V poslední době se stále častěji setkáváme s poruchami nových betonových podlah garáží, ať již hromadných nebo i jednotlivých a řadových, obdobně i s poruchami podlah parkovacích ploch, které nejsou umístěny na terénu a které jsou konstruovány ze železobetonu. Časté jsou i poruchy stěn a sloupů v těchto prostorech způsobené vlhkostí či vodou v oblasti nad podlahami.
Obvyklým namáháním těchto podlahových konstrukcí je kromě zatížení vozidly i vystavení klimatickým vlivům (déšť a změny teploty) a zejména vodě vnesené na vozidlech v zimě, která obsahuje látky k tavení sněhu. Podlahy též musí odolávat namáhání provozními kapalinami vozidel a minerálními oleji.


Příčiny poškození podlah
Společným znakem těchto poškozených staveb je chybějící odvodnění a nefunkční hydroizolační vrstva. Stávající ČSN 73 6057:88 Jednotlivé a řadové garáže i ČSN 73 6058:88 Hromadné garáže v základních ustanoveních odvodnění podlah pouze doporučují. K nedostatku odvodnění přispívá i mýtus tradovaný mezi odbornou veřejností, že garáže se nesmí odvodňovat do kanalizace, i když v ČSN 75 6760 je pouze uvedeno, že podlahové vpusti s vodními zápachovými uzávěrkami se nesmí používat v místech, kde parkují motorová vozidla, např. v garážích. Bez problémů lze tedy využít vpusti se suchými zápachovými uzávěrkami. Vody předčištěné od ropných látek lze odvodnit do kanalizace.
Podcenění běžného namáhání v kombinaci s uplatňováním kritérií na vnitřní chráněné konstrukce, např. kritérium trhlin v kombinaci s absencí hydroizolace v konstrukci, vede k protékání vody a roztoků konstrukcemi a k jejich následné degradaci.
Oproti minulosti se změnila skladba podlah. Zejména u hromadných garáží jsou vynechány vrstvy podlahy a podlahu tvoří upravený horní líc nosné železobetonové konstrukce jako tzv. nulová podlaha. Tento přístup je pozitivní z důvodu snížení investičních nákladů, hmotnosti konstrukce a snížení doby výstavby, znamená však vyšší nároky na provedení nosné konstrukce i na dořešení všech konstrukčních detailů a zvolení takové povrchové úpravy, která je schopna ochránit nosné konstrukce.
Nikoliv výjimečně se setkáváme s aplikací nevhodných povrchových úprav, které nejsou schopné plnit základní funkční požadavky. Při opravách tzv. odbornými firmami se užívají často pouze tmely, zakoupené v nejbližší drogérii, kterými se sice projeví snaha o opravu, ale nemohou zajistit řádnou funkci podlahy.
Prvními signály problému je u vícepodlažních garáží prokapávání vody dilatačními a pracovními spárami a poškození laků vozidel v nižších podlažích, následně dochází ke korozi výztuže a destrukci betonu.
Dalším problémem jsou geometrické odchylky a průhyb konstrukcí, které při běžných hodnotách způsobují vznik hlubokých kaluží vody (i hloubky více než 5 cm). V kombinaci s nevhodným dispozičním uspořádáním, kdy vozidla parkují v místech největšího průhybu stropní konstrukce a vodu nelze průběžně odstraňovat odsáváním, je situace téměř neřešitelná. Řešením není ani osazení vpustí u sloupů nebo stěn, neboť tyto zůstanou v nejvyšším místě podlahy.
Hlavní příčiny problému:
– tlak investora na absolutní minimalizaci nákladů nutných na výstavbu zřejmě i z důvodu, že většina staveb v současné době stavěných je určena na prodej a investor požaduje, aby stavba vydržela po dobu záruky;
– technická neschopnost některých architektů a projektantů, resp. uzavírání smluv za podmínek, kdy nelze stavbu řádně kvalitně vyprojektovat, nekoordinovanost projektové dokumentace;
– snaha zhotovitele po maximálních úsporách, snaha vyhovět za každou cenu zákazníkovi, podbízivé ceny ve výběrových řízeních;
– dosud nedostatečné uplatňování osobní odpovědnosti osob odpovědných ve smyslu Stavebního zákona, které se podílely na výstavbě.


