Na konci léta 2011 provedla naše společnost (A.W.A.L. s.r.o.) kontrolní měření nově provedené sanace střešního pláště panelového bytového domu metodou impedanční defektoskopie. Měření bylo prováděno pro investora, který si objednal nezávislou kontrolu realizace v rámci přejímky prací za účelem zjištění a odstranění skrytých vad a nedodělků, které mohou způsobovat zatékání do střešního souvrství či degradaci nové hydroizolace vlivem zabudované či zatečené vlhkosti v souvrství.


Před zahájením samotné kontroly jsme na základě podkladů prostudovali předmětnou střešní skladbu a zvolili vhodnou kontrolní metodu. Seznámení se se skladbou před samotným průzkumem by mělo být nedílnou součástí každého takového průzkumu. Můžete tak předem lépe vybrat měřicí metodu vhodnou pro daný střešní plášť a provést přípravu konkrétních stavebních pomůcek a měřicích přístrojů.
Původní střešní plášť předmětného objektu byl plochý s jednoplášťovou skladbou, lemován atikou, s ventilační štěrbinou v atikovém panelu. Na původní skladbu střešního pláště (dle archivní dokumentace:
– stropní panelová konstrukce tl. 200 mm
– spádový násyp z hrubého kameniva frakce 16/32 mm v tl.  35 – 195 mm
– betonová mazanina tl. 35 mm
– provizorní krytina – 1x IPA
– tepelná izolace – izolační rohože POLSID (KSD) tl. 50 mm
– hydroizolační souvrství – 2 x IPA + SKLOBIT
– nátěr 2 x RUBOL RS)
byla provedena nová skladba střešního pláště ve složení:
– nová parozábrana z SBS modifikovaného asfaltového pásu
– dodatečná tepelná izolace z EPS tl. 120 mm
– nové hydroizolační souvrství tvořené dvěma SBS modifikovanými asfaltovými pásy plnoplošně tavenými.



Obr. 1: Pohled na kontrolovaný střešní plášť


Kontrola těsnosti střešního pláště – provedení hlavní povlakové krytiny, klempířských prvků a spádování byla naším technikem provedena vizuálně. Pro kontrolu vlhkostního stavu předmětného střešního pláště jsme zvolili metodu impedanční defektoskopie povlakových krytin, za jejíž hlavní výhodu lze označit její rychlost a jednoduchost samotného měření.


Impedanční defektoskopie


Impedanční defektoskopie je moderní a sofistikovaná nedestruktivní metoda, která umožňuje stanovit vlhkostní stav materiálů pod povlakovou izolací. Metoda najde uplatnění nejen u střešních plášťů, ale i na obtížněji přístupných kontaktních zateplovacích systémech obvodových plášťů.
Metoda je založena na principu měření elektrické impedance, pro měření se využívají příložné impedanční vlhkoměry. Jsou 2 typy:
– přístroj s pojezdem vhodný pro kontroly střech většího rozsahu (Dec Scanner),
– ruční přístroj vhodný pro menší střešní pláště nebo pro lokální problémy (Roof and Wall Scanner – RWS).
Mezi elektrodami na spodní straně přístroje se vytváří střídavé elektrické pole a dochází k přenosu nízkofrekvenčního signálu. Hloubka průniku signálu závisí na objemové hmotnosti materiálu, u tepelných izolací činí okolo 75 – 100 mm. Omezujícím faktorem jsou vodivé vrstvy, na kterých nelze impedanční defektoskopii využít. Mechanické kotvy nejsou díky dostatečné ploše měřicích elektrod na závadu. Podmínkou pro měření je suchý povrch.
Měření je komparativní, výstupem tedy není údaj o přesném obsahu vlhkosti, ale z výchylky ručičky měřicího přístroje víte, kde se vyskytuje určitá anomálie a těmto oblastem je třeba věnovat zvýšenou pozornost pro analýzu.
Přístroj umožňuje nastavit několik úrovní citlivosti. Je třeba mít na paměti, že v místech, kde zjistíme nějakou vlhkostní anomálii, se nemusí nutně vyskytovat stojící voda v podobě louží. Přístroj díky své citlivosti detekuje i jen velmi malé množství vlhkosti, kterou absorbovala tepelná izolace, nebo drobné kapičky kondenzátu na spodním povrchu hydroizolace.
Měření pomocí těchto nedestruktivních vlhkostních detektorů je velmi rychlé, výsledky získáváme okamžitě. Střešní plášť o ploše okolo 500 m2 je technik schopen komplexně zmapovat za cca 1 hodinu.



Obr. 2: Průběh měření metodou impedanční defektoskopie – ruční přístroj


Měření střešního pláště


Náš technik provedl na střeše popisovaného panelového objektu jednak vizuální kontrolu a jednak kontrolní měření impedančním defektoskopem Dec Scanner. Celkem byla provedena 3 měření, která sledovala účinky jednotlivých oprav a jejich dopad na vývoj vlhkostního stavu.
Zvýšené komparativní hodnoty vlhkosti naměřené impedančním defektoskopem byly zaznamenány a do půdorysného schématu byla vykreslena vlhkostní mapa (obr. 3). Při vizuální kontrole bylo ověřeno plnoplošné natavení a současně byly označeny viditelné diskontinuity ve spojích a v ukončení asfaltových pásů. Za účelem analýzy příčin výskytu vlhkosti jsme vlhkostní mapu porovnali s nalezenými diskontinuitami povlakové krytiny. Povlaková krytina byla ve vodorovné ploše provedena v dobré kvalitě. Nedodělky a závady byly zjištěny lokálně ve svislé části, avšak jejich rozsah neodpovídal zvýšené vlhkosti v souvrství.



