Řádná montáž oken, část I.
ÚVOD
Je celá řada detailů na stavbách, které zdánlivě nevyžadují naši pozornost a v řadě případů posléze dochází k řadě objevujících se závad během užívání budovy díky benevolenci, nevědomosti či záměru “ušetřit“ finanční prostředky při realizaci. Tento článek obsahuje řadu doporučení a vysvětlení, týkajících se vytvoření dlouhodobě funkčního utěsnění připojovacích spár otvorových výplní. Najdete zde pochopitelně také materiály vhodné pro použití do připojovacích spár.
CO JE PŘIPOJOVACÍ SPÁRA?
Pod pojmem „připojovací spára otvorových výplní“ je klasifikován prostor, který se vyskytuje v minimálním množství desítek metrů na obvodovém plášti každé budovy mezi zdivem a konstrukcemi jako jsou okna, dveře, prosklené fasády či střešní světlíky.
PROČ SE VĚNOVAT UTĚSNĚNÍ PŘIPOJOVACÍ SPÁRY
Připojovací spára je prostor, který by měl dosahovat podobných tepelně izolačních vlastností a trvanlivosti jako okolní přilehlé konstrukce, dle požadavků určené normy ČSN 73 05 40 – 2 (prováděcí vyhláškou č. 291/2001 Sb. zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb.).
Navíc od 1. ledna 2009 začne platit novela zákona 406/2000 Sb., což mimo jiné pro stavebníky znamená, že budou muset prokazatelně realizovat opatření v oblasti snižování energetické náročnosti staveb u většiny nově vybudovaných budov a také při větších změnách budov existujících. Základními ukazateli pro hodnocení energetické náročnosti jsou tepelně a světelně technické vlastnosti konstrukcí a parametry provozu technického zařízení budov. Splnění požadavků bude dokládáno předložením průkazu energetické náročnosti budovy. Lze proto předpokládat, že bude kladen stále větší důraz na trvanlivé a kvalitní provedení detailů napojení konstrukcí, které při jejich podcenění budou zhoršovat celkové charakteristiky budovy a tedy i její bonitu.
POŽADAVKY A FUNKCE PŘIPOJOVACÍ SPÁRY
(dle ČSN 73 05 40 – 2):
• nulové zatékání do spáry
• minimální spárová průvzdušnost
• účinné odvětrání spáry; minimalizace kondenzátu uvnitř spár
• umožnění dilatace
• tepelná a zvuková izolace
NEVYHOVUJÍCÍ STAV
Stále na mnoha stavbách v současnosti převládá řešení, kdy spára je pouze zapěněna polyuretanovou pěnou a zaomítána zvenku i zevnitř. I když pouze suchá polyuretanová pěna dobře tepelně izoluje, je stále v povědomí řady stavebníků jako dostatečné a účinné vyplnění spáry. Opak je však pravdou. Nechráněný tepelný izolant vůči působení povětrnosti a vzdušné vlhkosti z interiéru nekontrolovaně zvyšuje svoji vlhkost a tedy i svoji tepelnou vodivost. Ta společně s nízkými teplotami v zimním období bývá startovacím mechanismem degradačních procesů materiálů a příčinou vedoucí ke snížení celkové životnosti detailu a jeho selhání. Jestliže je některá z funkcí těsnění připojovací spáry narušena, vznikají tepelné mosty, praskliny v omítce, zvyšuje se netěsnost spáry, vznikají plísně a v neposlední řadě se zvýší prostup zvuku detailem. Toto může nastat u spár mezi konstrukcemi otvorových výplní z hliníku, PVC , dřeva a přilehlým ostěním.
NÁVRH DETAILU
Návrh řešení, výběr produktů a zvážení proveditelnosti plus koordinace prací subjektů je absolutní nutnost z hlediska vytvoření kvalitního stavebního díla. Toto platí ve zvýšené míře i pro vytvoření dlouhodobě funkčního napojení jednotlivých konstrukcí. Díky řadě rozličných faktorů působících na obvodový plášť budovy a tedy i na jeho spáry, je třeba výběr vhodných materiálů vždy důkladně zvážit. Klíčem k úspěchu bývá provedení detailní projektové dokumentace, která v případě, že je důkladně vypracována až do fáze provedení detailů, významnou měrou přispívá k zajištění optimalizace průběhu výstavby.
V případě, že má kdokoli z účastníků výstavby pochyby o srozumitelnosti jemu dostupných informací a detailů, je obecně doporučeno kontaktovat odborníky a vyžádat si konzultaci.