Dům U Kamenného zvonu se nachází v samém centru Prahy, na Staroměstském náměstí. Název domu se objevuje poprvé v roce 1417, kdy je pojmenován podle kamenného zvonu, zasazeného do nároží budovy. Je považován za nejcennější středověký měšťanský dům v Praze.
2.png

Podle posledních historických průzkumů se počátky domu U Kamenného zvonu datují do druhé poloviny 13. století. Dům byl patrně vybudován jako palác pro královskou rodinu, především pro Elišku Přemyslovnu. Přestavbou objektu z druhé čtvrtiny 14. století vznikl reprezentativní městský palácový dům s věžovým nárožím. Hlavní dominantu tvoří bohaté průčelí zdobené gotickými architektonickými prvky. Toto průčelí bylo za dob Karla IV. považováno za jedno z nejkrásnějších v celé Evropě. V 17. a 18. století proběhly barokní úpravy budovy. Další rekonstrukci domu U Kamenného zvonu, při které byla stržena novobarokní fasáda z 19. století a objeveno gotické průčelí, předcházel rozsáhlý stavebně historický průzkum. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1988 a město přidělilo objekt Galerii Hlavního města Prahy, které slouží pro její významné výstavní projekty.

3.png

V posledních letech začalo docházet k zatékání do střešního pláště a postupnému odpadávání jednotlivých tašek a částí maltového lože. Vzhledem ke stavu střešní krytiny byl proveden stavebně technický průzkum a doměření konstrukcí. Na základě tohoto průzkumu byly navrženy stavební úpravy, které měly odstranit stávající defekty střechy. V roce 2012 proběhla kompletní rekonstrukce střešního pláště, kterou provedla společnost H&B delta ze Vsetína. 

4.png

Původní prejzová krytina z 80 let dvacátého století byla odstraněna z důvodu špatné výrobní kvality. Bylo demontováno jednoduché laťování a v místě půdní vestavby odstraněna stará pojistná hydroizolace. Novodobý krov, provedený při poslední velké rekonstrukci v r. 1974 byl očištěn a chemicky ošetřen fungicidním nátěrem. Dále došlo k lokální úpravě novodobé krovové konstrukce v místě navrženého zdvojeného vikýře. Stávající plná vazba byla posunuta o jedno pole, byly doplněny nízké sloupky s bačkorami a vaznice pod vikýřem. Všechny stávající krokve byly shora zesíleny přidanou příložkou z fošny 100/50 mm. Byla provedena revize všech stávajících svorníkových spojů. Veškeré klempířské prvky na střeše byly zdemontovány a nahrazeny novými měděnými prvky. Současně byly provedeny nové měděné nástřešní a zaatikové žlaby. Zvolený typ materiálu zaručuje dlouhou životnost klempířských konstrukcí. Na nové laťování byla provedena nová prejzová krytina 205/380 mm, kladená do maltového lože. Prejzová krytina se skládá ze dvou dílů – spodního háku, neboli korýkta a vrchní prejzy, neboli kůrky.Tato krytina je vhodná pro rekonstrukce památkových objektů a dovoluje vyskládat i komplikované střešní tvary, jako jsou např. volská oka, kužely a další nepravidelné tvary. Pro pokládku tohoto typu krytiny, vyvinula společnost Tondach speciální pokrývačskou vápennou maltu.Celková plocha nově položené krytiny činila cca 570 m2.
Ve východním traktu byla doplněna stávající skladba o tepelnou izolaci a byla zde jako parozábrana použita fólie s hliníkovou reflexní vrstvou. Tím došlo k zlepšení tepelných vlastností celého objektu. Z důvodu nízkého sklonu střešní roviny nad pavlačemi a u námětků byla skladba střechy v této části doplněna o bednění a pojistnou hydroizolaci. Veškeré spoje pojistné hydroizolační fólie byly přelepeny speciální páskou tak, aby zde vzniklo vodotěsné podstřeší. Pod kontralatě pak byla nalepena tešnící páska. Nově byly osazeny pultové vikýře a zrušena některá střešní okna. Pohledové prvky v prostoru půdy byly ohoblovány a ošetřeny nátěrem. Současně byla provedena lokální oprava fasády ve dvorní části domu. 
 
5.png

Veškeré práce byly prováděny v souladu s požadavky památkové péče. Tato náročná rekonstrukce probíhala za plného provozu galerie, proto muselo být ve dvorní části namontováno prostorové lešení pro zajištění bezpečnosti při provádění prací ve výškách.