Obr. 3: Vlhkostní mapa zakreslená do půdorysného schématu


Z analýzy byly stanoveny vady a nedodělky a investor se s realizační firmou dohodl na jejich odstranění. Realizační firma sondou ověřila množství zabudované vlhkosti v tepelné izolaci v kritickém místě.



Obr. 4: Měření vlhkosti pod povlakovou krytinou na suchém, resp. vlhkém místě


Při druhém měření, které proběhlo po odstranění vad a nedodělků, bylo zřejmé, že došlo k výraznému zlepšení vyjma cca dvou míst, kde byl naopak shledán výraznější výskyt vlhkosti ve skladbě střešního pláště. Vzhledem k dobré kvalitě provedených oprav a absenci jakýchkoliv náznaků zatékání do interiéru se určení zdroje jevilo jako obtížné. Podrobným rozborem změn ve vlhkostních projevech, přesným zmapováním umístění předmětných poruch a s ohledem na orientaci ke světovým stranám a na klimatické podmínky mezi jednotlivými průzkumy (mj. větší výskyt hnaných dešťů) byla diagnostikována příčina zatékání do skladby. Zdroj zatékání byl odhalen v místě atiky, z vnější strany, kde došlo k lokálnímu nedotěsnění nezakryté podélné spáry. V budoucnu má být tato spára překryta dodatečným zateplením obvodového pláště. Bylo navrženo a provedeno dodatečné dotěsnění spáry po celém obvodu atiky a současně s tím klempířské opracování (překrytí) tohoto detailu.



Obr. 5: Detail v místě atiky – nedotěsnění a nedostatečně překryté oplechování


Poslední měření bylo realizováno pro ověření účinnosti provedeného opatření. Výsledky potvrdily, že stav se dále nezhoršuje a že již nedochází k další dotaci vody do střešního pláště. Oblasti se zvýšenou vlhkostí nebyly souvislé, postupně se přesouvaly ve směru spádu k vpustím. Pro odstranění zbytkové vlhkosti bylo v tomto případě navrženo instalování dočasných odvětrávacích komínků. S investorem bylo domluveno, že nejpozději před uplynutím záruk na dílo proběhne kontrolní přeměření střešního pláště za účelem ověření funkčnosti těchto opatření. Pokud bude kontrolním měřením potvrzeno, že vlhkost je již vypařena, bude možné komínky odstranit a zavařit montážní otvory.



Obr. 6: Impedanční defektoskopie na fóliové střeše včetně výseku vlhkostní mapy


Závěr


Metoda impedanční defektoskopie, která byla uplatněna u kontroly střešního pláště panelového bytového domu, nám umožnila zjistit relativní vlhkostní stav konstrukce. Rychleji technika nasměrovala na problémová místa a pomohla snáze odhalit místa netěsností.
Tato metoda pomůže odhalit skryté problémy a vyvarovat se tak převzetí hotové střechy, která je vizuálně v pořádku. Sanovaný střešní plášť může na první dojem vypadat bezvadně, povlaková krytina nevykazuje závady, na stropech v nejvyšších podlažích nejsou patrné stopy zatékání, ale přesto se může ve skladbě vyskytovat vlhkost, která negativně ovlivňuje životnost konstrukce. Může se jednat o vlhkost uzavřenou do skladby v průběhu realizace nebo o vlhkost zatékající pod nebo mezi vrstvy hydroizolace. Pokud tato vlhkost, kterou pouhou vizuální prohlídkou nezjistíme, působí ve skladbě dlouhodobě, může způsobit výraznou degradaci nové střechy vzhledem ke klimatickým změnám působícím na tuto konstrukci. Právě impedanční defektoskopie nám umožňuje toto podchytit ještě před převzetím prací. Díky měření impedanční defektoskopií jsme investorovi zajistili převzetí dlouhodobě funkčního střešního pláště.
Metodu můžeme doporučit nejen při řešení již vyskytujících se vlhkostních problémů, ale i pro kontrolu při přejímkách stavebního díla a také realizačním firmám a stavebním dozorům pro okamžitou kontrolu např. při uzavírání dílčích etap či při přejímkách od subdodavatelů.
Impedanční defektoskopie je vhodná i pro střechy s fóliovou krytinou a za předpokladu určitých omezení ji lze uplatnit i u střešních plášťů se zatěžovací vrstvou z kameniva či vegetačního substrátu.
Kontrolní měření impedanční defektoskopií bylo provedeno např. na rozsáhlé fóliové střeše o ploše několika tisíc m2 pro generálního dodavatele. V ploše střechy byla odhalena řada problematických prostupů a perforací krytiny. Využití vlhkostního detektoru Dec Scanner výrazně usnadnilo jejich vyhledání a poskytlo realizační společnosti lepší obrázek o kvalitě provedení. Při masivním výskytu poruch doporučujeme impedanční měření doplnit o odběr sond pro gravimetrické zjištění absolutní vlhkosti ve střešní skladbě.


 


Článek vyšel v Střechy-Fasády-Izolace 11/2011


 


Seznam použité literatury


 [1]  Odborná směrnice č. 2011001 pro provádění impedanční defektoskopie povlakových  izolací, A.W.A.L. s.r.o., 2011
 [2]  I. Misar: Stavebně-technický průzkum vad a poruch střešních plášťů a jejich příčinných souvislostí, sborník konference    Tepelná ochrana budov 2011
 [3]  Podklady a fotodokumentace z průzkumů A.W.A.L., s.r.o.
 [4]  Podklady společnosti TRAMEX
 [5]  www.awal.cz


 


Na obdobné téma:


Kontrola střešních plášťů novou metodou impedanční defektoskopie