Máme tu opět letní tropická vedra, která často vrcholí intenzivními bouřkami. A silné bouřky často provází krupobití. A krupobití může být nebezpečné i pro ploché střechy. K jednomu z největších poškození plochých a dalších střech, ne-li vůbec největšímu u nás, došlo v létě roku 2010. Opakovat se může i toto léto … uvidíme, nechme se překvapit. 

Extrémní projevy počasí

Ploché střechy jsou zkoušeny mnohými extrémními projevy počasí, jako jsou sněhové kalamity, vichřice, uragány a v bouřkách vzniklá krupobití. Meteorologové dokážou řadu těchto jevů předpovědět, ovšem dopady řádění živlů jsou patrné až po jejich odeznění. Tak tomu bylo i v pondělním ránu 16. srpna roku 2010, kdy majitelé nemovitostí a před nimi zaparkovaných aut s údivem začali počítat obrovské škody. Co se vlastně v neděli 15. srpna ve večerně nočních hodinách přihodilo? Ve dvou vlnách začaly z bouřkových mraků vypadávat kusy ledu, které se z původních zmrzlých krystalků nabalily až do velikosti pingpongových, někde i golfových míčků. Kroupy z bouřkových mraků vypadávají vždy v relativně úzkých a velmi dlouhých pásech. Toto krupobití přišlo ve dvou bouřkových vlnách a zasáhlo území dlouhé více než 12 km a široké mezi 4 až 8 km. Podobných krupobití můžeme u nás samozřejmě zaregistrovat během několika let více, poničená úroda a pobité drobné domácí zvířectvo, sem tam i střecha chalupy bývají příznačnými škodami. Ne tak 15. srpna 2010. Smůla byla, že na zasaženém území cca 75 km2 se rozkládají velmi hustě obydlené a rovněž hustě paneláky zastavěné jižní čtvrti hlavního města Prahy. Uvnitř takto vymezené plochy kroupy padaly v úzkých pruzích, nebylo výjimkou, že jedna ulice byla plná poškozených aut a v ulici souběžné byla auta netknuta. Ke značné úhoně vlivem krupobití přišly kromě aut i šikmé střechy rodinných domků, okna, zateplené fasády.
o1.jpg
Kroupami poškozená zateplená fasáda

Krupobití a ploché střechy

V tomto textu se budu věnovat hlavně poškození plochých střech panelových staveb.
Pokud by si někdo myslel, že bude složité najít takto poškozené střechy, poskytnu svůj návod. Stačilo se podívat na zaparkovaná auta v ulici. Hustota ďolíčků na střechách a kapotách vozů byla neklamnou indicií. Pak již jen zaparkovat a vyjet do posledního patra paneláku. Tam už mapy na stropě a  voda skapávající do kbelíků obrátila podezření v jistotu – tady řádily kroupy!

Typy poškozených hydroizolací

Mnou navštívené střechy byly pokryty hydroizolací převážně tvořenou fólií na bázi měkčeného PVC, měl jsem možnost prohlédnout i zničenou střechu z asfaltových pásů a ze stříkaného polyuretanu. V dalším textu popíši projevy a důsledky poškození jednotlivých druhů hydroizolací. 

Projevy poškození

Projevy poškození jednotlivých druhů hydroizolací se lišily, ovlivněny byly nejen složením hydroizolačního materiálu a dalšími faktory, ale zajisté i intenzitou krupobití, kterému byly jednotlivé ploché střechy vystaveny. 

Fólie na bázi mPVC

U fólií z měkčeného PVC nastalo vlivem krupobití poškození v rozsahu od vlasových trhlinek o délce několika milimetrů, přes kruhové nebo paprskovité trhliny o průměru 20 až 80 mm až po rozervané části hydroizolace v délce více než 100 mm. Hustota poškození byla různá, na jedné ze střech, která se zřejmě dočasně ocitla v jakémsi epicentru krupobití, jsem napočítal
367 perforací na jednom metru čtverečním! Na jiných střechách byla četnost perforací na m2 nižší, výsledkem však na většině posuzovaných střech bylo totální zničení hydroizolace.
Jen na jedné střeše jsem se setkal s poškozením pouze cca 1 – 2 průrazy na m2.
Velmi zajímavým úkazem, který jsem měl možnost vidět částečně na jedné a zcela na další střeše, bylo poškození fólie z měkčeného PVC v místech stále se držících louží na střeše, tomuto faktu se dále budu věnovat v analytické části mého textu. 

Stříkaný polyuretan

Tento druh hydroizolace byl na prohlížené ploché střeše opatřen stříbrošedým ochranným akrylátovým nátěrem.
Dopady krup způsobily poškození vrstvy nátěru nepravidelnými trhlinami o průměru od 20 do 60 mm a vlomení či zaboření poškozeného místa cca 3 až 5 mm do vrstvy polyuretanu.
Dále kroupy svým dopadem odrazily části polyuretanu nastříkaného na svislých střešních prostupech. 

o2.jpg
Krupobitím poškozený stříkaný PUR
Asfaltové pásy

Poškození střech s hydroizolací tvořenou asfaltovými pásy může být pro leckoho překvapením. Měl jsem možnost posuzovat poškození takové střechy, kryté jednou vrstvou asfaltového pásu s posypem. Hned na sousední střeše byla nepoškozená hydroizolace ze dvou vrstev asfaltových pásů. Na posuzované střeše se jednalo o rovné nebo skobovité trhliny rozměru 20 až 80 mm, u větších trhlin byla porušená část asfaltového pásu zaražena až 10 mm do podkladu, tvořeného tepelnou izolací z kamenné vlny. Při konzultaci mi kolega ing. Marek Novotný potvrdil existenci dalších střech s jednovrstvým asfaltovým pásem, poškozených kroupami. 

o3.jpg
Poškození jednovrstvého SBS modifikovaného pásu o tloušťce 5 mm kroupami
Ostatní poškození

Krupobitím samozřejmě byly porušeny nebo zcela zničeny i detaily plochých střech, tedy plastové odvětrávací komínky, světlíky a značně deformovány byly i samotížné větrací turbíny. 
o4.jpg

Krupobitím rozbité prosvětlení výlezu


Důsledky poškození plochých střech

Ve všech posuzovaných případech s výjimkou jedné střechy, která byla lokálně záplatována, došlo, dochází nebo v krátké době dojde k instalaci nové hydroizolace. Do poškozených střech začalo zatékat s různou intenzitou, odvislou od složení a provedení dalších, tedy původních střešních vrstev, neboť ve všech mnou posuzovaných případech se jednalo o střechy, které byly již před delším či kratším časem rekonstruovány.

Vážení čtenáři, zajímají Vás hlubší příčiny poškození hydroizolací kroupami?
Jak vůbec kroupy vznikají, jak jsou veliké, jak se rozlišují?
Chcete vědět, co dělat proti tomuto ohrožení plochých střech?
Jak se zkouší odolnost hydroizolací proti kroupám ?
A kdy zase budou z oblak padat kusy ledu?
Na tyto i jiné otázky spojené s krupobitím se pokusím odpovědět v dalším letním pokračování textu.