechanické kotvení střešního pláště proti účinkům sání větru lze považovat za důležitou součást ploché střechy.
Je–li kotvení provedeno nekvalitně, neodborně nebo nedostatečně dimenzované, vznikají problémy, které mohou v nejhorším možném případě vyústit až do odtržení části střešního pláště a případně k dalším škodám.
Obrázek č.1 dokumentuje utržené oplechování atiky  a hydroizolační mPVC folie.



Obrázek č. 2 ukazuje, jak dopadne asfaltový hydroizolační pás kotvený pouze lepenkovými hřebíky bez podložek do dřevěného bednění.



Na obrázku č. 3 jsou (byly) lepenkové hřebíky bez povrchové úpravy a bez podložek kotveny na oxidovaný asfaltový pás na dřevěném záklopu.




            Další obrázek č. 4. Kotvy nebyly vytrženy z podkladu (ocelového plechu), byla deformována přikotvená lišta z poplastovaného oc. plechu tak, že hlavy kotvicích šroubů byly protaženy skrz kotvicí lištu. Síla sání větru zde přesáhla pevnost materiálu kotveného prvku. Viz šipky na obr. č. 4.



Obr. č. 5 a 6.:  Problematickým podkladem pro mechanické kotvení mohou být dutinové cihly. V tomto případě je velmi těžké dodržet požadovanou pevnost uchycení. Přes všechny předpoklady však byla polovina kotev vytržena z dutinové cihly a druhá polovina kotev  přetržena.



Z těchto několika málo příkladů lze odvodit, že podcenění mechanického kotvení jako celku a použití nevhodně zvolených kotevních prvků se zjevně nevyplácí.