Konkrétní zkušnosti s kontrolou folií pomocí podtlaku

/autor: /

O tom, že hydroizolaci lze považovat za nejdůležitější vrstvu ploché střechy asi není sporu.


Je–li hydroizolace provedena odborně a kvalitně, podle dobrého návrhu a v souladu se všemi běžnými zvyklostmi, a není – li izolace z jakýchkoli důvodů poškozena, je vše v pořádku. Co však dělat v opačném případě, kdy každý déšť nebo tající sníh přináší další a další nemilá překvapení. Najít příčinu je někdy snadné a jednoznačné, avšak mnohem častější je druhá možnost, kdy je příčin více – zjevných ale i těch skrytých. Máme na mysli různé druhy mechanických poškození velkého či malého rozsahu, jejichž identifikace je někdy velmi obtížná.


 


O konkrétní zkušenost bychom se v tomto článku rádi podělili v případě jedné střechy přístavby objektu občanské vybavenosti.


 


V našem případě „zlobila“ plochá střecha s klasickým pořadím vrstev s hydroizolací z folie na bázi polyolefínů (PO). V době, kdy měla střecha již dlouho na 100% plnit svoji funkci tak, aby se pod ní již dalo pracovat, docházelo k periodickému zatékání. První návštěvu střechy jsme uskutečnili v prosinci roku 2005. Pro úplnost uvádíme zjištěnou skladbu ploché střechy popisovanou od exterieru po interiér.



  • Prané říční kamenivo
  • Hydroizolační folie na bázi PO tl. 1,2 mm
  • Tepelná izolace  – minerální vata
  • Parotěsná zábrana
  • Nosná konstrukce střechy z trapézového plechu

 


Na základě prvotního ohledání byly zřejmé zejména tyto skutečnosti:



  • Nebyla provedena (dokonce ani navržena v projektové dokumentaci) ochranná vrstva mezi PO folií a stabilizační vrstvou z praného říčního kameniva. Mechanické poškození je v takovém případě velmi pravděpodobné.
  • Během stavebního procesu docházelo k mechanickému poškozování např. dodatečnou montáží vzduchotechniky.
  • Samotná kvalita provedených izolačních prací nebyla optimální, zejména rohy a kouty nebyly opracovány tvarovkami z PO, místy chybělo zatmelení ukončovací lišty, kouty byly svařeny přeložením a vznikaly tak systémové netěsnosti.
  • Z hlediska zajištění stability vůči proti sání větru byla alarmující absence kotvení hydroizolační vrstvy kolem atik a prostupů.

 


Generálním dodavatelem stavby byla naše společnost požádána o detailní kontrolu hydroizolace, zaujmutí stanoviska k případným tepelným mostům a návrh opravy hydroizolační vrstvy.


 


Vzhledem ke klimatickým podmínkám byla nejprve odzkoušena  s trochou skepse možnost využití termovizní kamery, která měla mít za úkol odhalit systémové i nahodilé tepelné mosty, a posoudit riziko tepelných mostů ve vztahu ke kondenzačním problémům. 



Technologie, využívající měření termovizní kamerou je poměrně náročná na vhodné klimatické podmínky při měření, tj. např.  po dobu 3 po sobě následujících dní by mělo být ustálené klima bez deště, sněhových přeháněk, mlhy větru a bez přímého slunečního svitu a s teplotou optimálně pod bodem mrazu. Tato podmínka nebyla optimálně splněna. Kromě klimatu byl místním šetřením zjištěn i výskyt většího množství zmrzlé vody a částečně sněhové pokrývky a skladovaného materiálu přímo na střeše. Spolu s faktem, že interier budovy pod střechou nebyl dostatečně vytopen, a že na střechu nebylo možno ani nahlížet z dostatečné výšky. Výsledky měření termovizní kamerou v tomto případě nebylo možné využít  ani jakkoli správně interperetovat naměřené hodnoty. Proto bylo dohodnuto s investorem, že zjistíme a vyhodnotíme nedostatky v hydroizolační vrstvě předmětné střechy.


 


Vhodnou technologií, jak zjistit nedostatky v hydroizolační vrstvě je využití podtlakového zvonu.


Při použití podtlakového zvonu se vzduch nad hydroizolací vysává do vývěvy a podtlak tím vzniklý přisaje přes netěsnost nebo proraženou folii vzduch pod hydroizolační folií. To sice není pouhým okem vidět, avšak při použití vhodného bublinotvorného roztoku vznikne řada bublin, které lze pro zvýraznění ještě přibarvit. Tyto bubliny odhalí přesně místo netěsnosti v hydroizolaci.


Postup zkoušky je následující. Místo nebo prostor, kde předpokládáme závadu potřeme bublinotvorným roztokem. Poté zapneme vývěvu, přiložíme podtlakový zvon a sledujeme pokles podtlaku. Pokud se po 20 – 30 vteřinách neobjeví známka tvoření bublin, můžeme téměř s jistotou předpokládat, že zkoušené místo je bez závad. Pokud se bubliny objeví, musíme místo jejich vzniku označit. Často se jedná o průraz například hřebíkem. V takovém případě se otvor po hřebíku v hydroizolačním materiálu opět stáhne a bez označení je prakticky neviditelný. Během jednoho dne lze tímto způsobem činností jednoho pracovníka zkontrolovat spoje hydroizolace na cca 200 m².


 


Po provedení namátkových zkoušek podtlakem na předmětném střesním plášti jsme dospěli k závěru, že oprava stávající vrstvy je vzhledem k množství nalezených defektů prakticky nemožná. Logickým rozhodnutím generálního dodavatele stavby bylo tedy kompletní odstranění zátěžové vrstvy a provedení nové hydroizolace za našeho permanentního odborného dohledu.


Během pokládání a svařování nové hydroizolační folie náš technik každý den prováděl zkoušky všech spojů nově položené folie pomocí vývěvy a podtlakového zvonu. Vzhledem k počtu netěsností nalezených denně i na nově pokládané folii bylo prokázáno, že tato kontrola je nezbytně nutná pro zajištění dobrého výsledku. Netěsnosti ve spojích byly vždy naším technikem označeny a opraveny prováděcí firmou. Postup oprav byl vždy písemně a fotograficky dokumentován a hotová hydroizolace byla předávána zápisem do SD a samostatnými protokoly o přezkoušení. Protokolárně předané úseky hydroizolace byly zakryty ochrannou textilií gramáže 500 g/m2 a zasypány praným říčním kamenivem fr. 16/32 mm.


Fotodokumentace z průběhu rekonstrukce byla po ukončení prací ve formě CD předána objednateli.


                                                                                              


Richard Rothbauer, Václav Bína


A.W.A.L. s.r.o.


www.awal.cz



 


Obr.1: Nalezená netěsnost se projeví vznikem bublin



Obr.2: Podtlakový zvon na položené folii



Obr.3: Netěsnost nalezená pomocí jehly



Obr.4: Netěsnost nalezená pomocí jehly



Obr.6: Nekvalitně opracovaný detail