Požadavky na podlahy garáží a parkovacích ploch:
Vzhledem ke skutečnosti, že podlahy garáží i parkovacích ploch jsou jednou ze složitějších konstrukcí ve stavbách z hlediska namáhání, geometrické přesnosti i dalších požadavků, uvádím zásadní požadavky:
a) mechanická odolnost a stabilita:
* podlahy musí být navrženy a provedeny tak, aby po dobu předpokládané existence vyhověly požadovanému účelu a odolaly všem zatížením a vlivům, které se mohou běžně vyskytnout při provádění i užívání stavby, škodlivému působení prostředí, zejména atmosférickým a chemickým vlivům, korozi a otřesům;
* musí odolávat nepřípustnému přetvoření;
b) požární bezpečnost:
* splnění požadavků na hořlavost a případně na únikové cesty;
* v případě užití jako požárních nástupních ploch musí odolat namáhání požárními vozidly a jejich podporami;
c) ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí:
* ochrana podzemních a povrchových vod proti znečištění;
* je nepřípustný výskyt vody a vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb;
d) ochrana proti hluku:
* odolávat škodlivému působení vlivu hluku a vibrací;
* splnění požadavků na zvukověizolační vlastnosti;
e) užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace:
* v případě, kdy jsou v garáži stání pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, musí být k těmto zajištěn bezpečný přístup podle zvláštních předpisů;
f) bezpečnost při užívání:
* při užívání a provozu nesmí dojít k úrazu uklouznutím, pádem, nárazem nebo k úrazu způsobenému pohybujícím se vozidlem;
* v místech určených pro pohyb osob protiskluzovou úpravu povrchu se součinitelem smykového tření nejméně 0,3; u částí staveb užívaných veřejností nejméně 0,6; zajištění bezpečného pohybu vozidel, zajištění sjízdnosti i za nepříznivých klimatických podmínek;
* nepřípustné jsou nevhodné světelně technické vlastnosti, např. lesklé plochy, které mohou způsobit oslnění;
g) úspora energie a zajištění hospodárného využití tepla:
* musí splňovat požadavky na tepelně-technické vlastnosti v ustáleném a neustáleném teplotním stavu.


Poznámky ke konstrukčnímu řešení:
Při návrhu konstrukcí podlah garáží se zpravidla nevystačí s odkazy na normové geometrické odchylky (zejména odchylky nosných konstrukcí), neboť tyto nezajistí řádnou a bezpečnou funkci podlah. Je nutno stanovit takové požadavky na geometrickou přesnost, aby bylo zajištěno řádné odvádění vody srážkové i vnesené na vozidlech v případě, že dojde k předpokládatelným deformacím konstrukcí.
Hydroizolace podlah musí zajistit spolehlivou funkci v případě deformací v dilatačních spárách, v pracovních spárách a musí být vyvedeny dostatečně vysoko na všechny prostupující a navazující konstrukce.
V případě podzemních garáží a prostor, ze kterých nemůže volně odtékat voda a které nejsou odvodněny do kanalizace, by měla být v podlaze vždy v nejnižším místě jímka dostatečné velikosti pro odčerpání vody vnesené nebo zatečené.


Po opravách bez odvodnění podlah následně často dochází ke stavu, kdy podlahy nesplňují ani požadavky pro užívání osobami se sníženou schopností pohybu a orientace, ani požadavky pro bezpečné užívání zdravými osobami a vozidly.


Závěr
Z výše uvedeného vyplývá, že při návrhu podlah v těchto prostorech je nutno věnovat pozornost všem požadavkům, k návrhu i provádění je nutno přistupovat komplexně. Podcenění některých požadavků a případně neuvážené úspory nákladů ohrožují bezpečnost a trvanlivost stavby i bezpečnost uživatelů.
LADISLAV BUKOVSKÝ
foto archiv autora


Ing. Ladislav Bukovský (*1955)
vystudoval Stavební fakultu ČVUT. Pracoval jako projektant – statik. Od roku 1988 se zabývá diagnostikou staveb. Jako znalec se specializuje na vady a poruchy pozemních staveb.


Fotografie:
Obr. 1: Voda vytékající stropem garáže. Uvolněná vysprávka – krycí vrstva betonu – v místě zatékání do stropu.
Obr. 2: Trhliny ve stropním trámu, do kterých zatéká voda
Obr. 3: Podhled ve spodním patře dvoupatrové garáže
Obr. 4: Destruktivní poškození betonu i výztuže po dvou letech provozu garáže
Obr. 5: Kaluže vnesené vody v místě největšího průhybu stropní konstrukce (u dilatační spáry)